Jak se chovat v online prostředí bezpečně? Děti o tom s rodiči hovoří, ale jen do určitého věku. Zatímco dvanáctiletí své rodiče dokonce sami vyhledávají, pokud si s něčím neví rady, žáci 9. třídy s nimi o této problematice již téměř nemluví. Toto a další témata diskutovali zástupci projektu Safer Kids Online s žáky 2. stupně pražské ZŠ Naše škola Praha.
V rámci projektu zaměřeného na opatrnost při sdílení informací v kyberprostoru, vztahy s online přáteli a vzájemnou důvěru a komunikaci s rodiči proběhla debata se skupinami dětí od 6. do 9. třídy základní školy.
Přínos projektu komentuje také Ministerstvo práce a sociálních věcí: „Ministerstvo práce a sociálních věcí tento projekt podporuje. Oceňujeme, že si zakládá na názoru a osobních zkušenostech dětí, které se dnes již nevyhnutelně setkávají s internetem. Děti mohou být snadným terčem a často na ně v online prostoru čekají různá úskalí. Našim společným cílem proto musí být vzdělávání v této oblasti, a především včasné upozornění na rizika, která často internet pro dítě může znamenat. Dítě se nesmí bát o svých problémech mluvit a jeho názor musí být vyslyšen. To je v dnešní společnosti nepostradatelné.”
Na stejné téma zároveň proběhl průzkum mezi dospělými, jehož výsledky byly následně probírány s dětmi v jednotlivých skupinách.
„V rámci Safer Kids Online se snažíme vytvořit prostor pro debatu mezi dětmi a dospělými o používání technologií a aktivitách v online prostoru. Získané informace můžeme následně zohlednit při vytváření dalších projektů a aktivit zaměřených na bezpečnost dětí v online prostředí, a pomoci tak především rodičům být pro děti dobrými průvodci ve světě digitálních technologií,” vysvětluje Vladimíra Žáčková, specialistka kybernetické bezpečnosti společnosti ESET.
Vědí děti, s kým na sítích skutečně kamarádí?
Děti se na sítích či v online prostředí baví pouze s lidmi, které znají i z běžného života. 100 % dětí odpovědělo, že lidi, se kterými se přátelí na sociálních sítích, znají i osobně, tj. mimo online prostředí. Nikdy tak neměly pochybnosti o skutečné existenci přítele z online prostředí a ani je nenapadlo, že by se mohlo jednat o falešný profil. Zprávy od cizích lidí ignorují, daného člověka si hned zablokují nebo nereagují. Žáci 9. třídy koukají i na profily, které je žádají o přátelství, a snaží se rozeznat případné znaky falešného profilu.
„Je důležité, že děti tímto způsobem vnímají online přátelství, hlídají si svůj virtuální svět a „cizí“ osoby do něj nepouští. Já se ve své poradně setkávám i s dospívajícími, kteří navazují přátelské vztahy přes internet s lidmi, s kterými se osobně v reálném světě nikdy nesetkali. Komunikují společně třeba jen přes webkameru a i přesto tyto vztahy považují za obdobně hodnotné,” říká psycholožka Kamila Ryšánková.
Naopak dotazovaní dospělí i besedující děti se shodli na tom, že pokud probíhá přátelství pouze online, jeho pevnost a hloubka nikdy nemůže dosahovat stejné intenzity jako u přátelství v reálném světě.
Školáci si své soukromí střeží
Většina dětí v rámci skupiny potvrdila, že své profily na sociálních sítích má neveřejné a mnoho informací o sobě na internetu nesděluje. Obvykle sdílí jen svou profilovou fotku a jméno, jinak žádné další informace o sobě. Komunikují spíše v uzavřených skupinách na Messengeru či WhatsAppu. V případě veřejných profilů pouze sledují ostatní, ale vlastní obsah sdílejí minimálně.
„Do přátel si nepřidávám nikoho, koho neznám z reálného života. Nebo když někoho neznám přímo já osobně, tak ho znám alespoň z vyprávění. Třeba je to nějaký kamarád kamaráda, někdo, kdo dělá stejný sport, ale chodí do jiného oddílu a tak,“ popisuje dvanáctiletý Adam z Naší školy.
Dospělí dětem příliš nedůvěřují
Zatímco z tvrzení žáků vyplynulo především to, že své soukromí si hlídají a informací o sobě zmiňují jen minimum, rodiče si myslí pravý opak. Průzkum* mezi dospělými totiž ukázal většinový názor, že děti při používání internetu nejsou dostatečně opatrné (56 % z nich uvedlo spíše ne a 23 % ne). Zajímavé bylo zjištění, že ačkoli rodiče dětem tolik nedůvěřují, pokud jde o jejich bezpečný pohyb v online prostředí, příliš je neomezují a nekontrolují.
Rodiče kontrolují mladší děti, deváťáky už ne
Debata s dětmi ukázala, že starší děti (8. a 9. třída) rodiče už většinou vůbec nekontrolují a časově ani jinak je neomezují. Někteří z nich si dokonce myslí, že by to bylo zbytečné.
Zástupce ředitelky ZŠ Naše škola Praha Ivan Čermák na adresu projektu uvedl: „Dává mi velký smysl, že děti dostávají prostor se k této problematice vyjadřovat. V rámci různých preventivních programů s dětmi či při workshopech s rodiči se opakovaně ukazuje, jak často se my dospěláci mýlíme, když předpokládáme, že děti přemýšlí a jednají určitým způsobem,” komentuje. A samy děti po skončení fokusní skupiny oceňovaly zejména to, jak byly seznámeny se svou rolí a že jim dává smysl se zapojit,” dodal Čermák.
