Po stopách češtiny: Tolik šusů na jednom místě jste ještě neviděli aneb Tajemství korpusu
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Už jsme se tady párkrát zmiňovali o lingvistickém nástroji zvaném korpus. Jen pro připomenutí, jsou to veřejně přístupné elektronické databáze psaných textů i mluvených projevů určené pro výzkum jazyka. Jednou ze schopností Českého národního korpusu je možnost vyhledat pouze část slova. Jakoukoli, kdekoli. A to je něco pro nás a další slovní hračičky.
Jak napovídá název dnešního textu, podívali jsme se v korpusu na hláskové seskupení šus. Ze seznamu padesáti nejpoužívanějších slov, která tuto skupinu hlásek obsahují, jsme odfiltrovali vlastní jména a zůstala nám slova odvozená od českého slovesa šustit, které je zvukomalebného původu, a sedm od původu německých šusů. Jenže není šus jako šus.
Nahlédneme-li do etymologických slovníků češtiny, zjistíme, že šus znamená ‚potřeštěnec, blázen‘ a dostal se k nám z německého Schuss, jež nese významy ‚výstřel, prudký let, ztřeštěnec‘ a vznikl od slovesa schiessen, tedy ‚střílet, řítit se‘. Úplně stejný význam jako šus má taky šuspajtl, který si k první části německého Schuss připojil ještě Beutel, což znamená ‚pytel‘. A následně jej počeštil.
K významu ‚střílet‘ původního německého slovesa schiessen odkazují aušus, foršus a hex(e)nšus. ‚Zmetek‘ zvaný v češtině aušus je z němčiny přejatý Ausschuss. Ten vznikl spojením předpony aus- s významem ‚vy-‘ a onoho Schuss, tedy ‚výstřel, rána‘. Kromě významu ‚vadný výrobek‘ označuje Ausschuss v němčině také ‚otvor po střele‘. Čeština si však tento význam nepřejala. Foršus jakožto ‚záloha (na plat)‘ je opět vypůjčený u západních sousedů. Jejich Vorschuss je spojením předpony vor-, tedy ‚před, napřed‘, a opět Schuss. Historii vzniku tohoto výrazu si představujeme tak, že v Německu byli zvyklí za práci inkasovat facky, a kdo potřeboval zálohu, dostal jednu předem. Ovšem to je jen domněnka. Výrazem hex(e)nšus označujeme tzv. ‚bederní ústřel‘, jenže bedra vůbec nejsou jeho součástí. Původní německé Hexenschuss znamená doslova ‚střela čarodějky‘. A proč? Protože tak nějak se člověk cítí, když ho chytne hex(e)nšus. Jako by ho zlá čarodějka trefila svým šípem. Mimochodem v anglosaské lékařské literatuře mají zase elfshot, náhlou bolest tedy přisuzují elfím šípům. Jiný kraj…
Další šus možná vytáhli z paměti bývalí junáci a pionýři, skauti a trampové. Máme na mysli ‚jídelní misku‘ zvanou ešus. Tady už se žádné střílení nekoná. Ešus vznikl zkomolením staršího výrazu esšálek, který byl počeštěným německým Esschale, jež je spojením essen, tedy ‚jíst‘, a Schale čili ‚miska‘.
Nakonec tady máme jedno sloveso, v němž se sice šus ukryl, ale je vlastně součástí něčeho většího. Protože když něco prošustrujeme, tedy ‚nehospodárně utratíme‘, znamená to, že jsme to doslova proševcovali. Německý předchůdce verschustern totiž vznikl z předpony ver- čili ‚pro-‘ a schustern, což je sloveso odvozené od podstatného jména Schuster, tedy ‚švec‘.
Dnes jsme si jen tak pohráli a pobavili se několika slovíčky, ale představte si, k čemu všemu se dá tato funkce Českého národního korpusu použít. Hledáte výraz do rýmu? Potřebujete najít slůvka, v nichž se opakují stejné hlásky, aby vaše sdělení znělo uším posluchačů příjemně či vtipně? Vymýšlíte název čehokoli a chcete, aby obsahoval vaše jméno, příjmení, cokoli? Rádi nacházíte ve slovech jiná slovíčka, klidně cizojazyčná? Potřebujete najít slova se stejným základem? Rádi vymýšlíte jazykové vtipy... Tady byste to všechno mohli najít a ještě mnohem víc. České lingvistické nástroje a knižní i elektronické zdroje bohemistiky jsou mocné.
