Mandela efekt: Události, co se nestaly a věty, které nezazněly. Překvapí vás, co všechno si „nepamatujete“
Jedenáctý únor je na celém světě připomínán jako den, kdy z jihoafrického vězení vyšel desítky let vězněný Nelson Mandela. Někteří lidé ale dodnes věří, že Mandela nebyl nikdy propuštěn a ve vězení zemřel. Podivný rozpor v paměti lidstva dal vzniknout teorii takzvaného „Mandela efektu“ – případu, kdy si velké množství lidí zcela jasně pamatuje věc, která ale ve skutečnosti neexistuje nebo se nestala. Případů je kupodivu hodně a několik z nich je i ryze českých.
Nelson Mandela si za odpor proti rasistickému jihoafrickému režimu odseděl 27 let za mřížemi. Propuštěn byl 11. února 1990, pět let zastával úřad prezidenta JAR a zemřel v roce 2013. Tak alespoň hovoří oficiální data. Obrovské množství lidí ale věří něčemu jinému. Jasně si pamatují, že Nelson Mandela zemřel v 80. letech ve vězení. Vybavují si televizní záběry z jeho pohřbu, citují pasáže z televizních debat o hrůzách apartheidu a přísahají, že až budou mít chvíli čas, vyhrabou na půdě z hromady starých novin výtisk s Mandelovým nekrologem na titulní straně.
Podivný paměťový zkrat se vyskytuje u překvapivě velkého množství lidí. Poprvé na něj upozornila paranormální badatelka Fionna Broome a pojmenovala ho Mandela efekt. Reakce na její článek byla obrovská a Fionně se začaly hlásit stovky lidí, přesvědčených, že Mandelův pohřeb viděli v televizi také. Během krátké doby se začaly objevovat další a další záhadné rozdíly mezi skutečností a kolektivní pamětí. Diskusní fóra byla zahlcena fotografiemi loga oděvní značky Fruit of the Loom. Maskota hry Monopoly. Klipy vystřiženými ze Star Wars. Že nejde o ojedinělé případy dokázal průzkum kanadské agentury YouGov. Ta při dotazování na různé příklady Mandelova efektu zjistila, že celých 62 % respondentů věří, že Darth Vader pronesl větu „Luku, jsem tvůj otec“, ač ve filmu tato věta zazní bez jména. Nadpoloviční skóre zaznamenaly i další příklady, i když samotný Mandelův pohřeb v 80. letech si kupodivu pamatovalo pouze 17 % dotazovaných.
Z Mandelova efektu se stal během let takový fenomén, že pronikl i do seriózních vědeckých prací. V odborné literatuře se můžeme dočíst, že lidská paměť má tendenci přepisovat dlouhodobé vzpomínky verzemi zapadajícími do našeho duševního nastavení. Přiznat si, že naše vzpomínky jsou ve velké míře falešné, se ale chce málokomu. Zvlášť když nám paranormální badatelé poskytují daleko přijatelnější paranormální vysvětlení.
Podle samozvaných badatelů se celé lidstvo posunulo na začátku nového milénia do alternativní reality. Ta je skoro k nerozeznání od té původní, vývoj v ní ale probíhá jiným směrem (všeobecně se soudí, že k horšímu). Důkazem mají být právě drobné rozdíly známé jako Mandela efekt. Jaká že byla příčina kvantového skoku? V roce 2008 byl ve Švýcarsku spuštěn velký částicový urychlovač CERN, který měl být podle konspiračních teorií schopen vyrábět černé díry. První zmínka o Mandela efektu pak pochází z roku 2009. Náhoda? Internetoví teoretici si to nemyslí. Stejně tak zavrhují i daleko jednodušší vysvětlení. V roce 2008 se do světa rozšířily první smartphony, a lidem se tak dostal do ruky přístroj zahlcující mozek neustálým přívalem algoritmizovaných dezinformací. Víra, že žijeme v paralelním vesmíru, je pochopitelně příjemnější a bádání po důsledcích zábavnější. Stejně jako jsou zábavné příklady Mandelova efektu.
Logo triček Fruit of the Loom
Fruit of the Loom je známá značka ležérního oblečení. Trička označená košíkem pestrobarevného ovoce k nám pronikla už na začátku 90. let a Češi si je tedy dobře pamatují. Vlastně možná ne, protože logo Fruit of the Loom nikdy košík (respektive „roh hojnosti“) nemělo. Věřte, či ne, ale zobrazovalo vždy jen hromádku ovoce.
Maskot hry Monopoly
Monopoly je nejprodávanější desková hra všech dob. Celkem se jí prodalo na půl miliardy kusů a jejího maskota – kníratého pána v cylindru – zná doslova celý svět. Kupodivu se ale lidé nedokážou shodnout, jestli „pan Monopol“ má na obrázku monokl, nebo ne. Oficiální verze tvrdí, že ho nikdy nenosil, zastánci teorie Mandelova efektu ale vědí své…
Ocásek pokémona Pikachu
Mandelův efekt se nevyhýbá ani mladším generacím. Mezi největší kontroverze patří například spory o to, jestli míval populární pokémon Pikachu černý konec ocásku. V současné verzi reality ho má totiž celý žlutý.
Houstone, máme problém
Spousta příkladů Mandelova efektu se týká různých slavných citátů. Všichni si například pamatujeme výrok astronauta Jacka Swigerta, kterým oznamoval do ústředí explozi kyslíkové nádrže na palubě Apolla 13. Respektive – nepamatujeme. Swigert totiž neřekl „Houston, we have a problém“ (Houstone, máme problém), ale „Houston, we've had a problem here!“ (Houstone, měli jsme tu problém).
Luku, jsem tvůj otec (a stříbrná noha)
Astronautova stížnost zazněla už hodně dávno a mnoho lidí ji osobně neslyšelo. Na rozdíl od jedné z nejikoničtějších replik v dějinách popkultury – „Luku, jsem tvůj otec“. Darth Vaderovo přiznání ve filmu Impérium vrací úder doslova šokovalo všechny fanoušky Star Wars. Stejně šokující je i zjištění, že ji temný rytíř nikdy nevyslovil. Ve skutečnosti ve filmu zazní: „Ne, já jsem tvůj otec.“ Jestli nejste dostatečně šokováni, tak si přidejte ještě fakt, že zlatý robot C3PO má jednu nohu stříbrnou.
Budeme potřebovat větší loď
Podobně památná je scéna ze Spielbergova blockbusteru Čelisti, kdy náčelník Brody poprvé uzří obřího žraloka a procedí mezi zuby: „We’re gonna need a bigger boat“ (Budeme potřebovat větší loď). V této podobě ji alespoň cituje celý svět. Herec Rob Schneider ve filmu ale řekne: „You're gonna need a bigger boat“ (Budete potřebovat větší loď).
Zamilovaný Čelisti
Když je řeč o Čelistech – stejné jméno (Jaws) měl i ikonický záporák v bondovkách Špion, který mě miloval a Moonraker. Zabiják s železnými zuby byl tak oblíbený, že mu scénáristé v druhém filmu nadělili happyend. Na závěr se zamiluje do drobné dívenky Dolly, která ho vyhrabe z hromady sutin a ohromí ho svým oslnivým úsměvem. Miliony diváků přísahají, že při něm odhalí, že má na zubech kovová rovnátka, a železozubý obr v ní tak pozná spřízněnou duši. Kupodivu ale Dolly v záběru na zubech rovnátka nemá. Možné vysvětlení hovoří o tom, že scéna s rovnátky pochází z původní verze filmu promítané v kinech. Na videokazetách a DVD se ale nedochovala.
Studna
Z filmu (respektive televizního seriálu) pochází i náš ryze domácí Mandelův efekt. Šestadvacátý díl Třiceti případů majora Zemana s názvem Studna je patrně nejděsivějším kinematografickým počinem v českých dějinách a věta „Otec byl toho dne poněkud neklidný“ v našem slovníku zdomácněla. Jenže – mladý Brůna ji nevysloví. Opravdu ne. Zkuste se sami přesvědčit.
Spadlo ti to, Máchale!
Když budete surfovat po Youtube a hledat Studnu, tak zkuste zapátrat i po další ikonické hlášce z filmu S čerty nejsou žerty. Petr Nárožný sice Máchalovi hranici dřeva rozboří, větu „Spadlo ti to, Máchale!“ ale v pohádkové komedii neuslyšíte.
