Legendární křižník Aurora vyrazil z Petrohradu, čeká jej oprava
Asi čtyřicetikilometrovou cestu dnes podnikla ruská válečná loď, která až dodnes sloužila jako muzeum bolševické revoluce. Tři petrohradské mosty se musely dnes otevřít, aby Aurora proplula do Kronštadtu, kde se podrobí nutným opravám.
Podle informací ČTK pohybu Aurory přihlížely davy lidí, jak remorkéry odvlékaly historický křižník. Je tomu již 27 let od chvíle, kdy aurora své kotviště v centru Petrohradu opustila. Po řece Něvě se plavila naposledy také kvůli opravě.
Na své stálé kotviště u petrohradského nábřeží se má podle ministerstva obrany vrátit za půldruhého roku až za dva roky. Jasněji má být po podrobnější kontrole stavu podvodní části trupu v suchém doku. Součástí opravy má být i instalace moderního protipožárního zařízení. Ředitel muzea válečného námořnictva Ruslan Nechaj předpokládá také přepracování expozice na palubě. Její plocha se má zdvojnásobit, a tak hlavním tématem přestane být bolševická revoluce, kterou v roce 1917 podle legendy zahájil právě výstřel slepého náboje z Aurory.
Výstava se má věnovat i předcházejícímu působení plavidla. Loď byla zařazena do ruské flotily v roce 1903, zažila i rusko-japonskou válku a oba světové konflikty. Po vyřazení ze služby v roce 1948 sloužila Aurora k výcviku kadetů a pak se stala plovoucím muzeem. V roce 1992 na křižníku opět zavlála předrevoluční vlajka ruského námořnictva, zvaná ondřejevská podle modrého kříže v bílém poli.
Loď má za sebou i skandály s natáčením pornografických filmů a s bujarými večírky ruských zbohatlíků. Anarchistům se také podařilo vztyčit na křižníku pirátskou vlajku. Jeho místo v ruské historii však patří do roku 1917, kdy údajným výstřelem odstartovala bolševickou revoluci, jíž se stala symbolem. Téměř 124 metrů dlouhá a 17 metrů široká loď se třemi charakteristickými komíny je nyní považována za objekt kulturního dědictví celostátního významu.
