Vladimír Mertlík: Koněv, Zeman a zimbabwsko-české komunistické přátelství | Reflex.cz
nahoru

Vladimír Mertlík: Koněv, Zeman a zimbabwsko-české komunistické přátelství

Vladimír Mertlík14. dubna 2020 • 10:50
Odstraňování sochy maršála Koněva
Odstraňování sochy maršála Koněva
• foto: 
Reuters

V rozhovoru pro tištěný Reflex Koronavirus neznamená v evoluci člověka nic vyslovuje profesor evoluční biologie RNDr. Jan Zrzavý, CSc., inspirující myšlenky, mj.: „Evoluční úspěšnost člověka ovlivňuje výška postavy, kapacita plic a inteligence.“ A na otázku redaktorky Adély Knapové: „Ve smyslu čím vyšší, tím lepší?“ hned pregnantně odpovídá: „Ano, ve všech třech případech! Vše ostatní jsou z hlediska evoluce nesmysly!“

Jsou-li prckové pro lidstvo evolučně k prdu, pak Zpětné zrcátko napadá všetečná otázka: „A vědí to v Rusku?“ I když dívá-li se našinec přes Mánesův most vzhůru k Hradu, tak zřejmě ani přímá úměra „vyšší = lepší“ neplatí vždycky!

Poté, co Miloš Zeman sám sebe projevem o Velikonoční neděli dojal až k slzám, jeho kancelář se rozhodla zavést nové tradice. Vánoční poselství, kterým Miloš Zeman národu tolik připomíná T. G. M., z nějž vychází, měl v příštích letech přednášet na koni a Masarykovi, by se tak ještě víc podobal. Ukázalo se ale, že svým neposedným houpáním Miloš Zeman tzv. „vypadával z obrazu“. Také pražská kavárna a opozice šířily pomluvy, že v následně vysílaných Třech oříšcích pro Popelku je Libuška na koni proti prezidentovi přece jen na koni. Kalouskův návrh, aby při proslovu seděl tedy Miloš Zeman na oslu, odmítl sám Jiří Ovčáček s tím, že tak dlouho prezidenta neunese. Ve hře je ale nová šance. Kancelář prezidenta oznámila, že již o příštích Velikonocích bude v témže čase, kdy papež pronáší své požehnání „Urbi et Orbi“, vystupovat Miloš Zeman s krátkým proslovem „Urvi a Zkurvi“. Veselé Velikonoce!
Má-li si Zpětné zrcátko ale uchovat pel nevinnosti svých kritických ohlédnutí, musí prezidenta i pochválit. Je za co, když Miloš Zeman trestní stíhání české samosprávy, které zahájila Ruská federace jako odvetu za odstranění sochy maršála Koněva, označil za kontraproduktivní vměšování se do cizích záležitostí. No, vida! Jde to, když se chce! Gratulujeme!

Je jen otázkou, zda k ruskému generálnímu štábu už dorazila informace, že v Česku před více než třiceti lety proběhla dekolonizace. Jinou možností je spiklenecká teorie, že je ruský genštáb obelháván 6 % rudých hajzlů z ulice Politických vězňů tvrzením: „Až takhle mávnem…!“ a fake news o skladech zbraní a nastoupených zabijácích LM. Jasnější světlo vnesla do věci až šéfová TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, když ruským bolševikům tato Johanka z Arku rovnou vzkázala: Jděte se bodnout!

Nebyl by to Miloš Zeman, aby hned po chvályhodném kroku nešlápl „vlevo dolů“, když považuje krok Prahy 6 za hloupý a směšný a přirovnal jej k obrazoborectví. Připomněl, že Koněv osvobodil na konci 2. světové války nejen Prahu, ale i Osvětim. Jak bývá zvykem, Miloš Zeman se mýlí a některá fakta pomíjí. Maršál Koněv Prahu neosvobodil, přijel den poté, co stačili uprchnout poslední bojeschopné oddíly SS a wehrmachtu směrem na Rokycany a Šumavu.

Přijel Prahu naopak obsadit poté, co byla osvobozena povstalci s pomocí ROA (tzv. Vlasovců), a poté, co mohla být čtyři dny předtím již osvobozena Američany. Prahou, ležící za demarkační čárou, jejich oddíly již projížděly dál na východ, ale na otázku: „Na co se čeká? Můžeme Prahu osvobodit my?, jim odpovědělo sovětské velení: „Ne! NaSSSRat!“ Osvětim Rudá armáda osvobodila tak jako šestadvacet dalších koncentráků – o tom není pochyb – když přes ně táhla na Berlín. Američané jich stejně tak osvobodili cca osmatřicet. Je tím jejich vítězství větší? Včas, ať již pod plánovacím či přímým velením Koněva, přijela Rudá armáda v srpnu 1968 do Prahy a předtím v říjnu 1956 do Budapešti. Rozdíl v tisících mrtvých na účtu maršála Koněva vyplývá z toho, že zatímco my jsme malovali po zdech a věšeli na lampy plakáty, Maďaři se nemalovali s plakáty ani s komunisty a věšeli na lampy rovnou je. Tím strašnější byla Koněvova pomsta!

Zločin radnice Prahy 6 ale zřejmě nezůstane nepotrestán! KSČM vydala prohlášení zimbabwských soudruhů, kde se píše: „Komunistická strana Zimbabwe je naprosto znechucena odstraněním válečného pamětiště, věnovaného maršálu Koněvovi a Rudé armádě. Zimbabwský lid, který tradičně pečlivě sleduje situaci v Čechách a na Moravě, se smutkem vzpomíná na brutalitu nacistické okupace, zejména na lidický masakr a redukci československého lidu na blízké otroctví během okupace.“ V závěru je dodatek: „Zimbabwští komunisté pozdravují všechny, kteří zemřeli v boji proti fašismu!“ Podepsán Ngabutho Nicholas Mabhena Ian Beddowes, generální tajemník a úřadující mezinárodní tajemník. Díky, soudruhu, pozdravy vyřídíme.

Pokud by mohl soudruh Filip zprostředkovat se soudruhem rozhovor, Zpětné zrcátko by se rádo poptalo po osudu soch a památníků Cecila Johna Rhodese (✝1902), doktora občanských práv a zakladatele moderních dějin země, kterou pod názvem Rhodesie přivedl k rozkvětu a prosperitě. Možná by soudruzi mohli natočit také road movie po památnících komunistickými komandy vyvražděných rodin bílých farmářů, což přivedlo jednu z nejbohatších zemí Afriky k hladomoru. Ale nejspíš by si mohli soudruzi ze Zimbabwe a ti naši zvlášť vzít k srdci doporučení Markéty Pekarové Adamové: „Jděte se – přinejmenším –bodnout! Ne-li něco horšího, kašpaři!“

Jaro si zaslouží i ve Zpětném zrcátku příběh lásky. A shakespearovská romance se vyrazila jak opar nečekaně na rtech Jaroslava Foldyny a Tomia Okamury, když boxer přešel z oranžového dresu na hnědý. Foldyna měl ten zánět už dlouho a nakonec se mu to vyrazilo jak zarděnky. Není divu! I Zpětné zrcátko stále tvrdí, že u socanů, komoušů i nácků platí – košile hnědá, spodky rudé – nebo naopak. S napětím jsou teď na sítích očekávána videa, na nichž dává Foldyna Okamurovi oblíbený jazyk. Jen aby to nebylo na jedné či druhé straně považováno za prznění rasy!

Následující titulek vypadal na sportovní prdu roku: „Zapomeňte na Šarapovovou a spol. Sociálním sítím vládne česká tenisová kráska!“ No, konečně, řeklo si Zpětné zrcátko a vrhlo se na text: „V sezoně 2017 vylétla Monika Kilnarová během jediného roku světovým žebříčkem o více než 400 míst.“ No, každý nějak začínáme, fajn!
„Od té doby se však její tenisový růst přibrzdil a v současné době se pohybuje v páté stovce. (Hm!?) Zato na sociálních sítích prý patří Monika k absolutní elitě!“ Výborně! Šup s tebou k tyči!

Blonďatá kráska své soft strip příspěvky prezentuje na Instagramu a o fanoušky tam nemá nouzi. Stále teprve (?) dvacetiletá slečna by však na sebe ráda upozornila svou hrou. No, na cca 600. místo jsi už dost stará koza, děvenko!

„Inspirací je pro mě Markéta Vondroušová (20, bývalá juniorská světová 1, dnes do 20. místa). Chtěla bych se s ní potkávat na grandslamech a mým velkým snem je, abych si mohla zahrát ve Fed Cupu. Mou největší inspirací jsou Serena Williamsová a Roger Federer. Baví mě móda a líčení, takže se snažím sladit i oblečení. Před zápasem se líčím, potom se cítím na kurtu v pohodě. Ale ráda bych na kurtu více upoutala tenisem než vzhledem,“ dodává Kilnarová. Ale řekla určitě „tenis“? Pokud ano, dobrá rada zdarma, na to Zpětné zrcátko nemusí být Kotyza. Víc mávat raketou, méně podprdou a kalhotkami. Sportu zdar a penisu zvlášť!

Na závěr Zpětné zrcátko nabízí zdarma text příštího projevu premiéra k národu:

„Za trochu lásky šel bych světa kraj,
Šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý,
Šel v ledu, ale v srdci věčný máj,
Šel vichřicí, však slyšel zpívat kosy,
Šel pouští a měl v srdci perly rosy.
Za trochu lásky šel bych světa kraj,
jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí.“

Text již není chráněn DILIA ani OSA, roku 1892 ho napsal básník Jaroslav Vrchlický pro sbírku Okna v bouři. Byly v ní verše, na které slyšel i neznalec jeho díla. Málokdo ale věděl, že dílo inspiroval těžký otřes v domácnosti (co asi, že jo!), k němuž to spělo již od Vrchlického svatby před 140 lety.

A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější