Polská vláda krizi zvládá lépe než česká. A Poláci se navíc chystají volit prezidenta | Reflex.cz
nahoru

Polská vláda krizi zvládá lépe než česká. A Poláci se navíc chystají volit prezidenta

Jaromír Piskoř14. dubna 2020 • 06:00
Polský premiér Mateusz Morawiecki - ilustrační snímek
Polský premiér Mateusz Morawiecki - ilustrační snímek
• foto: 
ČTK / PAP / Wojciech Olkusnik

V Polsku při řešení krize kolem koronaviru stoupá podpora vládní strany PiS (Právo a spravedlnost), v televizích je vidět hlavně premiér Morawiecki a ministr zdravotnictví Szumowski. Krizi zvládá polská vláda zatím o trochu lépe než česká, hlavně proto, že čtyřikrát větší Polsko má statistická data ohledně koronaviru o jednu pětinu lepší než Česká republika.

Asi je to dočasné, ale polská vláda je mnohem rozumnější ohledně řešení ekonomických dopadů krize než česká. 212 miliard zlotých (1 zl = tržně 6,047 Kč) bylo určeno vládou „prvním antikrizovým zákonem“ (druhý už projednává polský Sejm) na pomoc polské ekonomice se silným dodatečným reklamním sdělením: „kupujme polské výrobky“.

Staronový prezident

Polsko ovšem postihla krize ohledně prezidentských voleb, které se mají uskutečnit 10. května. Opoziční kandidáti propadli v průzkumech k podpoře kolem 10 % a stávající prezident Duda zaparkoval v číslech 53 % a výše, což mu dává velkou pravděpodobnost zvolení již v první kole voleb. Polská opozice se už více než měsíc usiluje o odklad prezidentských voleb, což by Občanské platformě dovolilo vyměnit její kandidátku Małgorzatu Kidawovovou-Błońskou. Ta se propadla z 25 % podpory na 13 % jen proto, že osobně nezvládla tlak a v podstatě se psychicky zhroutila.

Natolik, že její přebrepty a zásadní neznalost fungování ekonomiky je už kontraproduktivní pro samotnou podporu opozičního stranického lídra – Občanskou platformu. Ta dnes musí řešit „co s ní“. Odklad voleb a nové primární volby v Občanské platformě by bylo pro ni jediným řešením. Kotníky jí totiž úspěšně okopávají polští lidovci a levicová koalice. V takovém případě by se o funkci kandidáta Občanské platformy (když to tedy jinak nelze) dozajista přihlásil Donald Tusk.

Drsný Kaczyński

Pnutí je ale i uvnitř vládní koalice. Svou šanci chtěl využít (na základě průzkumů, že 70 % Poláků nechce v koronavirové krizi jít k urnám) Jarosaw Gowin, místopředseda vlády a šéf strany Porozumienie, která uvnitř vládní koalice disponuje hlasy 18 poslanců. I druhá součást vládní koalice Solidarna Polska je nespokojena s nárůstem podpory dominující PiS, ale její předseda Zbigniew Ziobro už z PiS jednou odešel a trvalo mu několik let, aby se mohl „nějak“ pod křídla PiS vrátit. Jeho role vůči reformě polského soudnictví je nepřenositelná a trpělivý ministr spravedlnosti Ziobro do sporu s Jaroslawem Kaczyńským už nepůjde.

Předseda Porozumienie Jarosław Gowin, stejně jako mnoho polských pravicových komentátorů a publicistů očekával nutný odklad prezidentských voleb. „Nelze volit v krizovém stavu epidemie“. Kaczyński ale zůstal neoblomný. Po velmi drsném vyjednávání prosadil svou vůli a korespondenční a technicky speciální prezidentské volby se v květnu v Polsku s největší pravděpodobností uskuteční. Gowin, který se chtěl s opozicí dohodnout na odkladu voleb (Gowin navrhl prodloužení mandátu polského prezidenta o dva roky, které jako možnou variantu podpořilo i PiS) u opozice neuspěl a podal demisi.

Zachoval si politický pragmatismus a jako předseda Porozumienie zatím neodešel z vládní koalice a navrhl na místopředsedkyni vlády Jadwigu Emilewicz, ministryni rozvoje, odpovědnou za řešení krize vůči malým a středním podnikatelům. Jeho vlastní poslanci jej totiž v zásadním hlasování v Sejmu většinově nepodpořili a neodmítli korespondenční volby. Podle Gowinova vyjádření pro protivládní Onet.pl on sám připravuje nový politický projekt. Gowin tím ale porušil koaliční smlouvu s PiS a vydal se k samostatnému provádění politiky.

Nová hvězda

Na vládních tisových konferencích o řešení problémů s koronavirovou krizí najednou vystupuje rétoricky dobře vybavená šestačtyřicetiletá místopředsedkyně Porozuienia Jadwiga Emilewiczová a srozumitelně prezentuje ekonomické vize polské vlády o tom, jak zvládat epidemii, tak, aby co nejméně uškodila polské ekonomice. Také upozorňuje na to, že některá opatření se budou v průběhu času aktualizovat a upravovat podle vývoje epidemie. Emilewiczová pragmaticky hodnotí stávající stav schvalování zákona o korespondenčních volbách: „Ze Senátu se za necelý měsíc do Sejmu vrátí zákon o volbách a my v té době budeme znát stav epidemie v Polsku a podle něj se budeme rozhodovat. Máme také dost času přesvědčit opozici o odkladu prezidentských voleb podle návrhu Jaroslawa Gowina“.

Prezidentské volby se tedy v květnu v Polsku pravděpodobně uskuteční. Zda to kvůli Senátu, který je většinově opoziční, bude 10., 17., 24. či 31. května ještě není jisté. Možnost krátkodobého odkladu voleb má podle navrhovaného zákona předsedkyně Sejmu.

Tedy, až bude stání správa technicky připravena na krizový způsob voleb, prezidentské volby se „bavorským způsobem“ uskuteční i přes protesty polské opozice. Poláci obdrží volební tiskoviny poštou (podobně jako u nás) a budou obálky vhazovat do velkých „poštovních schránek“, které budou pod dohledem umístěny v obcích na veřejných prostranstvích, a tedy bez nutnosti dohledu okrskových volebních komisí v místnostech, jejichž ustanovení chtěla opozice kvůli epidemii bojkotovat. Větší obálka bude obsahovat identifikační formulář voliče a zalepenou menší obálku s volebním lístkem. Okresní volební komise překontroluje identifikaci voliče, zda je zaregistrován ve volebních seznamech a menší zalepenou obálku s volebním lístkem vhodí do urny. Technické podrobnosti pak má stanovit ústřední volební komise.

Onen model voleb je v Polsku i při omezení pohybu kvůli epidemii pro velkou část voličů přijatelný (dnes 60 %). Jediný, kdo má zcela dominující vliv na to, zda se nakonec prezidentské volby v Polsku uskuteční (i přes politickou vůli PiS) je polský ministr zdravotnictví Szumowski (PiS). Ten si vymínil, že podle dat o rozsahu a průběhu epidemie se v druhé polovině dubna rozhodne, zda by uskutečnění voleb ve výše naznačeném modelu, z pohledu ryze zdravotního, Polákům neuškodilo. Pokud ministr zdravotnictví Szumowski řekne NE, nemá šanci ani Jaroslaw Kaczyński a volby budou v Polsku nejdříve počátkem srpna. Jeho poslední prohlášení ale ukazují na to, že takovéto korespondenční hlasování je pro něj přijatelné. Nepřijatelné je pro opoziční aktivisty, polské Greenpeace a o jejich ústavnosti pochybuje i Věra Jourová. Tento způsob voleb vyvolává také silné znepokojení i u některých levicových a liberálních europoslanců. PiS podle nich zneužívá epidemii.

Pád vlády? Jen teroreticky

Objevují se spekulace, že může dojít i k mimořádným parlamentním volbám kvůli ztrátě většiny Sjednocené pravice v Sejmu. Podpora PiS v průzkumech je dnes velmi vysoká a nepotřebuje malé koaliční strany vedené Gowinem či Ziobrem. Je tedy evidentní, že poslanci Porozumienie či Solidarna Polska by pro mimořádné parlamentní volby v dohledné době nehlasovali. Občanská platforma by v případných mimořádných volbách získala určitě méně mandátů, než má nyní. Ve stávající situaci je i pro ni rozpuštění parlamentu nevýhodné.

Polská politická scéna se po ukončení epidemie dá do pohybu. Jaroslaw Kaczyński předpovídá pokles preferencí své PiS, protože dojde k ekonomické krizi a dopady budou v Polsku citelné. Gowin sází na to, že se postaví se svou malou stranou do čela nějakému novému politickému proudu. Opoziční PSL a Lewice chtějí dohnat v průzkumech Občanskou platformu, která se ocitla v potížích a její nové vedení není schopno kromě kritiky PiS nic srozumitelně pozitivního vymyslet. Nejmenší Konfederace pak kritikou všeho a všech doplňuje onen polský kolorit.

Vládní koalice dnes disponuje většinou 5 hlasů v polském Sejmu. Pokud by ale byla Gowinem vytvořena dohoda s celou opozicí, je teoreticky možné odstavit PiS a vytvořit vládu antiPiS v čele s Jaroslawem Gowinem (takovéto řešení by musela podpořit nejméně polovina poslanců Porozumienie a všichni poslanci opozice).

Představa je to sice značně absurdní - feministky a homosexuální poslanci hlasující spolu s patriotickými národovci - ale teoreticky to možná varianta je. Takovémuto vládnutí by prakticky bránil pouze prezident z PiS, který by mohl účinně vetovat zákony koalice antiPiS. Nic zatím neukazuje na to, že by se o podobnou sebevražednou variantu Jaroslaw Gowin nyní pokoušel, ale je jasné, že osobní důvěru Jaroslawa Kaczyńského ztratil a jeho budoucí osobní politické vize se od stávající koalice Sjednocené pravice budou lišit.

Autor je polonista

Jaromír Piskoř


Klíčová slova: Polsko, vláda, koronavirus, pandemie



Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější