nahoru

Na velikosti záleží! Monstrózní stavba světově proslulé architektky naruší přirozený ráz Prahy

red 29. května 2022 • 16:00

Nejslavnější architektka na světě - takový přídomek bezesporu přísluší irácké rodačce Zaze Hadid, která se jako první žena v historii stala držitelkou prestižní Pritzkerovy ceny. A přestože od její smrti letos uplynulo už šest let, její odkaz žije dál. Pokračuje v něm její londýnský ateliér nesoucí její jméno a zaměstnávající na čtyři stovky lidí z 55 zemí světa. Díky tomu se na seznam měst s otiskem architektonického rukopisu Zaha Hadid Architects brzy zařadí také Praha. Projekt rekonstrukce Masarykova nádraží je o to výjimečnější, že se na něm podílela ještě sama zesnulá architektka. Jedná se o stavbu monumentálních rozměrů, která pochopitelně přitahuje zrak jak široké veřejnosti, tak mnohých odborníků. Výjimkou není ani Adam Gebrian.

Architekt a kritik veřejného prostoru Adam Gebrian se netají tím, že není velkým fanouškem staveb, které nerespektují původní pozemkové členění. Dříve se totiž města a jejich městské části stavěly jinak. Parcely, které byly v soukromém vlastnictví, měly menší rozlohu, a proto obytné nebo jiné stavební jednotky nemohly být tak mohutné. Jenže pak do hry vstoupila železnice, která, zjednodušeně řečeno, primárně zohledňuje trasu z bodu A do bodu B. Druhým faktorem je změna pozemkového vlastnictví. 

„Myslím si, že se stala jedna docela velká chyba, respektive z mého pohledu chyba. A tou je, že státní organizace prodaly, nebo jiným způsobem převedly tyto rozměrné velké pozemky na jednotlivé soukromé vlastníky. To má za následek, že jedna firma vlastní obrovské území. To když se stane, tak tam automaticky vznikne velká věc. Neexistuje žádná síla, která by tu firmu donutila poskládat onu vznikající věc z menších jednotlivých částí. Tím pádem vzniká obrovská monumentální stavba a město je pouze v roli organizace, která se to snaží nějakým způsobem upravovat, zdržovat a tak dále, ale tu konkrétní věc už nemůže výrazně změnit, protože taková změna je možná jen skrz vlastnictví pozemku,“ upozorňuje Gebrian na současný stav, ze kterého profitují především velcí developeři, méně už obyvatelé měst.

Pokud se vám zajímají i další architektovy postřehy na konto veřejného prostoru, nenechte si ujít ani další epizody série Gebrian: Plus/Minus z produkce internetové televize Mall.tv. Pustit si je můžete zde.

red