Měli být manipulování k Víře, ale stačili utéct včas

Měli být manipulování k Víře, ale stačili utéct včas Zdroj: Stanislav Krupař

Fantastický objev našich expertů: „V Česku se má učit jinak.“ Ach jo …

Neuvěřitelný objev, hodný Nobelovy ceny, učinila Národní ekonomická rada vlády (NERV) a její experti. Jak bylo oznámeno, „moudré hlavy“ země zjistily, že učit by se v České republice mělo jinak. Že pokud se nezmění systém vzdělávání, tak nebude náš stát konkurenceschopný a převálcují ho (což už se však i tak stalo) asijští ekonomičtí tygři a další státy. K čemu jsou ale podobné studie, které objevují něco, co je známo už dlouhá léta?

 

NERV i další odborníci na vzdělávání třeba ve studii, již vypracovali pro vládu, říkají, že mladí Češi by se měli více zaměřit na angličtinu, že by se neměla opouštět (ani při maturitách) matematika, která učí logickému a systematickému myšlení, že by se mělo učit tak, aby si mladý člověk dokázal informace dát do kontextu a správně je vyhodnotit, že je potřeba se kvůli vývoji společnosti opět zaměřit na technické obory a že nepotřebujeme tisíce sociologů či politologů.

 

 

Proboha, ale proč se mají vydávat za odbornou studii takové samozřejmosti, jež dávno víme? Bohužel jiná věc je, že politici nebyli ani za 20 let (je to podobné jako ve zdravotnictví) schopni nastavit vzdělávací systém tak, aby z většiny škol vycházela většina lidí, kteří mohou uspět v případě zájmu i v zahraničí.

 

K tomu osobní poznámka. Mám dva syny (jeden se narodil v roce 1985 a druhý v roce 1992), takže oba studovali či studují už po revoluci. Ovšem zážitky ze vzdělávání, a ty má hodně rodičů ze škol všech stupňů, bývají často tristní. Samozřejmě že existují školy, jež vychovávají osobnosti a vzdělávají je moderním způsobem. Jenže pořád je dost takových, kde je úroveň vyučování velmi průměrná, až slaboučká, nároky pedagogů téměř žádné, o disciplíně a pořádku se na některých školách také vůbec nedá hovořit.

 

 

Takže místo krásných známých rad expertů pracujících pro vládu by měl konečně přijít ucelený (a měl by také vydržet déle než půlku volebního období), propracovaný a jasný systém vzdělávání, jenž současně naznačí vizi, kterou se chce Česká republika dál ubírat. Když ale podobnou věc dostanou do ruky poslanci a poslankyně ve sněmovně, tak si můžeme být jisti, že ničeho takového se nedožijeme.