Zahájení školního roku v Základní škole SNP v Hradci Králové.

Zahájení školního roku v Základní škole SNP v Hradci Králové. Zdroj: ČTK

Škola pro vzdělání, nebo pro cár papíru? Prvňáčkům přeji učitele, kteří je naučí, že lhát se už nemá

Tak je tu první den nového školního roku. Zpětné zrcátko si vzpomíná, že to pro něj nikdy nebylo žádné štěstí. Byl to ale i příslib setkání se Špánkem a Civínem, kteří mu během prázdnin leckdy chyběli. Nikdy to ale nezpůsobilo výprodej psychofarmak a studenty na pokraji zhroucení přecpaná psychologická centra. Všechno je nějak jinak. Média jsou plná reportáží o studentech na prášcích, ohrožených povinnou maturitní zkouškou z matematiky. Něco tak nepřiměřeného, obtížného a obtěžujícího! Co se ale, proboha, změnilo za posledních padesát let na obtížnosti předmětu tak exaktního a v řádu neměnného, jakým je matematika?Zdá se, že cíl českého studentstva nejsou znalosti, ale dokument s razítkem. Jako by cár papíru, který se dá na internetu koupit za 15 až 20 tisíc Kč, obratem a škrtem pera udělal z blba sociální i vědomostní výlupek znalostí.

Jan J., obviněný z prodeje falešných diplomů a vysvědčení, u soudu řekl: „Podváděl jsem lidi, kteří sami chtěli podvádět!“ Podváděl vůbec? Kupci přece věděli, že zkoušku neabsolvovali! Při výsleších lhali tak, že je stydno je citovat. Ale je to vůbec překvapení v zemi, kde se pohrdání zákonem, podvod a lež staly základem cesty současného prezidenta na Pražský hrad? Standarta se zvoláním Pravda vítězí? Nenechte se vysmát! Co s takovým hadrem, co z ní udělali – snad nastříhat na dvoje trencle! Že jsme před světem za blby? Nevadí, koupíme si maturitu a to se vyplatí!

Ministerstvo vzdělání potomků rozhodlo, že matematika u maturit povinná nebude, protože studentům dělá potíže. A tak to má být. Žádné potíže nebudou, bude jen líp! Prý neuspělo 15,5 procenta maturantů. Prý bude zařazena mezi povinné zkoušky, až bude lépe učena. Nejdřív za osm až deset let. A kdo ji, probůh, špatně vyučuje dnes? Kdo učil ty děti dosud? Nejsou to ti, co pořád chtějí přidat? Ti vyhořelí, jimž před celou třídou nafackuje dvanáctiletá žákyně? Ti, co se pitvoří a metají kozelce za titul Zlatý Amos? Ti, co po devíti měsících práce v roce fňukají vyčerpáním? Nejsou to ti, co učí naše děti, že Horáková se přiznala sama, že Lenin to původně myslel dobře, jen se to pak pokazilo?

Možná by se tedy měla vyřadit z povinných zkoušek i čeština. Ó, jak ta je těžká! Snad proto jsou články i rozhovory plné gramatických chyb. Proto může napsat v mailu podepsaný Kreativ director XY s titulem Bc.: Sejít se s váma můžu jen do sedmy, protože pak něco mám!

Učitelé, koukejte pracovat, nebo se začněte učit

Pokud někdo na maturitu nestačí, nemusí k ní chodit a nemusí brát prášky! Chybí řemeslnící a opraváři. I zboží jde naskladňovat bez maturity. Zpětné zrcátko na střední školu komouši nepustili přes jedinou dvojku, neboť tatínek měl špatné vysvědčení – to kádrové. A tak udělalo všechny zkoušky, které chtělo mít, později, při zaměstnání. Proč neschopní jedinci na obory s maturitou nastupují a musí uspět? Prostý důvod – škola je hlavně byznys. Každý „kdo má díru do prdele“ je dnes majitelem školy. Ty jsou hodnoceny podle toho, kolik jejich absolventů u maturity uspěje. Jak jsou hodnoceny, tak jsou dotovány a obsazeny. V roce 1952 nás bylo na prvním stupni rok co rok ve třídě jedenatřicet, dnes se páni pedagogové hroutí z dvaceti žáků. Budou žáci lépe připraveni, když mohou svačit při vyučování, když tykají učitelům, když nemusí zdravit ani na chodbě, ani při příchodu učitele do třídy, protože jsou prý osobnosti? Je autorita učitele vyšší, je-li nazýván průvodcem?

Třicet poslanců – školských expertů – bylo dotázáno, jak oni vidí povinnou maturitní zkoušku z matematiky. Průzkum potvrdil plíživou debilizaci země. Čtrnáct poslanců je pro odklad zkoušek, jedenáct pro jejich co nejrychlejší zavedení a pět nemá názor. Nemají názor? Co ti idioti pak dělají ve výborech školských expertů? Vše začíná u učitelů samotných. Stačí připomenout ubohý happening Vidíme to černě! Ano, my také, „soušky učitelky“. Všichni lidé, kteří chtějí mít z dětí něco víc než stádo ovcí, závislých na eráru, to vidí černě. Vidíte to černě? Tak koukejte mazat něco dělat, nebo se začněte učit! Když před časem padl na stůl návrh na placení učitelů nikoliv podle délky služby, ale výsledků, byl oheň na střeše. Musíme děti učit lépe, je titul studie o stavu školství. Všechny vědecké studie vždycky končí u toho, že je třeba přidat na platech. Možná by, páni učitelé, stačilo jen přidat do kroku. Ale máme tu řešení, volá ministerstvo. Učitelé mimo každoročních zhruba tří měsíců prázdnin budou dostávat po pěti nebo deseti letech jeden rok volna – na vzdělání. Pak budou lépe učit. Hlavně jsou prý vyhořelí, hrůza! Každý pátý. Tak ať jdou, každý pátý na rok k pokladně supermarketu nebo na sesternu do nemocnice. Tam možná zase blafnou plamenem!

Když bude zlobit, dejte mu pár pohlavků

Tak je tu první školní den. Konec her a vstup do světa zodpovědnosti. Co můžeme přát prvňáčkům v takové chvíli? Snad učitele, kteří žáky naučí, že lhát se už nemusí, a dokonce nemá. Takové, kteří budou mít autoritu a dají to žákům znát. Kteří budou vědět, že důstojnost učitelského stavu nestoupá s procenty zvýšení platu, ale s uměním učit a naučit. Učitele, kteří se nebudou muset bát o místo proto, že si poradí s mizery, jakými byli Zpětné zrcátko, Jirka Špánek a Venca Civín. Takové, kteří budou mít za cíl vychovat v žácích svobodné osobnosti, respektující okolí.

Přejme prvňáčkům i rodiče, kteří budou vědět, co si doma vychovali, a proto nebudou své děti nesoudně hájit. Zpětné zrcátko vylovilo žákovské knížky školních let a nahlédlo do nich. Prospěch dobrý, což o to, zato místo pro poznámky denně zaplněno stížnostmi pedagogů:

Vážení rodiče, váš syn neustále porušuje 5. a 6. bod školního řádu. Je neukázněný, ruší při vyučování mluvením a vykřikuje. Je nutná vaše návštěva ve škole. Tučková.“

„Paní učitelko,“ odpovídá matka: „Já dobře vím, že je kluk uličník. Když bude zlobit, dejte mu pár pohlavků, já to taky dělám. Mertlíková“

A to je všechno, co jsem dnes viděl ve zpětném zrcátku. Váš Vladimír Mertlík