Tomáš Baťa a Karlovy Vary? Nesmysl pouze zdánlivě. Jistě, prvním městem, které si každý se zakladatelem světoznámého obuvnického impéria spojí, je jeho rodný Zlín. Ale jeho odkaz žije i jinde. Jeho detailně promyšlené manažerské kroky a marketingové strategie jsou stále připomínány na vysokých školách v rámci základů teorie, ale to není vše. Jméno Baťa se dodnes promítá i do architektonického profilu téměř každého českého města.
Výjimkou nejsou ani zmíněné Karlovy Vary, kam se ještě před začátkem 56. ročníku filmového festivalu vypravil s kamerou architekt Adam Gebrian, a plusům a minusům západočeského lázeňského města věnoval hned několik epizod své příznačně nazvané série Gebrian: Plus/Minus. Coby kritik veřejného prostoru se primárně zaměřil na něj a tak jeho pozornosti nemohla uniknout stavba kontrastující se zdobným historickým kontextem Mlýnské kolonády. Je jí strohý funkcionalistický palác s nápisem Baťa.
„Má stejnou uliční stopu jako ostatní domy, což znamená přibližně stejnou šířku, přibližně stejnou velikost - schválně říkám přibližně, protože vždycky byl o něco vyšší než nejbližší sousedi, ale má tenhle strohý, jednoduchý design. Na školách architektury se vyučuje, že dva odlišné skvělé domy stojící vedle sebe se snesou lépe, než když se jeden z nich snaží napodobit ten druhý, a vycházet z jeho principů tak, aby mu neškodil. Možná tenhle názor moc lidí nesdílí, ale nespočetněkrát jsem viděl, že to je pravda. Nemyslím si, že by tento obchodní dům byl pěstí na oko, přestože kromě výšky a šířky nemá s ostatními budovami společného vůbec nic. Naopak jsem toho názoru, že to funguje velmi dobře,“ oceňuje Gebrian rozpoznatelný stavební styl Baťových obchodních domů.
Pokud vás zajímají i další architektovy postřehy, sledujte je na internetové televize Mall.tv - zde.
