Hlavním rozdílem je, že ve zbytku Evropy obvykle na topení šetří nejchudší vrstva obyvatelstva. V Česku se ale k tomuto kroku uchylují především samoživitelky a samoživitelé, kteří mají příjem pod 60 procent českého mediánu. Takzvaná energetická chudoba se dotýká 9,2 procent z nich. Výsledek nepůsobí pozitivně, ovšem stále je sedmý nejlepší v Evropě.
Sedmý nejlepší v Evropě je i celkový výsledek Česka. Kvůli ušetření vypínají radiátory především matky samoživitelky s nižšími příjmy. Naše země patří mezi státy, kde je teplo nejdostupnější, téměř nikdo tu v zimě dobrovolně nemrzne, protože by neměl prostředky. Navíc nejsou v Česku v této oblasti příliš velké rozdíly mezi jednotlivými příjmovými skupinami. Výjimkou jsou pouze rodiny s dvěma dětmi – jakmile měly příjem nad 60 procent mediánu, mrzly jen v necelém procentně případů. Ovšem když byl jejich příjem pod touto hranicí, číslo vyskočilo na 9,5 procenta.
Nejlépe si v tomto ohledu v rámci Evropy vede Finsko. To je taky často nazýváno nejvíce rovnostářské. Nedostatkem tepla tu například osamělí senioři trpí jen v 1,6 procentech případů – nejlepší výsledek široko daleko.
V rámci celkového srovnání dostatku tepla vítězí Rakousko a dále opět Finsko, Lucembursko, Nizozemsko, Estonsko a Švédsko. Na druhém konci žebříčku se nachází Bulharsko. V loňském roce tu nemohlo dostatečně vytápět 33,7 procent obyvatelstva. Špatný výsledek má země ve všech příjmových skupinách i typech domácností. Po něm následují Litva (27,9 procent), Řecko (22,7 procent), Kypr (21,9 procent) a Portugalsko (19,4 procent). Znamená to, že problémy s vytápěním mohou mít i státy v teplých krajinách. Jak ale konstatuje server, tyto domácnosti mnohdy ani nemají zdroje tepla.
