Botičky

Botičky Zdroj: Marek Douša

MAREK DOUŠA: Festivaly jsou príma

Vždycky když se na nějaký festival chystám, něco si koupím, abych nedělal ostudu. Šampon, pastu na zuby nebo pastelky. Letos jsem to vzal z gruntu a pořídil si celou sadu ponožek. Má být zima.


Ale nemám to takhle sám, holky na úvodní fotce si třeba jistě koupily nové botičky.

Stejně důležité je udělat si nějaký festivalový plán, přemýšlel jsem o něm celou cestu do Karlových Varů. 

Nesmějte se, je to důležité strategické rozhodování. Kolega Staněk se třeba vloni pro pásmo videoreportáží rozhodl vystupovat jako ten, který se na festivalu nudí, a i když bych řekl, že se chvílemi bavil dobře, musel udržet tu premisu, se kterou do projektu vstoupil.

Někde u Ostrova nad Ohří jsem měl jasno. Nebudu tlačit na pilu, žádné oficiality, žádné večírky, prostě takový zklidněný baťůžkář, který chodí do kina...ne ale víc jak jednou za den.

A všechno pokud možno zvolna.

Někteří se strategicky rozhodli jinak a festival pro ně skončil ještě před zahájením.

ObětObět|Marek Douša

 

Ta policistka říkala, že tu není nic k fotografování. Bohužel bylo. Zatímco hvězdy a víajpí hosté se srocují kolem Puppu, novináři kolem barů v hotelu Thermal. Protože jsem si koupil jenom ponožky a nikoli smoking, zůstávám věrný betonovému Thermalu a v pátek tu nálada byla poněkud nervozní poté, co jeden vydavatelský dům koupil jeden podnikatel. Rozpoložení prodaných kolegů nebylo úplně ideální. 

Nic se ale snad nejí tak horké, jak se uvaří. Ani kostelecké párky.

Kino. I tady jsem se rozhodl, že to nebudu nijak hrotit, ale že každý den si jeden film dám. Novinářské projekce bez tlačenic a bez stání front na lístky. Zašel jsem tedy film Ve jménu syna. Drsná story o ženě, která vezme do ruky zbraň a popraví několik kněží, kteří úplně nepochopili, že pedofilie se neslučuje s jejich posláním. Místy to malinko drhne a chvílemi mrazí. Jako distributor bych tenhle film nekoupil, ale na dvojce kolem jedenáctý večer by své diváky našel.

Ve jméne synaVe jméne syna|Marek Douša

 

Kdybych hvězdičkoval, dám tři z pěti. Jednu za ten příběh a dvě za rány z flinty, které mě dvakrát opravdu probudily.

Bubliny. Nepřijel jsem letos ze Šenova do Varů sám. Vzal jsem jednu holku a dva chlapíky. Jsou tu volně k dispozici i pro návštěvníky Reflex Pointu a k nim dvě bubliny. Můžete si tu s nimi dělt co chcete a když mi pošlete fotku, rád ji zveřejním. A trošku si odpočinu. Jak jsem psal na začátku. Chtěl bych udržet trend a dělat letos všechno opravdu zvolna.

BublinyBubliny|Marek Douša