Dobrý den – rozhodla jsem se svěřit s osobním problémem. Na zprávy se už ani nemohu dívat, protože je celé probrečím. Mám od dětství problém s empatií. Četla jsem, že empatie je vcítění do jiného člověka, ale já se vciťuji i do zvířat. Jde to do takových extrémů, že nemohu vidět ani hladovou myš. Kunu jsem na půdě nechala žít také. Ranní dopravní zprávy o srážce se zvěří mi zkazí celý den. Zvířatům se snažím pomáhat, jak můžu. Vychrtlé psy na dovolené mimo Evropu, kde je to asi běžné, celou dobu ze svého živím a švába bych nezabila. Vidět hada na krku člověka v centru Prahy, který si s tím vydělává, je pro mne peklo a mám co dělat, abych ho neinzultovala. Toho člověka, ne hada. Jak mu chudákovi musí být? Celý den viset na krku a nechat na sebe sahat. Raději tou ulicí nechodím. Možná je to už fobie, tak bych ráda věděla, co s tím mohu dělat a jestli se to dá léčit. Všechna zvířata světa zachránit nemohu a všechny Ukrajince si domů vzít nemůžu také. Děkuji za případnou odpověď. Leona Zutphenová
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
