nahoru

Vladimír Mertlík: Velikonoce 2021 – pokažené svátky církve Svaté koblihy

Vladimír Mertlík6. dubna 2021 • 12:30
Velikonoce u Babišů: Premiér si počíhal na manželku Moniku a promluvil o koronaviru. (12.4.2020)
Velikonoce u Babišů: Premiér si počíhal na manželku Moniku a promluvil o koronaviru. (12.4.2020)
• foto: 
Youtube /Hnutí ANO

Velikonoce bývaly víc než jiné křesťanské svátky plny symbolů a tajemných příběhů. Biblické zpodobnění jednoho takového příběhu je obsahem dnešního svátečního ohlédnutí. Platí to na celém světě a nebyl důvod pochybovat o tom, že by tomu mělo být letos v Průhonicích jinak.

Všechno se to ale zvrtlo a muž sedící zasmušile u stolu s velikonoční dekorací teď trpce hledal příčinu neúspěchu své roční mise, která měla být Zmrtvýchvstáním jeho role Spasitele v boji s morovou ranou covidu.

Výsledkem ročního svatého nouzového půstu ale byla jen řada Pyrrhových vítězství, jejichž původcem byly zřejmě temné síly pohanského boha Otuse Parvuluse, známého i jako Asio Otus, česky kalous(ek) ušatý. Mudrujícím byl svatý Andrej, metropolita církve Svaté koblihy, připravený sehrát podle scénáře Ducha svatého Máry v dalším díle „Halejujah, koblížci!“ roli Spasitele v pašijových hrách Zmrtvýchvstání (pašije – lat. passio = utrpení, je vyprávění o utrpení a smrti Spasitele).

Marně teď přemýšlel, kde se stala chyba, když vše bylo dokonale připravené. Kuřátka, symbol nového života, ne a ne vylézt z pomalovaných kraslic. Přitom je sv. Andrej uvařil natvrdo, aby se nerozbila převozem z lůna zrodu církve ve Vodňanech do jejího sídla v Průhonicích. Pravda, sv. Monča už není žádný zajíček, ale snad mohli lidé pozitivně hodnotit, že je ochotna polehávat upatlaná od čokolády vedle jeho vajec.

Dokonalý design splňoval i od Miloše Zlatoústého půjčený velikonoční Ovčáček, který byl s mašlí kolem krku a na ocásku fakt Boží. Výzdobu pak korunovaly ve váze na stole rašící snítky řepky, kolem jejichž nalitých pupenců nadšeně kroužily včele.  

První den Svatého týdne, Lazarova sobota, vyšel na 27. března. Liturgii posvěcených darů konanou v předvečer svátku nezahájil ministrující arcibiskup Karel (vlastním jménem – dále jen v. j. Havlíček) šťastně, když vyzradil dar Svaté koblihy ruské pravoslavné církvi a jejímu patriarchovi moskevskému, knížeti Vladimírovi. Dar, kterým byl tendr na dostavbu atomové katedrály v Dukovanech, se stal ihned terčem útoků nevěřících psů a podvratných živlů. Největší ranou dne byly marné pokusy o vzkříšení lánského Lazara, neboť říjnový koncil počítal s jeho svatořečením a s tím, že v čele procesí k urnám koncilu budou neseny monstrance s jeho hostiemi.     

O Květné neděli vyhlásil apoštol Jan (v. j. Blatný) vidění Spasitelovo o prodloužení Svatého postu na další období a odložení JEHO příjezdu s olivovou ratolestí, pro kterou mezitím do oblasti Svaté země odletěla Neposkvrněná i s Jezulátkem. Ranou byl pro okruh JEHO věrozvěstů fakt, že vikář Vratislav nemohl připravit tradiční osvětimanskou manu nebeskou pro Poslední večeři Páně.

Marně kazatelé a kněží církve Svaté koblihy vyzývali věřící, aby si na Škaredou či Popeleční středu podle tradičního zvyku jen vzájemně vymetli komíny a jinak zůstali doma. Marně žádali, aby se podle lidového zvyku na sebe nemračili, protože pak se nebudou mračit ani zbývající středy v roce a ANO, bude líp! Podle žalmu „Milošův žalozpěv“ (Mil 23:2021) někdy i „Milošovo kvílení“ se totiž právě v tento den Jidáš alias dřívější Spasitelův apoštol Pavel (v. j. Rychetský) mračil na Ježíše.

Zelený čtvrtek, svátek, jehož přívlastek zelený byl převzat z němčiny zkomolením původního Greindonnerstag (Lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek), přinesl významná kázání Svaté trojice Svaté koblihy. Sv. Alena, sv. Klára a sv. Jana, jejichž váha i význam kázání stále stoupá, připomněly staré legendy, podle nichž lid vždy na Zelený čtvrtek jedl jen zelenou stravu, špenát, zelí, kapustu aj., aby byl po celý rok zdravý. Kázání a následné epištoly měly za cíl připravit věřící na blízkou budoucnost, kdy zelená strava – tráva, kopřivy a bodláčí – bude tradičním pokrmem lidu nejen na Zelený čtvrtek, ale denně po celý rok.

Právě díky péči o hospodářství země a blaho lidu bývají kněžky Svatá trojice nazývány Bída, Srab a Neštovice.

Tradičně se o Zeleném čtvrtku při liturgii naposledy rozezněly kostelní zvony, aby utichly až do velikonoční vigilie (noc z Bílé soboty na neděli Zmrtvýchvstání, kdy vstal z mrtvých Spasitel), neboť podle legendy odletěly do Říma. Letos naposledy je nahradily řehtačky a klapačky, neboť po říjnovém vítězství církve Svaté koblihy má vejít v platnost příkaz zavření i klapaček a zákaz řehtání se příkazům církve.

Velký pátek je podle křesťanské legendy dnem ukřižování Krista, zlomové události dějin křesťanské civilizace, ale k události, jež otřásla dějinami české civilizace, došlo ale již o týden dříve.

Tehdy se zákulisními intrikami podařilo nepřátelům prosperity a lepší budoucnosti České republiky na chvíli otřást jistotami věřícího lidu. Zfalšované pastýřské listy zveřejnily volební modely říjnového koncilu, podle nichž největší Čech mezi Slováky prý ztratil nejvyšší podporu národa. Ani toto kacířské přání, jež je otcem myšlenky, nic nezměnilo na lidových zvycích, které k Svatému pátku patří.

Nadále nejen na Velký pátek ti nejlepší z nás otevírají nejen hory, které jim vydávají poklady, ale i banky, dotační tituly, státní pokladnu a další atributy bohatství a moci lidu, jemuž tyto symboly patří. V souladu s principem naší zastupitelské demokracie je pak toto bohatství lidu lidem čerpáno a užíváno prostřednictvím jeho zastupitelů. Jistě ne zbytečně i stará definice slova „recepce“ říká, že „recepce je luxusní hostina, na níž lid ústy svých zákonných zástupců konzumuje plody své práce“.

Co ale Svatá kobliha zrušila, je dogmatická pověra, podle níž se nic nemá na Velký pátek půjčovat, neboť půjčovaná věc by mohla být očarovaná. Podle nového příkazu toto dogma rozhodně neplatí v případech státních a evropských dotací i výše státního dluhu. Co naopak zůstalo podle církve Svaté koblihy povoleno, je právo lidu hýbat se zemí – tj. rýt, kopat a okopávat vlastní zahrádky, aby lid nenapadlo hýbat se zemí jako takovou a jejím režimem. Letos se ovšem nesmí kopat ani na zahrádkách. Stejné pravidlo platí i pro zákaz praní prádla, zvláště pak špinavého prádla politiků.

Bílá sobota, která bývala vždy o velikonočních svátcích dnem ve znamení hudby a lidových tradic jako symbol ukončení pátečního půstu, nedoznala velkých změn, jen s tím, že hudbu i tradice si věřící museli nechat na doma. Na veřejnosti bylo povoleno jen pečení koalic ve prospěch Svaté koblihy a zdobení velikonočních ovčáčků.

Neděle velikonoční – Vzkříšení, vlastní den oslav Velikonoc mohl být ve znamení dobrého jídla, slavnostního oblečení. Jen tradiční zvyk nošení nových částí oděvu nebyl žádoucí a vzhledem k zavřeným obchodům ani možný. Všeobecné veselí bylo limitováno počtem dvou účastníků veselícího se kolektivu a s ohledem na povinnost zachovat dvoumetrové rozestupy se jeho praktická realizace omezila na verbální milostné předehry a následné samohany.

Začátek nejslavnější bohoslužby náboženského roku se konal jako obvykle o půlnoci mezi Bílou sobotou a nedělí ve svatostáncích Rios na pražském Vyšehradě a Prince de Ligne v Teplicích. Její součástí bylo i udělování křtu novým členům církve Svaté koblihy, především katechetům, kteří se na křest připravovali namísto přípravy na maturitu.

Na pondělní koledy u členů církve Svaté koblihy doporučovalo Zpětné zrcátko použít dolní silnější konec a zároveň vyhlásilo sbírku na opravdu Poslední večeři Páně, nejlépe 4. října 2021.

Podle jednoho z nejposlednějších volebních modelů byla zveřejněna následující tabulka: Piráti a STAN 27,5 %, ANO 24,5 %, SPOLU 17,5 %, SPD 10 %, KSČM 7,5 %, podle které by se zdálo, že je rozhodnuto. Současně by totiž měla Pražská kavárna (Piráti, STAN, SPOLU) 45 %, zatímco Koněvova liga (ANO, KSČM) plus Hnědý suterén (SPD) 42 %.

Ale pozor! Stačí ztráta Pirátů a STAN pouhá 2 % ve prospěch ANO a karta se obrací. Sečteme-li sobě blízké: ANO 26,5 %, Piráti a STAN 25,5 %, SPOLU 17,5 %, SPD 10 %, KSČM 7,5 % pak je tu součet 44 % ku 43 % v neprospěch Pražské kavárny. Rozhodně by šlo o pikantní spojenectví podle vzoru „košile hnědá, spodky rudé“. Po 82 letech by novodobý pakt Molotov – Ribbentrop, byť v parametrech zdejšího Kocourkova, potvrdil, že nic na světě se nemění, jen kostýmy a kulisy.

Ani to není všechno a pravda může být daleko horší! Předseda vlády je jmenován prezidentem. Koho bude jmenovat, už řekl během krátkého přerušení svého kómatu.

Jestliže jím designovaný premiér dvakrát neuspěje při sestavení vlády (vláda nezíská důvěru parlamentu), pro třetí pokus jmenuje prezident předsedu na základě návrhu Předsedy Poslanecké sněmovny. Kohopak asi navrhne člen předsednictva hnutí ANO Radek Vondráček? Těžká otázka! Předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta. Jeho demise znamená zároveň demisi celé vlády jen podle dosavadní ústavní zvyklosti. Když ani tentokrát neuspěje, přichází patnáct minut poslední slávy Miloše Zemana – bude jmenovat úřednickou vládu z „nepolitických odborníků“, která také nezíská důvěru, ale bude bez ní vládnout do předčasných voleb. Pak si ten, jenž se rozhodl vzít s sebou pověst této země do hrobu, zahraje svou ruskou ruletu znovu. Takže zdá se, že pokud nezasáhne vyšší moc, máme do roku 2023 o zábavu postaráno! Bože, smiluj se nad námi!

A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík





Diskuse ke článku