Kde se bere energie pro český film

Český film se bez státní podpory a soukromých ­koproducentů neobejde. Jeden z nejviditelnějších a dlouhodobě nejvěr­nějších partnerů domácí kinematografie slaví letos významné jubileum: projekt innogy – energie českého filmu má totiž za sebou dvacet let.

Za tu dobu firma koprodukovala více než stovku snímků, podpořila desítky debutujících i zkušených režisérů a nasbírala s nimi přes 60 Českých lvů. A nejen to, některé z filmů se dostaly až do výběru prestižních festivalů v Cannes nebo Berlíně. V době, kdy energetické firmy čelí kritice a krizi důvěry, je paradoxně ­právě film tím, co jim pomáhá měnit obraz v očích veřejnosti. A to nejenom pomocí svítících log na ­festivalech.

Od Svěráka k Marhoulovi a zpět

Zatímco státní fondy podporují film z principu, u komerčního partnera je to vždy i otázka reputace a relevance. Přesto innogy (dříve RWE) nikdy nesklouzla ke schématu „dáme peníze, ale ukažte naše logo“. Spíš naopak. Dlouho­dobá dramaturgie výběru, smysl pro podporu artových i diváckých filmů a spolupráce s institucemi jako Česká televize nebo Barrandov Studio dělají z této energetické firmy nenápadného, ale vlivného hybatele české kinematografie. „Naše spolupráce často začíná už podporou scénáře. Tam, kde ostatní ještě váhají, my už věříme,“ říká Zuzana Tylčerová, která v innogy vede tým sponzoringu a komunikace. Připomíná přitom třeba snímek Nabarvené ptáče Václava Marhoula, ambiciózní černobílý projekt, jemuž bez jejich podpory dlouho nikdo nevěřil. Film se nakonec dostal do hlavní soutěže v Benátkách a ovládl i ceny Českého lva.

Jaké filmy mají šanci?

Výběr filmů není výsledkem automatického schvalování nebo prosté popularity projektu. Každý rok dostává innogy na stůl nabídku minimálně dvou desítek filmů s premiérou v následujícím roce. Snaží se vybrat takové, které mají silný příběh, společenský přesah a potenciál oslovit široké publikum. Výslednou volbu tvoří většinou čtyři až pět titulů, které promyšleně kombinují mainstream a artovou linku. „Největší radost máme, když se vkus diváků potká s hodnocením kritiků i festivalovými úspěchy. To je náš ideál,“ dodává Tylčerová. Velkou roli v celém procesu hraje FILMOVÁ NADACE, kde innogy působí společně s Českou televizí a Barrandov Studio. Ocenění scénáře často znamená první impuls pro koprodukční partnerství. Tak tomu bylo například u snímku Karavan, jehož scénář Zuzany Kirchnerové získal v roce 2019 právě nadační ocenění. A podpora v rámci nadace často znamená začátek dlouhodobé spolu­práce.

Půl miliardy pro český film

Během dvaceti let investovala innogy do českého filmu více než 500 miliónů korun. Peníze šly do hraných i dokumentárních snímků, debutů i režisérských stálic. Projekt energie českého filmu se stal jedním z nejrespektovanějších nevládních pilířů filmového financování v českém prostředí. Zuzana Tylčerová k tomu dodává: „Jsme koproducent, ne donátor. Do filmu vnášíme energii, ne product placement. Chceme být partnerem, který respektuje autorskou vizi a umí pomoci nejen finančně, ale i organizačně, třeba propojením s dalšími subjekty. Koproducentství pro nás neznamená jen podpis smlouvy, často se podílíme i na komunikaci a propagaci filmu, přinášíme své know-how z oblasti marketingu a eventů. Někdy jsme jakousi páteřní oporou, jež pomáhá držet film nad vodou i v krizových si­tuacích. Když se třeba přeruší natáčení nebo dojde k nečekanému výpadku rozpočtu, jsme schopni pomoci, protože víme, že film si to zaslouží.“

Nové triumfy: Karavan a Sbormistr

Největší letošní radostí je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové, jež se jako první český celovečerní film po 31 letech dostala do soutěžní sekce Un Certain Regard v Cannes. Karavan je podle jeho režisérky příběhem o rodičovství bez idealizace, o útěku i odvaze konečně chtít něco pro sebe. Film se natáčel v Itálii, v hlavní roli exceluje Aňa Geislerová.

Další hrdý příspěvek roku 2025 nese název Sbormistr. Jde o drama z devadesátých let o dívčím pěveckém sboru a mocenské manipulaci. Film se představil i v hlavní soutěži karlovarského festivalu.

Vedle nich podpořila innogy i moderní pohádku Zlatovláska režiséra Jana Těšitele a dramedii Neporazitelní s Ivanem Trojanem. Všechny čtyři snímky vybrané pro rok 2025 spojuje nejen silný příběh, ale i kvalita scénáře a osobitost režijního přístupu.

Ocenění, která mluví sama za sebe

Důkazem smysluplnosti dlouho­dobé podpory je i řada prestižních ocenění, jež podpořené snímky nasbírala. Jen Českých lvů bylo za uplynulých dvacet let přes šedesát – a to včetně těch nejvýznamnějších kategorií, tedy Nejlepší film, Nejlepší režie či Nejlepší scénář. Mnohé z těchto filmů zároveň slavily úspěch i za hranicemi České republiky. Jedním z nejúspěšnějších projektů v historii podpory je bezesporu zmiňované Nabarvené ptáče. Kromě benátského festivalu bodoval film i na Oscarech, kde získal nominaci v kategorii cizojazyčný film. V soutěži Český lev pak posbíral devět sošek včetně té za nejlepší film. Kritici i porotci festivalů ocenili především nekompromisní umělecký přístup, odvahu a sílu příběhu.

Na domácí půdě se zapsaly do historie i snímky jako Zátopek Davida Ondříčka, který získal osm Českých lvů a přinesl divákům inspirativní portrét sportovní legendy. Velký ohlas měly i Vlny Jiřího Mádla, jež v roce 2024 vyprodaly Velký sál v Thermalu v Karlových Varech a byly nadšeně přijaty kritikou i publikem.

Z dokumentárních počinů stojí za zmínku Český žurnál, jehož některé epizody byly rovněž koprodukovány díky innogy a sklidily uznání na festivalech, jako je Ji.hlava či Berlinale.

Pravidelně podporované jsou i studentské filmy, například ­skrze FAMU. Ty pak často získávají ceny na mezinárodních soutěžích – důkazem je třeba krátkometrážní film Bába Zuzany Kirchnerové, jenž získal Zlatou palmu v Cannes v roce 2009.

Dvacet let a co dál?

Po dvaceti letech je jasné, že innogy svou roli v českém filmu bere vážně. Ne jako PR aktivitu, ale jako vědomé rozhodnutí být součástí kulturní krajiny země. Do budoucna chce firma pokračovat v podpoře jak silných debutů, tak kvalitního mainstreamu. A možná právě v tom spočívá její největší přínos: ve schopnosti spojit kvalitu s diváckou vstřícností a umění s emocí. Ve světě, kde je často vše buď – anebo, nabízí innogy možnost „jak“. „Český film je naše rodinné stříbro, o které má smysl pečovat. A má rozhodně obrovský potenciál. Pokud mu dokážeme pomoct zazářit doma i ve světě, pak jsme jako energetická firma opravdu na správném místě,“ uzavírá Zuzana Tylčerová.