Trump chce otevřít věznici na Alcatrazu. Bude do ní zavírat politické oponenty?
Na skalnatý ostrov Alcatraz připluje přes vody sanfranciského zálivu každý rok skoro milion a půl návštěvníků. Největší návštěvnost zažívá bývalá federální věznice 11. srpna, na výročí dne, kdy sem dorazili první vězňové. Vyhledávaná turistická atrakce však může brzy skončit. O uzavřené „nejpřísnější vězení v USA“ nedávno projevil zájem Donald Trump, který ho hodlá znovu otevřít a značně rozšířit. Prezident je svými excentrickými nápady proslulý. Vedle plánu znovuotevřít Alcatraz ale působí racionálně i jeho záměr anektovat Grónsko.
„V dobách, kdy jsme byli váženější národ, v dobách dávno minulých, jsme se nezdráhali zavírat ty nejnebezpečnější zločince a držet je stranou od lidí, kterým by mohli ublížit,“ napsal na svou vlastní sociální síť Truth Social Donald Trump. V dlouhém příspěvku plném kapitálek a vykřičníků si postěžoval, že jeho země je zaplavena násilnými zločinci, a ohlásil, že nařídil vězeňské správě, ministerstvu spravedlnosti, FBI a Úřadu národní bezpečnosti „znovuotevřít podstatně zvětšené a zrekonstruované“ vězení na ostrově Alcatraz a zavřít do něj „nejdivočejší a nejnásilnější zločince Ameriky.“
Plán okamžitě vzbudil lavinu diskuzí, co za rozhodnutím stojí a jak na něj Donald Trump vlastně přišel. Někteří komentátoři spekulovali, že za to mohla repríza filmu Clinta Eastwooda Útěk z Alcatrazu. Jiní tvrdili, že prezidenta už dlouhou dobu fascinují žraloci a chce je nasadit do role strážných, stejně jako podle něj hlídají aligátoři vězně ve floridské věznici přezdívané Aligátoří Alcatraz. Fakt, že v sanfranciském zálivu žijí pouze žraloci hladkouni leopardí, kteří na člověka neútočí, je samozřejmě podružný. Stejně jako logika rozkazu „podstatně rozšířit“ vězení stojící na ostrově o rozloze necelých 9 hektarů, které bylo zrušeno kvůli těžké prodělečnosti.
Drolící se skála
Skalnatému ostrovu vzdálenému asi 2 km od San Francisca začali v 18. století španělští námořníci přezdívat La Isla de las Alcatraces – Ostrov terejů. Ptáci hnízdící na ostrově sice nebyli terejové, ale pelikáni, název se ale vžil a přenesl se i na pevnost chránící přístav během Mexicko-americké války v roce 1848. Už tehdy byli v kobkách pevnosti zavíráni váleční zajatci, za občanské války přívrženci Konfederace a indiáni kmene Hopi odmítající nucený odsun do rezervací. Od roku 1912 byla pevnost plně přebudována na vojenské vězení.
Kvůli složitému zásobování a vysokým nákladům nebyla věznice nikdy využívána naplno. Nezměnilo se to ani ve 30. letech, kdy budovu převzalo ministerstvo spravedlnosti a přeměnilo ji na vězení s nejvyšším stupněm ochrany. Rozhodnutí bylo motivováno z větší části snahou učinit politické gesto a ukázat voličům, že se vláda nezalekla rostoucího vlivu organizovaného zločinu bujícího za dob prohibice. Ve skutečnosti zde ale nebyli zavíráni „nejhorší z nejhorších“, jak vláda USA tvrdila. Mezi vězni sice nechybělo několik mafiánských bossů, včetně slavného Al Capona, většinu osazenstva ale tvořili běžní trestanci, kteří se v minulosti pokusili o útěk nebo byli jinak problematičtí.
Stejně vachrlatá je i přezdívka vězení „Skála“, která měla navodit dojem věčnosti a nezničitelnosti. Alcatraz byl spíše pravým opakem. Zdi se vlivem slané vody a zimních mrazů neustále drolily. Brány, mříže a ploty z ostnatého drátu rezavěly a musely být neustále vyměňovány. Veškerý materiál, zásoby i palivo musí být dováženo loďmi. Na ostrově neexistuje ani zdroj pitné vody a nákladní bárky sem každý týden musely dopravit skoro 4 miliony litrů. Náklady na provoz proto byly více než desetkrát vyšší, než tomu bylo v ostatních federálních věznicích. Když se na začátku 60. let začalo uvažovat o dlouho odkládané generální opravě, odhady rozpočtu se pohybovaly od 2 do 5 milionů dolarů. Tehdejší ministr spravedlnosti Bobby Kennedy se proto v roce 1963 rozhodl věznici zavřít.
Pořádně drahý symbol… něčeho
Opuštěný komplex dalších deset let pustl, než byl v roce 1972 přeměněn na turistickou atrakci. Ta paradoxně přináší každý rok do státní i sanfranciské kasy přes 60 milionů dolarů a je na ni navázaná řada podniků, turistických průvodců, trajektů a přidružených služeb. Fakt, že by v případě obnovení provozu Alcatrazu přišli o práci, je prezidentu Trumpovi pochopitelně jedno. Stejně jako odmítá vnímat, jaké náklady by projekt spolykal.
Po zveřejnění záměru se v médiích objevila řada odhadů, kolik by rekonstrukce vězení stála. Stejně jako ve 30. letech by na ostrov bylo nutné dopravovat veškeré zásoby a vybavení loděmi. Přibylo by samozřejmě vyvážení odpadů, protože lít splašky do oceánu dnes (zatím) není přípustné. Celý objekt by bylo nutné vybavit elektronikou a zabezpečením a cely postavené v minulém století upravit na současné standardy. Nutných úprav by bylo tolik, že nikdo z oslovených expertů nedokázal říct, kolik by znovuotevření věznice stálo, a odhady měly rozsah od 250 milionů po 3 miliardy. Stejně nejasná byla prezidentova odpověď na otázku, proč Alcatraz tak nutně potřebuje otevřít. Nejmocnější muž světa na to reportérům odpověděl slovy: „Po dlouhá léta Alcatraz slouží jako symbol… něčeho.“
Nebyly Epsteinovy spisy, bude Alcatraz
Donald Trump původně ke znovuotevření Alcatrazu vyzval už v květnu. Kauza opět ožila před dvěma týdny, kdy na ostrov neočekávaně dorazila šéfka resortu spravedlnosti Pam Bondiová a ministr vnitra Doug Burgum. Podle vyjádření správy turistického centra nebyla jejich návštěva ohlášená. Oba se pak na sociálních sítích vyjádřili, že měli za úkol obhlédnout místo, kde se „začne pracovat na obnově a znovuotevření místa, kde budou zavřeni nejnebezpečnější zločinci a ilegální migranti“.
Žádné bližší údaje ani jeden z neočekávaných návštěvníků neposkytl. Obecně se soudí, že šlo o jen o šarádu s účelem zbavit Pam Bondiovou stigmatu zpackaného vedení kauzy Jeffreyho Epsteina. Je ale docela dobře možné, že Donald Trump na bizarním projektu bude trvat. Soudní příkazy mu komplikují již rozběhnuté deportace zatčených do El Salvadoru i plány internovat vězně na základně v Guantanamo Bay. Před několika dny soudkyně Kathleen Williamsová nařídila zastavit práce na floridském Aligátořím Alcatrazu. Otevření legendárního vězení by pro něj bylo jak vítězstvím, tak další zástěrkou skandálu kolem jeho přátelství s kuplířem Jeffreym Epsteinem. Možná má Donald Trump i jiné sny. V poslední době čím dál tím častěji oznamuje, že hodlá zatýkat politické oponenty. Internací hrozí senátorům, kteří na protest proti pokusu o přepsání volebních okrsků opustili stát Texas, starostovi New Yorku Zohranu Mamdanihovi i Baracku Obamovi. Je tedy docela dobře možné, že znovuotevření Alcatrazu má být politickým gestem, stejně jako tomu bylo za dob jeho vzniku.
