nahoru

Němci mohli vyhrát leteckou bitvu o Británii, vypočítali matematici. Dopustili se ale dvou fatálních chyb

Jaroslav Petr, vtm.zive.cz 19. ledna 2020 • 11:35
Sestava německých Heinkelů v bitvě o Británii.
Sestava německých Heinkelů v bitvě o Británii.
• foto: 
cs.wikipedia.org

Bitva o Británii patří mezi klíčové události druhé světové války. V případě Německého úspěchu by se světový válečný konflikt zřejmě odvíjel jinak. Ale měli vůbec Němci šanci Brity porazit? Matematici z University of York vyvinuli model pro alternativní dějiny a došli k závěru, že ano. Ale jen za jistých podmínek.

Myšlenkami na invazi na Britské ostrovy se německá generalita zabývala už od poloviny 30. let. Jasně si uvědomovala britskou námořní převahu, a proto hodlala nejprve udeřit letecky, následně zaútočit po moři a teprve pak vylodit pěchotu. Ambiciózní plán ztroskotal už v první fázi. Když na konci října 1940 letecká bitva o Británii končila, bylo jasné, že se německý voják britské půdy nedotkne ani špičkou holínky.

V první fázi útočila německá Luftwaffe na přístavy a námořní cíle. V půli srpna ale přešla k útokům proti letištím a letištnímu zázemí. Dne 6. září 1940 vydal Hitler spolu s Göringem rozkaz k bombardování velkých měst včetně Londýna. S výjimkou jediného dne z  následujících sedmapadesát dopadaly bomby na Británii denně. Nejdříve probíhala bombardování ve dne i v noci. V říjnu ale přešli Němci na noční nálety, protože ve dne byly jejich ztráty příliš vysoké. Byly to správné kroky? Anebo se Němci dopustili podobně jako v jiných případech pro ně osudových chyb.

Vznikly tak tisíce různých scénářů bitvy o Británii. Některé dny se ukazovaly jako důležitější než jiné. Patřily k nim např. dny, kdy se na Hitlerův příkaz měnila strategie a taktika konfliktu. Vědci přitom nenakládali s historickými událostmi zcela svévolně. Je například jasné, že letecká ofenziva proti Británii nemohla začít dřív, než Němci obsadili Francii a vytvořili si tam zázemí pro své vzdušné síly. Tenhle proces nemohli Němci nijak dramaticky uspíšit. Tým britských vědců vedený matematikem Jamie Woodem proto v modelu testoval uspíšení začátku německé ofenzivy nejvýše o tři týdny.

Modelovali, jak by se konflikt vyvíjel, kdyby Hermann Göring nespustil letecké útoky až 10. července, ale už 18. června po slavném proslovu Winstona Churchilla o „bitvě o Británii“. Podobně testovali i další kritický moment – 6. září 1940, kdy Hitler a Göring nařídili přejít od bombardování letišť k bombardování civilních cílů v odvetě za britský nálet na Berlín.

Matematický model ukázal, že v obou případech se Němci dopustili fatální chyby.

Více se o německých chybách i o výzkumu matematiků dozvíte v článku na webu VTM.zive.cz >>>

Jaroslav Petr, vtm.zive.cz




Diskuse ke článku