Podle informací ČTK pohybu Aurory přihlížely davy lidí, jak remorkéry odvlékaly historický křižník. Je tomu již 27 let od chvíle, kdy aurora své kotviště v centru Petrohradu opustila. Po řece Něvě se plavila naposledy také kvůli opravě.
Na své stálé kotviště u petrohradského nábřeží se má podle ministerstva obrany vrátit za půldruhého roku až za dva roky. Jasněji má být po podrobnější kontrole stavu podvodní části trupu v suchém doku. Součástí opravy má být i instalace moderního protipožárního zařízení. Ředitel muzea válečného námořnictva Ruslan Nechaj předpokládá také přepracování expozice na palubě. Její plocha se má zdvojnásobit, a tak hlavním tématem přestane být bolševická revoluce, kterou v roce 1917 podle legendy zahájil právě výstřel slepého náboje z Aurory.
Výstava se má věnovat i předcházejícímu působení plavidla. Loď byla zařazena do ruské flotily v roce 1903, zažila i rusko-japonskou válku a oba světové konflikty. Po vyřazení ze služby v roce 1948 sloužila Aurora k výcviku kadetů a pak se stala plovoucím muzeem. V roce 1992 na křižníku opět zavlála předrevoluční vlajka ruského námořnictva, zvaná ondřejevská podle modrého kříže v bílém poli.
Loď má za sebou i skandály s natáčením pornografických filmů a s bujarými večírky ruských zbohatlíků. Anarchistům se také podařilo vztyčit na křižníku pirátskou vlajku. Jeho místo v ruské historii však patří do roku 1917, kdy údajným výstřelem odstartovala bolševickou revoluci, jíž se stala symbolem. Téměř 124 metrů dlouhá a 17 metrů široká loď se třemi charakteristickými komíny je nyní považována za objekt kulturního dědictví celostátního významu.
