Dnes je den Ludolfova čísla. Vědci ho dosud spočítali na neuvěřitelných 202 bilionů desetinných míst
Číslo pí (π ) – tedy matematickou konstantu začínající čísly 3,14 – si ze svých školních let pamatuje asi každý. Je to pevně dané číslo, které udává poměr obvodu jakéhokoliv kruhu k jeho průměru a zároveň vyjadřuje hodnotu poměru obsahu kruhu ke čtverci jeho poloměru. Přestože podle pramenů i domněnek historiků číslo pí znali již starověcí Egypťané, tak zřejmě nejpoužívanější pojmenování této konstanty zní Ludolfovo číslo na počest nizozemského matematika německého původu Ludolpha van Ceulena. Dnes, tedy 14. března, si matematici po celém světě toto číslo připomínají a „slaví“ Den pí.
Přestože je hodnota čísla pí pevně stanovena, jedná se o takzvané iracionální číslo. To znamená, že jej nelze přesně vyjádřit jako zlomkem stanovený podíl dvou celých čísel. Zároveň jej nelze konečným způsobem vyjádřit v desítkové soustavě, a to ani za pomoci periody. V uplynulých dekádách vědci, matematici a počítačoví odborníci postupně dopočítávali hodnotu pí na tisíce, miliony a pak i biliony desetinných míst. Dosud poslední doložený rekord stanovil Jordan Raonus ze Cincinnati na konci loňského června. V StorageReview Lab publikoval dosud nejpřesnější odhad hodnoty tohoto čísla v desítkové soustavě, a to přesně na 202 112 290 000 000 desetinných míst. Výpočet mu zabral 104 dní.
Řecké písmeno π pro označení tohoto čísla použil poprvé velšský matematik William Jones v roce 1706, o jeho další popularizaci se pak postaral neméně známý švýcarský matematik Leonhard Euler v roce 1737. Nicméně dnes se mu většinou říká Ludolfovo číslo podle Ludolpha van Ceulena (1540–1610), který výpočtu této konstanty věnoval značnou část svého života a číslo 3,14159265358979323846264338327950288… si v této podobě nechal vytesat i na svůj náhrobek.
V anglosaském světě a v ranější historii se pro číslo π používalo i označení Archimédova konstanta. Právě řecký matematik Archimédés ze Syrakus byl první, kdo odhadl π důsledně. Nicméně o možné znalosti π se spekuluje již u starověkých Egypťanů v období Staré říše (přibližně 2700–2181 před Kristem), a to na základě rozměrů pyramid, ve kterých je zakódováno. Například Velká pyramida v Gíze byla postavena s obvodem 1760 loktů a s výškou 280 loktů. Navržený poměr 1760/280, tedy 44/7, je roven přibližně hodnotě 2π.
Zkoumání a výpočtům π se věnovalo několik významných matematiků starověku či raného středověku jako Ptolemaios, Apollónios z Pergy, Liou Chuej, Cu Čchung-č’ či Moše ben Majmon. Později zde nacházíme neméně proslulá jména jako Isaac Newton, Johann Heinrich Lambert a další.
Kromě posouvání hranice počtu desetinných míst se zvyšuje i rekord zapamatovaných po sobě jdoucích číslic za desetinnou čárou jedním člověkem. Nynější světový rekord v Guinnessově knize rekordů drží od 21. března 2015 Ind Rajveer Meena 70 000 zapamatovanými číslicemi. Neoficiální, a tedy dosud neuznaný rekord však drží japonský inženýr Akira Haraguchi se 100 tisíci zapamatovanými desetinnými čísly.
