Nejznámější policejní razie: Zásahy proti mafiánům, technařům a dalším podezřelým někdy končí až na střeše

V květnu 1995 Útvar pro odhalování organizovaného zločinu vrhl do luxusního nočního podniku U Holubů na pražském Andělu. Oficiálně se tam konal narozeninový večírek, vedoucí zásahu Zdeněk Macháček ale uvedl, že se spíše jednalo o summit solomonské a solncevské mafie, vlivných skupin ruského organizovaného zločinu. Kriminalisté dostali dopis, v němž anonym upozornil, že šéf solncevských gangsterů Semjon „Seva“ Mogilevič má být zavražděn. Včas ale dostal echo, že se plánuje razie a na oslavu, kde jako vrchol velké hostiny byl žralok plněný kaviárem, nedorazil. I když žádný z 200 zatčených cizinců nebyl obviněn a jen zhruba dvacítka jich byla z Česka vyhoštěna, akce měla jiný důležitý aspekt: policii se podařilo mafiány ztotožnit, u některých odhalit skutečnou identitu a zmapovat strukturu organizace. Vyšetřovatele pak do Washingtonu pozval tehdejší šéf FBI Louis Freeh, který jim osobně poděkoval.

Na polích u Mlýnce na Tachovsku se v roce 2005 sjelo zhruba pět tisíc příznivců freetekna. Očekávali pohodovou party, jako tam  bývala už od roku 1994. I přestože organizátoři měli s majitelem louky uzavřenou smlouvu o pronájmu, nebylo jim to nic platné. Hned druhý den akce se na mladé příznivce hudby vydala zhruba tisícovka těžkooděnců s vodními děly s cílem akci zastavit. Někteří z tehdejších účastníků popisovali, že policisté si nebrali servítky, mlátili účastníky obušky a nebáli se použít i slzný plyn či dýmovnice. Zásah trval až do druhého dne. Tehdejší premiér za ČSSD Jiří Paroubek místo dokonce navštívil a policejní zákrok chválil. Naopak část veřejnosti, opoziční politici i někdejší prezident Václav Klaus ho hodnotili jako nepřiměřený. Jakožto dohra zásahu se událo několik protestních akcí, včetně akce ParoubTek na stejném místě, jako byl CzechTek. K soudu nakonec neputoval ani jeden policista, zato devět technařů obviněných z útoku na příslušníky. CzechTek se opakoval už jen následující rok, scéna se pak rozpustila zpět do klubů a malých festivalů.

Zhruba desetičlenné komando Vojenské policie do kanceláří České televize vtrhlo v březnu 2013. Pátrali po jednom tajném dokumentu, který někdo ukradl z vojenské rozvědky a souvisel s kauzou bývalého šéfa vojenské tajné služby Miroslava Krejčíka. Zatímco zapečetili několik kanceláří a v pytlích kromě listin odnášeli i počítače, kritika na sebe nenechala dlouho čekat. Ačkoli i soudce, který povolení k prohlídce vydal, předpokládal, že do budovy přijde v klidu pár neozbrojených důstojníků, novináře překvapili vojenští policisté se samopaly. A dokument stejně nenašli. Kvůli zásahu tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) postavil mimo službu náčelníka Vojenské policie Vladimíra Ložka a další důstojníky. Inspekce vojenské policie pak konstatovala, že velitelé zásahu pochybili a zákrok byl nepřiměřený. Případ se nakonec dostal i k Ústavnímu soudu, který zrušil soudní příkaz povolující prohlídku. Podle ÚS vojenská policie čekala možnost prolomit novinářům zajištěnou ochranu zdroje a především svobodu slova, což je nepřípustné ohrožení demokratických základů státu.

Až 400 policistů se zúčastnilo razie na Úřadu vlády a dalších 31 domovních i nebytových prohlídek v červnu 2013. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu pod vedením Roberta Šlachty byl přesvědčen, že má co dočinění se zločineckou skupinou. Kromě tehdejšího premiéra Petra Nečase, jeho vedoucí kanceláře a zároveň milenky Jany Nagyové byli mezi obviněnými i kontroverzní podnikatelé Roman Janoušek a Ivo Rittig. Čtyři dny po zásahu padla vláda. Zásah sice vyústil do několika větví, nakonec ale byli pouze odsouzeni Nečas, Nagyová a tehdejší náměstek ministerstva zemědělství Roman Boček za slibování trafik poslancům ODS, vyfasovali podmínky a peněžité tresty. Nagyová spolu s bývalými řediteli Vojenského zpravodajství Ondrejem Páleníkem a Milanem Kovandou a tehdejším zpravodajcem Janem Pohůnkem také dostali podmínky za sledování Nečasovy někdejší manželky Radky. Nečas v tomto případě pak dostal podmíněný trest za křivou výpověď. U zbylých 11 obviněných bylo trestní stíhání buď zastaveno, nebo je soudy zprostily obžaloby.

Útvar pod Šlachtovým vedením nakonec šel i po vlastních lidech. V říjnu 2015 190 policistů zasahovalo na několika místech v Olomouckém kraji a Praze, mimo jiné na olomouckém hejtmanství nebo v bytě exministra vnitra za ODS Ivana Langera. Podle kriminalistů se měly v Olomouckém kraji údajně „ohýbat“ kauzy až pět let zpět a přispívat tomu měli právě olomoučtí policisté. U soudu se nakonec žádné ohýbání případů neprokázalo. V kauze byli obžalovaní jen čtyři lidé: policisté Karel Kadlec a Radek Petrůj, vlivný olomoucký podnikatel Ivan Kyselý a bývalý hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD). Kadlec podle obžaloby podnikateli Kyselému dlouhodobě poskytoval informace z devíti trestních řízení, soud však dvojici odsoudil za korupční jednání ve čtyřech trestních kauzách. Bývalý hejtman Rozbořil podle rozsudku nabídl Kadlecovi úplatek za informace v případu stavby jezdeckého areálu v Lazcích, který byl prověřován kvůli možnému dotačnímu podvodu. Petrůj byl obžaloby zproštěn. Zbylí tři si od soudu odnesli podmínky a peněžité tresty. Podle některých byla kauza vykonstruovaná ze strany příslušníků, kteří od olomoucké krajské policie po sporech s Kadlecem odešli právě do Šlachtova útvaru.

Po dvouletém sledování skupiny kolem podnikatele Michala Redla policie přistoupila k činu: v červnu 2022 provedla razii na pražském Magistrátu, sídlech Dopravního podniku hlavního města a Všeobecné zdravotní pojišťovny a dalších místech. V poutech skončil i náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (tehdy STAN). Policie skrze odposlechy zmapovala, jak Redl, podnikatel Pavel Kos a Hlubuček založili organizovanou skupinu, která měla za cíl získávat úplatky od dodavatelů veřejných zakázek DPP. Členové nejprve na důležité manažerské pozice v dopravním podniku dosadili své lidi, mimo jiné třeba Mateje Augustína na pozici člena představenstva DPP a následně do funkce ekonomického ředitele. Redl pak komunikoval se všemi členy skupiny a dával pokyny, jaké zakázky bude skupina ovlivňovat. Policisté původně obvinili 13 lidí, jeden z nich ale spáchal sebevraždu. Dva z obviněných, Pavel Dovhomilja a Zakária Nemrah, přijali dohodu o vině a trestu a zaplatí pouze peněžité tresty. Zbytku hrozí tresty vězení. Předpokládá se, že soudní řízení v hlavní větvi začne v září.

Pacienty Fakultní nemocnice v Motole v únoru letošního roku překvapili policisté, kteří rozkrývali korupční kauzu. Razie proběhla i na dalších 46 místech, přičemž policisté zatkli 22 lidí, včetně ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka a jeho náměstka Pavla Budinského. Podle serveru Odkryto.cz bylo do zásahu zapojeno až 300 policistů. Celkem osmnáct lidí je obviněných z poškozování finančních zájmů Evropské unie, dotačního podvodu, přijetí úplatků a dalších trestných činů. Stíhaní lidé podle kriminalistů dlouhodobě nastavili systém, v němž z každé zakázky přitéct deset procent do kapes nemocničních manažerů. Korupce se týkala i projektů financované Evropskou unií, které měly celkovou hodnotu přes čtyři miliardy korun.

V půlce srpna letošního roku policie v noci překvapila jednoho z aktérů bitcoinové kauzy Tomáše Jiřikovského. Při vstupu do jeho domu v Břeclavi policisté v kuklách použili i beranidlo. Samotný Jiřikovský utekl i se svými dvěma dětmi před vyšetřovateli na střechu, byl totiž přesvědčený, že po něm jdou lidé, kteří mu chtějí ublížit. Měl se totiž druhý den dostavit na služebnu podat vysvětlení, proto nevěřil, že jsou to skutečně policisté. Nakonec se v poklidu vzdal a prý se mu i ulevilo. Kriminalisté zasahovali na dalších minimálně devíti místech, na jednom z nich našli bedny s eury ve výši zhruba 30 milionů korun a počítače s osmi kryptopeněženkami. Momentálně je Jiřikovský ve vazbě, čelí obvinění z legalizace výnosů z trestné činnosti, podle státní zástupkyně Lucie Slámové totiž hrozilo, že by utekl či mařil vyšetřování.