nahoru

Milion chvilek navazuje na tradice. Ktorý ko*ot to nechápe? Kecy, kecy, kecy…

Vladimír Mertlík10. června 2020 • 16:30
Milion chvilek navazuje na tradice. Ktorý ko*ot to nechápe? Kecy, kecy, kecy…
foto: Zbyněk Pecák

Když 9. března Zpětné zrcátko varovalo, že víc než koronavirus nás ohrožují komouši různých odstínů, vzbudilo to na rudé straně barikády pohoršení a mezi slušnými lidmi úvahy, zda Zpětné zrcátko nemaluje zbytečně rudé čerty na zeď. Proto stojí za to si příslušný text připomenout.

„Češi se cítí ohroženi koronavirem, ale mnohem víc by se měli obávat stoupající drzosti bolševické kliky a jejích skrytých kolaborantů. Společnost je dramaticky těsně rozdělena, jak ukazují výsledky prezidentské volby (51,4 % Miloš Zeman vs. 48,6 % Jiří Drahoš). Dělící čára vede i Poslaneckou sněmovnou, kde 48 % hlasů mají strany ANO, SPD a KSČM, podpořeny pokrytecky zbabělou politikou ČSSD (7 % hlasů). Podivuhodný je i kontrast, že v době, kdy na Letné vyvrcholil protest proti Andreji Babišovi v největší demonstraci od listopadu 1989, byl tento „nepolitik“ průzkumy hodnocen jako nejdůvěryhodnější politik! Později ho předstihl paradoxně Václav Klaus ml., také muž ostře dělící veřejnost. Hrubost představitelů vládnoucí exekutivy i neomalenost jejich výstupů vůči kritice či požadavkům na transparentnost jejich činů vede i veřejnost v komunikaci jen ke vzájemnému urážení a nenávisti. Koronavirus je tak pro současnou vládu, prezidenta a jeho kamarilu krásný dárek, který jim poslalo snad samo nebe! Národ se věnuje výkupu rýže, těstovin, konzerv, hygienických potřeb, aniž by věnoval pozornost tomu, že atmosféra listopadových dnů roku 1989 je dávno v hajzlu a země spěje zvolna zpět do řiti komoušů, kde jí nepomůže ani všechen vykoupený toaletní hajzlpapír.“

Pochodové útvary po 300 osobách

Netrvalo dlouho a bylo to tady! Ve chvíli, kdy Milion chvilek ohlásil demonstraci pro 5 000 lidí, upozornilo ministerstvo vnitra, že opatření ministerstva zdravotnictví povoluje jen shromáždění do počtu 300, resp. 500 osob, a potvrdilo, že úřady se musí tímto omezením řídit.

 „V současné době skutečně platí omezení všech hromadných akcí s počtem 300 osob a omezení se vztahuje i na shromáždění podle zákona o právu shromažďovacím!“ uvedl mluvčí Adam Rözler. „Sám zákon takové omezení z důvodu ochrany zdraví umožňuje (blíže viz § 69),“ doplnil v závěru. Ještě na konci dubna byl přitom postoj vnitra opačný! (sic!) Ve svém stanovisku z 27. dubna – to ještě Milion chvilek o žádné demonstraci nemluvil – ministerstvo vnitra uvedlo: „V situaci, kdy je na veřejně dostupných místech umožněno shlukování osob bez realizace základních politických práv a svobod a kdy jsou postupně povolovány činnosti, kde ke shlukování osob fakticky dochází (obchody, úřady a služby, venkovní sportoviště, náboženská shromáždění a bohoslužby), a kdy lze účelu krizového opatření dosáhnout bez zásadního omezení shromažďovacího práva, by byly jakékoli další zásahy do svobody shromažďování zcela nepřiměřené a ústavně nepřijatelné.“ (sic!) A zdálo se, že je vymalováno!

Doslova na poslední chvíli se Adam Vojtěch zachoval jako král popleta z filmu Pyšná princezna, když demonstrace povolil s výkřikem: „Odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil!“

A tak zůstaneme-li u klasiků, přece jen si můžeme zpívat spolu s Prodanou nevěstou „dobrá věc se podařila“ či zvolat s Cimrmanem v Záskoku: „Tak končí naše komédie, zlo prohrává a dobro žije!“

Jde jen o to, abychom nebrali věci tak dlouho na lehkou váhu, až zase jednou budou naše životy připomínat finále hry Vichr z hor!

Zpětné zrcátko ale mělo pro Milion chvilek řešení. Navrhovalo ohlášených 5 000 demonstrantů rozdělit do sedmnácti pochodových tvarů po 300 osobách. Oddíly by byly odděleny dvoumetrovými odstupy a jednotlivci vybaveni černými a bílými rouškami. Tím by bylo opatření ministerstva zdravotnictví i upozornění ministerstva vnitra učiněno zadost. Fakt, že by počet demonstrujících přesáhl o sto osob ohlášený počet účastníků, by snad nebyl na překážku. Zkušenosti několika generací spartakiádních cvičenců i česká sokolská tradice zaručovaly dodržování rozestupů mezi oddíly jak během pochodu, tak ve finální fázi na Letenské pláni. Tam v choreografii autorů spartakiád by přesuny účastníků umožnily, aby po zvednutí tváří s různě barevnými rouškami k nebi vytvořili na bílé ploše černý nápis se vzkazem pro vládu: Příště se na vás vysereme!  

       

Ktorý kokot to nechápe?

Je nevděčná holota, ten český lid, který je podle básníka jak české víno – zprvu trpký zdá se, však přitiskneš ho ke rtu a neodtrhneš více. Zjistil to i princ Koronabijec – ještě ani roušku nesejmul a už je zas terčem masivní kampaně nepřátel. Útok je veden na návrh zákona o evidenci skutečných majitelů společností, který pomůže republice uhájit zájem pana premiéra, že není ve střetu zájmů, což je zájmem nás všech, bez ohledu na naše zájmy. Premiér Babiš tak rozhodl, že změní vztah ke svěřenským fondům, kterým svěřil holding Agrofert, aby mohl stát řídit jako firmu.

Podle předlohy nového zákona bude Andrej Babiš sice vlastníkem svěřenských fondů, ale nebude vlastníkem holdingu! No, nekupte to! Zpětnému zrcátku není jasné, co na tom komu není jasné! Je to stejné, jako když si třeba s někým uděláte děti, sňatkem s jejich matkou je vložíte do svěřenského fondu rodiny, jehož se určíte být hlavou, ale nemáte nic společného s dětmi a jejich životními dráhami. Až se jednoho dne rozhodnete svěřenský fond rodiny zrušit rozvodem, všechny zisky vašich dětí jsou pochopitelně vaše! „Ktorý kokot to, kurva, nechápe!“ řekl by státník.

Slibem nezarmoutíš aneb Kecy, kecy, kecy

„Slibuji vám, že k nám můžete kdykoli přijet, bezplatně vás ubytujeme a nakrmíme, možná i uhradíme cestovní náklady,“ prohlásil veřejně farmář, hoteliér a kamarád Zpětného zrcátka Miloš Zapletal a na logickou otázku Zpětného zrcátka dodal: „Jak mohu velkoryse slibovat to, co nemohu splnit? Protože slib nic nestojí!“

Slíbit pomoc krachujícím malým a středním firmám, opravdu nic nestojí. Stačí se postavit s rouškou před novináře a slíbit, jak vláda pomůže třeba nejvíc ohroženému segmentu hotelů a restaurací. V pátek pak vláda vyhlašuje, jak na záchranu věnovala 300 miliard, v pondělí je to už 500 miliard – zkrátka miliarda sem, miliarda tam. Princezna Fiona se čepýří: „Já jsem uvolnila, já jsem ušetřila, já jsem poslala, vláda předala, vláda rozdala.“ Jako by věřila tomu, že peníze rozdává opravdu ona a že jsou její. A má snad jmenovat skutečné věřitele, daňové poplatníky?! Realita je jiná, řekl farmář. Když vládě došlo, že nelze rozdávat věčně, hodila programem Covid III problém na hlavu bankám.

„Patříme k nejvíce postiženým – provozujeme zvířecí farmu, hotel i restauraci, a tak jsme před pádem do platební neschopnosti zkusili radu paní ministryně. Nejprve jsme ztroskotali na Covidu I., kdy se ukázalo, že miliardy z něj byly „rozdané“ za 19 minut od chvíle, kdy se otevřela „štědrá ruka“ vlády se zárukou na peníze daňových poplatníků. Dostalo se tak ale nejspíš jen na kamarády ministrů, kancléře a prezidenta, kteří o Covid I. předem věděli a včas se připravili. Stejně jsme dopadli u Covid II., a když se objevil požadavek, aby byl zveřejněn seznam „obdarovaných“, prohlásila nejprve vláda, že je to státní tajemství. Problém v případě Covid III. byl přehozen na banky. Vláda jen strčila hlavu do písku s tím, že to nějak dopadne. A taky jo! Bankám rychle došlo, že skočily na špek a že je to přes tzv. státní záruku riskantní podnik. A tak se rozhodly firmám provozujícím hotely a restaurace nepůjčit ani pšouk!“

Učinila tak i banka úspěšného farmáře a hoteliéra Zapletala, jak vyplývá z jejího dopisu, který se svolením pana Zapletala uvádí Zpětné zrcátko v plném znění:

„Vážený pane Zapletale,

kolegové z firemní divize posoudili Vaši žádost o financování. Kecy kecy kecy, kecy kecy, kecy kecy. Kecy kecy kecy kecy, kecy, kecy kecy. Kecy, kecy kecy kecy, kecy kecy, kecy kecy kecy kecy (kecy kecy se zárukou ČMZRB COVID III, kecy kecy, kecy kecy, kecy, kecy kecy). Kecy kecy, kecy kecy kecy, kecy kecy kecy kecy, kecy (kecy kecy). Kecy kecy kecy, kecy kecy. Chápeme, že jste se ocitli v nepříjemné situaci, a velice nás mrzí, že pro Vás nemáme příznivější zprávu.

Vaše UniCredit Bank“

Naštěstí má kamarád Zpětného zrcátka jiného dobrého a movitého kamaráda, který farmáři peníze půjčil, takže pan Zapletal zaplesal a 25. května mohl Farmu Blaník po deseti týdnech opět otevřít.

A ostatní hotely, restaurace a jejich provozovatelé či majitelé? „Mají mít vatu, polštář nebo bohaté kamarády, kteří jim na rozdíl od vlády či bank peníze půjčí!“ tvrdí vláda. A co udělá vláda příště? Naznačila to již v minulých dnech strážkyně pokladu, když řekla: „Příště se na vás…“ Ach, jak rozkošná u toho zase byla.  

A to je vše, co jsem zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější