Když se v roce 2013 na Minami Minegishi z kapely AKB48 provalilo, že strávila noc s partnerem, hrozil jí vyhazov. Po pár hodinách od skandálu už na internetu visí video, kde Minami s hlavou oholenou dohola prosí fanoušky za odpuštění.
Spotřební lhůta idolů je 3-5 let, jenže na jejich místo ve známých kapelách či seriálech se stojí fronty a žádný agent tak nepřijde o své „těžce vydělané peníze“.
Idolové často čelí špatným pracovním podmínkám plným tvrdých pravidel, náročných pracovních inventářů a nulové osobní svobody. Musí pracovat, i když jsou nemocní, nesmí randit, ale přesto je jejich mediální obraz až přehnaně sexualizovaný.
Když se v roce 2013 na Minami Minegishi z kapely AKB48 provalilo, že strávila noc s partnerem, hrozil jí vyhazov. Po pár hodinách od skandálu už na internetu visí video, kde Minami s hlavou oholenou dohola prosí fanoušky za odpuštění.
Idolové často čelí špatným pracovním podmínkám plným tvrdých pravidel, náročných pracovních inventářů a nulové osobní svobody. Musí pracovat, i když jsou nemocní, nesmí randit, ale přesto je jejich mediální obraz až přehnaně sexualizovaný.
21
Fotogalerie

Krutý svět japonských dívčích hvězdiček: Umělá sláva, sebevražda i potupné ostříhání dohola

Japonská kultura byla vždy té západní na míle vzdálená, jejich hudba, filmy i animáky jsou prostě jiné. Přesto ale v Evropě i Spojených státech získávají už několik let na oblibě. Trend tzv. idolů kombinuje západní komerci a speciální japonskou tradici a ačkoliv existuje už desítky let, v posledních letech se o něm mluví stále častěji. Jenže mnoho zpráv neinformuje o úspěších těchto celebrit, ale naopak o jejich pádech, které jsou často až zcela na dno.

Idol pro většinu z nás značí uctívanou osobnost, v Japonsku jde o celou subkulturu umělců, které se také říká aidoru. Japonci své idoly bezmezně milují, jejich fanouškovství se často dá označit až za fanatismus. Když se v roce 1964 francouzský film Cherchez l’idole dostal do Japonska, odstartoval zde právě oblibu idolů - přes herečku Sylvii Vartan, která hrála, roztomilou a velmi talentovanou mladou zpěvačku.

Stejnou estetiku pak začali sdílet další umělci a vznikl tak typ osobností, jejichž mediální obraz je vyfabrikovaný a hlavě stoprocentně komerční. Něco podobného jsme samozřejmě zažili i na západě v podobě oblíbených boybandů. V Japonsku je ale vše dohnáno do extrému. Agenti si z mladičkých hvěz dělají dojné krávy, jejich chování vůči těmto nevinným umělcům je nezřídka přirovnáváno k otrokářství. Idolové často čelí špatným pracovním podmínkám plným tvrdých pravidel, náročných pracovních inventářů a nulové osobní svobody. Musí pracovat, i když jsou nemocní, nesmí randit, ale přesto je jejich mediální obraz až přehnaně sexualizovaný.

Podobné zacházení zvládne jen málokdo. Pod tlakem některé hvězdičky s kariérou prostě skončí. Jiné skončí se svým životem. První takovou byla devatenáctiletá zpěvačka Jukiko Okada v roce 1986. Pustila si plyn a podřezala zápěstí, jenže se ji podařilo zachránit. Když se to kolem jejího domova hemžilo reportéry, vyskočila z bytu v sedmém patře. Její osud následovalo během necelého měsíce 114 jejích fanoušků, nejmladšímu bylo teprve devět let.

Když se v roce 2013 na Minami Minegishi z kapely AKB48 provalilo, že strávila noc s partnerem, hrozil jí vyhazov. Po pár hodinách od skandálu už na internetu visí video, kde Minami s hlavou oholenou dohola prosí fanoušky za odpuštění. V roce 2018 spáchala kvůli neuvěřitelnému tlaku sebevraždu teprve šestnáctiletá zpěvačka  Honoka Omoto. Spotřební lhůta idolů je 3-5 let, jenže na jejich místo ve známých kapelách či seriálech se stojí fronty a žádný agent tak nepřijde o své „těžce vydělané peníze“. Zájemce neodradí ani sebevraždy, deprese a totální ponížení.