Pondělí 6. ledna se po půlnoci překlopilo do úterý 17. ledna. Kam zmizelo deset dní? | Reflex.cz
nahoru

Pondělí 6. ledna se po půlnoci překlopilo do úterý 17. ledna. Kam zmizelo deset dní?

Jiří Štefek17. ledna 2019 • 15:50
Pepž Řehoř XIII - ilustrační snímek
Pepž Řehoř XIII - ilustrační snímek
• foto: 
Wikimedia

Obyvatelé českých zemí se přesně před 435 lety probudili do nového dne o 11 dní „starší“. 17. ledna 1584 zde totiž začal platit gregoriánský kalendář, který nahradil dosavadní juliánský kalendář. Úprava, kterou roku 1582 ve své bule Inter Gravissimas vyhlásil papež Řehoř XIII. (latinsky Gregorius), měla za cíl korigovat nepřesnosti přestupných let juliánského kalendáře a zamezit opožďování kalendáře vůči okamžikům, kdy nastává rovnodennost nebo slunovrat.

Zavedení nového kalendáře v českých zemích však nějakou dobu trvalo. Jako první ho vyhlásil pražský arcibiskup Martin Medek z Mohelnice, který chtěl prosadit změnu data ze 14. na 25. 1582. Jeho návrh však protestantsky smýšlející obyvatelstvo, šlechta i astronomové odmítli. O rok později přijetí nového kalendáře zavrhl zemský sněm.

Kalendářní reformu tak prosadil až císař Rudolf II. svým mandátem ze 3. prosince 1583 bez ohledu na vůli sněmu i obyvatel. Změna se uskutečnila tak, že po pondělí 6. ledna následovalo úterý 17. ledna. Ve Slezsku byla změna provedena o necelý týden později, a to z neděle 12. ledna na pondělí 23. ledna 1584. Na Moravě tamní stavové však nové změně vzdorovali ještě devět měsíců a stále tam platil juliánský kalendář. Rudolf II. proto své nařízení v červenci zopakoval a Moravané kapitulovali. Změna zde pak nastala tak, že po sobotě 3. října následovala neděle 14. října 1584. Zmíněná různorodost v přejímání nového kalendáře způsobila, že v roce 1584 se Velikonoce slavily v českých zemích o čtyři týdny dříve než na Moravě.

Santa Cruz del Islote: Přelidněný ostrůvek bez vody, hřbitova i policie

V dalších evropských zemích byl gregoriánský kalendář přijímán různě a působilo to různé třenice, komické situace či nesrovnalosti. Například v Nizozemí byla reforma přijata sice již roku 1582, ale až v jeho závěru a Nizozemci toho roku přišli o Vánoce. V rámci Svaté říše římské novou úpravu katolické země přijali již v letech 1583 a 1584, ale protestantské země až okolo roku 1700. To přinášelo potíže zejména obchodníkům. Protestantské země označovaly papeže posměšně jako Řehoře Kalendářníka a tvrdily, že je to Antikrist, který se snaží přimět věrné křesťany, aby se modlili v nesprávný den.

Největší chaos zavládl ve Švédsku. Zdejší království sice reformu nepřijalo, ale aby zabránilo narůstání rozdílu astronomického a církevního kalendáře, vypustilo přestupný den z roku 1700, čímž získalo jiný kalendář než všechny ostatní evropské země. Původní záměr byl po dobu 40 let vypouštět přestupný den, a postupně tak dosáhnout sjednocení s gregoriánským kalendářem. Od reformy bylo v roce 1712 upuštěno a Švédové se vrátili k juliánskému kalendáři. Teprve v roce 1753 byl ve Švédsku přijat gregoriánský kalendář.

Krásné a statečné: Jedinečné snímky sestřiček, které pečovaly o zraněné ve Vietnamu,…

Mnohé země ale gregoriánský kalendář přijaly až ve 20. století. V Rumunsku se tak stalo v roce 1919 a v Řecku v roce 1923. Stejně na tom bylo i Rusko, kde platil juliánský kalendář až do roku 1918. Tato skutečnost se stala i zárodkem mnoha notoricky známých nesrovnalostí, kdy například slavná Velká říjnová socialistická revoluce neodstartovala 25. října, ale podle nového gregoriánského kalendáře až 7. listopadu. Přesto stále platí, že pravoslavné církve například v Srbsku nebo Rusku úpravu nepřijaly nikdy a Vánoce a další svátky se zde slaví v jiných datech než zbytek světa.

Gregoriánský kalendář je oproti juliánskému kalendáři posunutý, od roku 1900 činí tento posun již třináct dní. Juliánský kalendář se se skutečným, takzvaným tropickým rokem (ten má délku 365,2422 dne a je tedy o 11 minut kratší, než kolik předpokládá juliánský kalendář) rozcházel o jeden den každých 128 let. Gregoriánská reforma zkorigovala tuto odchylku (jež vyvolávala nesoulad mezi církevním kalendářem a astronomickými termíny slunovratu či rovnodennosti), která od doby takzvaného nikajského koncilu konaného roku 325 našeho letopočtu narostla na 10 dní. Zároveň zavedla vynechání přestupného roku třikrát během každých 400 let a tím se průměrná délka roku výrazně zpřesnila, nyní odchylka od tropického roku činí jeden den přibližně každých 3300 let.

Víme první! Šéf TV Barrandov chystá státní převrat. Blíží se Česko Jaromíra Soukupa
Pozoruhodné mapy, na kterých nenajdete žádné cesty. Jsou složené z typických potravin…



Klíčová slova: zajímavosti, kalendář, historie


Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Východ vrací úder: Počítačové hry válcují Hollywood a Češi jsou u toho
PREMIUM X Bohumil Pečinka: Hra kolem úmrtí Karla Gotta a Vlasty Chramostové aneb Dobří mrtví a zlí mrtví
PREMIUM X Jefim Fištejn: Pokrok nezastavíš aneb Politická korektnost za hranicí absurdity
PREMIUM X Zpověď 63leté striptérky jménem Sugar: Lidi se tomu nejdřív chechtají, ale pak se třeba zamyslí
PREMIUM X Milan Tesař: Divoké sny maxipsa Babiše aneb Pekelné reakce na smrt Karla Gotta

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější