Babišova normalizační fraška. Vláda už ani neskrývá zájem zničit veřejnoprávní média
Vláda schválila novelu zákona rušící koncesionářské poplatky České televize a Českého rozhlasu. To nepřekvapuje. Šokující je ovšem licoměrnost a arogance moci, které zestátnění obou médií provázejí.
Vláda Andreje Babiše tlačí na pilu a hodlá zestátnit veřejnoprávní média ještě letos. Tváří se, že jde jen o technickou záležitost, která nijak neovlivní nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Možná by to platilo, kdybychom žili ve Skandinávii, nikoli v zemi, jež kopíruje autoritářské modely řízení státu jejích evropských spojenců Viktora Orbána a Roberta Fica.
Klempířův karambol
Nedalo se očekávat, že vláda ucukne ze záměru převést financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, když musela ustoupit z řady jiných předvolebních slibů. Zvýšenou pozornost však vyvolává způsob, jakým tuto transakci uskutečňuje.
Nejdříve dotlačila ministra kultury Otu Klempíře, aby urychleně předložil novely mediálních zákonů, které nově upravují postavení veřejnoprávních médií. Výsledkem byl takový paskvil, že ho rozcupovala většina resortů. Klempířův návrh zasypalo 450 připomínek a byl neopravitelný.
Zasáhl premiér Babiš, který smetl Klempířův zmetek ze stolu a zavelel k jednodušší variantě. Nová definice veřejné služby se odkládá a vše je podřízeno co nejrychlejšímu získání kontroly nad Českým rozhlasem a zejména nad Českou televizí.
Vláda zároveň proti letošnímu roku škrtá rozpočet České televize o miliardu korun a Českého rozhlasu o 350 milionů na faktickou úroveň roku 2008, což může mít pro obě média devastující dopady. Celkem dostanou 7,8 miliardy korun, o které se navýší státní dluh.
Zároveň je připravena poslanecká iniciativa Patrika Nachera (ANO), která v letošním roce vyjímá z plateb koncesionářských poplatků některé skupiny obyvatel, například seniory nad 75 let. To by znamenalo výpadek dalších stovek milionů korun. Jestli bude uveden v život, se ještě uvidí. V každém případě jde o další bezskrupulózní ekonomický nátlak na obě média.
Akce vyvolává reakci
Každá akce vyvolává reakci. Iniciativa Veřejnoprávně zastupující zaměstnance ČT a ČRo už ohlásila, že chystá prozatím výstražnou stávku. Vládní návrhy odmítají i ředitel televize Hynek Chudárek a ještě radikálněji ředitel rozhlasu René Zavoral.
„Dnešní rozhodnutí vlády považuji za nepřátelský krok s cílem média veřejné služby destabilizovat a následně oslabit. Nelze to vnímat jinak než jako mstu za to, že děláme svou práci dobře. Za to, že se ptáme, kontrolujeme politiky u moci a plníme úkol, který nám ukládá zákon,“ uvedl Zavoral.
Vláda si o razantní protesty koleduje nejen věcnou podstatou změny financování, jež neprošla odbornou debatou, která v jiných zemích trvala několik let, a připomínkovým řízením, ale i skandální arogancí moci a povýšenectvím, jakým je prosazuje. Jaké jsou dosavadní závěry této akce?
V režii spolupracovníků StB
Pikantním a nikoli okrajovým průvodním jevem zestátňování médií veřejné služby je angažmá dvou spolupracovníků Státní bezpečnosti Klempíře a Babiše. Rozdíl mezi nimi je v tom, že Klempíř udávání za peníze přiznal, Babiš ho dodnes popírá. To nic nemění na tom, že nemá v ruce žádné platné soudní rozhodnutí, že nebyl vědomě spolupracujícím agentem komunistické tajné policie.
Je to jen další dílek mozaiky, jací lidé a s jakým osobnostním profilem dnes energicky pracují na novodobé „normalizaci“ státu, a ještě se přitom vysmívají oponentům.
Premiér Babiš stál několik měsíců stranou vřavy kolem veřejnoprávních médií a nechal v ní vykoupat neschopného Klempíře. Teprve když se ukázalo, že rozevlátý ministr není schopen svůj hlavní úkol splnit, vstoupil do hry. Bylo by ovšem pošetilé domnívat se, že Babišovi jde o čistotu legislativního procesu a zachování nezávislosti obou médií.
Je všeobecně známo, že je bytostně nenávidí, zejména Českou televizi, a považuje její redaktory za „zkorumpovanou pakáž“, která mu prohrála prezidentské volby. Přitom si je prohrál špatnou kampaní a slabými výkony v debatách.
Dnes oběma médiím vyčítá, že nešetřily, což je hrubý faul už jen proto, že do roku 2024 hospodařily s podobnými prostředky jako v roce 2008, kdy byl průměrný plat 22 tisíc korun. Mezitím poskočila inflace o 35 procent.
Arogance, nenávist a podrazy
Bylo by to od premiéra možná uvěřitelnější, kdyby vláda nezvyšovala rozpočtové schodky o desítky miliard korun a nekoncentrovala svůj zájem na hájení penězovodů Agrofertu. Kdyby škrtla patnáct procent výdajů jako veřejnoprávním médiím, měli bychom vyřešený problém s veřejnými financemi. Hrozí však pravý opak.
Očekávat od Babiše sebemenší velkorysost by bylo nesmírně naivní. Vůdce ANO je už ze svého byznysu zvyklý válcovat své skutečné či domnělé protivníky a nedá pokoj, dokud je nezadupe do země. Nedá se mu věřit ani slovo ani v tomto případě.
Sliboval ředitelům obou médií pracovní skupinu, ta se nekonala. Jen jim oznámil výsledek, o kterém nehodlal diskutovat, a ještě si pochvaloval, že jim do poslední chvíle neprozradil, kolik jim sebere peněz. Dokonce vytvářel dojem, že mu mají být vděční. „Mohli jsme médiím neschválit výroční zprávy a vymést to úplně,“ poznamenal.
Připojil se i ministr Klempíř. Kompromisem je podle něj neslučování obou médií do jedné instituce po Ficově vzoru, což navrhoval Nacher. Motoristé měli ve volebním programu zachování koncesionářských poplatků s argumentem, že se z nich placením z rozpočtu stanou vládní média.
Dnes je Klempíř nositelem této změny a stal se autorem nesmrtelných výroků, že ČT a ČRo nebudou placeny z daní, ale z rozpočtu resortu kultury. Pokud by u nás existovala soutěž o největší hloupost roku, aspiroval by Klempíř na čelných místech, i když konkurence Babiše, Turka, Macinky, Okamury, Rajchla a dalších je zdrcující.
Jenže tady končí veškerá legrace. Vláda myslí svůj zájem destruovat veřejnoprávní média a podřídit je státní kontrole zcela vážně. Tahounem útoku není tragická figurka Klempíř, vykonávající na povel špinavou práci, ale premiér Babiš, který má s Českou televizí nevyřízené účty.
