Schválně – napadlo by vás vyjet si na lyžovačku do Pekingu? Asi ne. Zřejmě byste dali přednost nějakému malebnému horskému středisku. Takovému, v němž se kdysi konávaly zimní olympijské hry. Jenže žijeme v jiné době, v níž je možné doslova vše. Závodit na lyžích v místech, kde je sice zima, že by ani čínského psa nikdo ven nevyhnal, ale sníh tam skoro nikdy nebyl? Žádný problém! Čína umí vyrobit všechno v libovolném množství. Takže ten umělý sníh vyrobí. Že tím ničí místní přírodu a omezuje domorodé obyvatele? No a?
Na slavnostním zahájení další čínské olympiády seděli vedle sebe šéf Světové zdravotnické organizace, prezident Mezinárodního olympijského výboru, nejvyšší představitel OSN a s nimi dva strategičtí partneři – prezidenti Číny a Ruska. To stačí. Vzkaz o tom, kdože to světu nyní udává tón, byl vyslán.
Při výrobě mnoha tun umělého sněhu se spotřebuje extrémně vysoké množství vody a obrovské kvantum elektrické energie. Direktivně řízená totalitní země nemusí s nikým hledat žádný konsensus a nikoho se nemusí na nic ptát. Covidová olympiáda zrovna v Číně (v rodišti covidu) je sama o sobě dokladem nenormálnosti a zvrácenosti. A plodí jednu absurditu za druhou, třeba hokejové týmy Číny s „umělými“ hokejistkami a hokejisty. Čína však jen využila příležitosti, kterou jí dalo mezinárodní společenství, a určuje si svoje pravidla hry bez ohledu na megalomanské náklady. Testuje nyní nejen denně účastníky her na covid, nýbrž v přeneseném slova smyslu doslova celý svět.
Běda, jestli si někdo dovolí Čínu kritizovat za „údajné“ porušování občanských a lidských práv. To by se mohl čínský drak opravdu, ale opravdu nahněvat. Čínský ekonomický zázrak umožnila benevolence, naivita a zejména bezbřehá byznysová účelovost ostatního světa. Bohužel, hlavně její vyspělé, veskrze demokratické části. Všichni přeci dobře věděli o specifickém přístupu Číny v obchodních vztazích, o devastaci životního prostředí, o levné pracovní síle, o krádežích licencí a patentů a také o čínských komunistických praktikách, ne nepodobným těm z románů George Orwella.
Symbolem současné olympiády je pro mne již zmiňovaný umělý sníh. Opravdu je nezbytné lyžovat na umělém sněhu, když je všude nedostatek vody a ceny energií strmě stoupají? To se budou lidé dělit na střídmé, kteří ctí přírodu, a na ty, kteří pro svůj zájem a byznys stvoří svoji i umělou zimu, ať to stojí, co to stojí? Co bude dál v éře globálního oteplování? Bude jednou zimní olympiáda třeba v Saudské Arábii nebo v Kataru? A proč ne? Umělá inteligence vyrobí umělý sníh možná i tam, když to někdo bude chtít a zaplatí to, aby se mohl před ostatními ukázat jako všemocný boss.
Před tisíci lety zaniklo několik vyspělých civilizací. I ony si myslely, že jsou věčné a všemocné. Myslel si to v minulém století i jeden německý Rakušan s knírkem a myslí si to i současní prezidenti Číny a Ruska. Pýcha předchází pád. Ovšem s tím, že ten případný pád bude dost možná v dnešním globálním světě náš pád společný. Nenastala již doba, kdy by se slova měla proměnit v činy, kdy by světové společenství mělo stanovit nepřekročitelné mantinely pro společné žití na této planetě? A to bez patosu, okázalých gest a dvojí morálky? I ta vzletná slova o ochraně naší zeměkoule by bylo již nanejvýš vhodné proměnit v činy. Zakazujeme topit uhlím a vyrábíme si umělý sníh. Není to tak trochu pokrytectví? Umělá olympiáda s umělým sněhem je symbolem naší umělé doby. Bohužel.
P.S. Možná, že dostanou účastníci OH v Pekingu při odletu domů malou plyšovou pandičku jako vzpomínku na pandemickou olympiádu…
