nahoru

Zápisky bývalého vězně: Do vazební věznici v Hradci Králové můžete nakouknout i vy

Petr Komberec 1. června 2022 • 10:00
Zápisky bývalého vězně: Do vazební věznici v Hradci Králové můžete nakouknout i vy
foto: Petr Komberec

V rámci naší vězeňské turistiky vás dnes pozvu na další netradiční výlet, tentokrát do vazební věznice v Hradci Králové. Není však věznice jako věznice. V České republice máme v současné době 25 běžných věznic a dalších 10 vazebních věznic. Nejdřív si jen krátce vysvětlíme, jaký je mezi nimi rozdíl.

Běžná věznice je určena výhradně jen pro účely výkonu trestu odnětí svobody (VTOS) pro osoby, které už byly k němu právoplatně odsouzené soudem. Kdežto vazební věznice primárně slouží k omezení svobody (tedy vazbě) obviněných, potažmo obžalovaných, nikoli odsouzených osob. O chod vnitřního provozu každé věznice se samozřejmě starají odsouzení, tudíž i ti jsou ve vazební věznici, neboť v ní však mají své pracovní zařazení. Teď si vysvětlíme, za jakých okolností lze obviněnou osobu do vazby umístit. Podle trestního řádu totiž existují tři důvody, kdy může být obviněná osoba vzata do vazby, a dočasně tak omezena na svých právech. Jsou to:

  1. Nastane-li důvodná obava, že by chtěla obviněná osoba utéct před zákonem, skrývat se či jakkoli se vyhýbat trestnímu řízení nebo nemá stálý pobyt, žije v zahraničí či se nedaří zjistit identitu dotyčné osoby,
  2. Osoba by mohla ovlivňovat dosud nevyslechnuté svědky či spoluobviněné osoby nebo jinak mařit vyšetřování (u tohoto bodu musím podotknout, že je to nejužívanější důvod k uvalení vazby),
  3. Osoba bude nadále pokračovat v páchání trestné činnosti, dokoná čin, který započala nebo kterým vyhrožoval.

Jak dlouho je možné takto věznit obviněnou osobu? Často kladená otázka. Existuje několik možností, ale i osobu obviněnou z těch nejhorších zločinů, za které by hrozily výjimečné tresty, lze vazebně držet maximálně po dobu 4 let. Nyní se už pojďme podívat na vazební věznici v Hradci Králové.

Vězeňský Pentagon

Vazební věznice se nachází v centru krajského města Hradec Králové a hraničí s historickou památkovou rezervací jádra města. Celý objekt byl vystavěn společně s budovou krajského soudu (s nímž je propojen i podzemním tunelem) v roce 1935 a jako celek má tvar pětiúhelníku. Proto se mu občas přezdívá vězeňský Pentagon. Věznice je řešena klasickým způsobem, tedy s uzavřenými celami o kapacitě po dvou až pěti vězních. Až v roce 2010 se otevřelo první oddělení se zmírněným režimem, které však bylo určené pro mladistvé nebo mladé dospělé. Tam se cely obviněným otevírají vždy mimo dobu výdeje stravy a večerky. Vězni se mohou volně pohybovat po chodbě oddělení a využívat kulturní místnost s televizí nebo také skromnou posilovnu. Jelikož se nejedná o nijak zvlášť starou budovu, nemá ani zvláštní historii, kterou by mohla zaujmout. Od svého vzniku slouží jako vazební věznice s krajským soudem až do dnešních dnů. 

Video se připravuje ...
Autor rubriky Reflexu "Zápisky českého vězně" Petr Komberec opouští po devíti a půl letech příbramskou vězniciVIDEO Reflex.cz

Špačkárna

Jednu zajímavost vám tato věznice však přeci jen nabídnout může. Za normálních okolností se totiž nikomu nepodaří nahlédnout do života obviněných vězňů a pozorovat je tak jako hajný nepozorovaně sleduje vše živé ze své kazatelny umístěné hluboko v lesích. Ovšem z budovy Krajského soudu můžete nepozorovaně sledovat a naslouchat všemu, co se za zdmi věznice odehrává. Kupříkladu z oken toalet v horních patrech budovy soudu je krásný výhled na dva ze tří bloků věznice, které utváří trojúhelníkový cíp. Mezi těmito bloky se nachází vycházkový dvůr, jenž je rozdělený na několik malých nepravidelných trojúhelníků od sebe oddělených zdí, a utváří tak chaotický mnohoúhelník, který přímo hraničí s vysokou zdí oddělující areál věznice od soudu. Celý vycházkový dvůr je zakryt ocelovou sítí a ze samého středu pak vystupuje strážní budka s ochozem alias „špačkárna“ sloužící dozorcům ke střežení vězňů. V průběhu vycházek jsou dozorci ozbrojeni střelnými zbraněmi. Ovšem uvnitř budovy je u sebe mít nesmí, a jsou tak odkázáni pouze na pepřový sprej a teleskopický obušek.

Piškotové lásky

Ať už přijdete k onomu otevřenému oknu, nebo si ho sami otevřete, bude to opravdu, jako byste vše pozorovali z posedu. Mnoho vězňů si zkracuje dlouhé chvíle tím, že z oken navazují nové známosti, povídají si o svých životech, o tom, z čeho jsou obviněni a podobně. Mnozí si ani nepřipouští závažnost celé své situace a hlasitě se vysmívají všem policejním orgánům, státním zástupcům, dokonce i samotným soudům. Pokřikují, že už tam dlouho nebudou, protože proti nim nejsou žádné pádné důkazy, jak jsou všechny složky hloupé a co všechno při vyšetřování opomenuli a tak dále a tak dále. K jejich smůle je jejich osud v drtivé většině dávno spočítaný a oni o tom nemají potuchy. 

Pak jsou tací, co se už připravují na výkon trestu a snaží se najít spřízněnou duši na dopisování. Občas se dokonce i stane, že se tímto způsobem seznámí muž a žena, kteří si píší po celou dobu trestu, pak se venku sejdou a utvoří spolu nerozlučný pár na celý život. Takovéto vtahy, které vznikají skrze zamřížované okno, navíc opatřené ocelovou sítí se čtvercovými oky (tzv. piškoty),  se ve věznicích nazývají „piškotové lásky.“ Občas máte pocit, jako byste se ocitli uprostřed tržiště. To když spolu začne mluvit víc vězňů a pokřikují na sebe napříč oběma bloky.

Ovšem také můžete zaznamenat docela vážné rozhovory, kdy se mezi sebou domlouvají spolupachatelé, kteří jsou sice odděleni od sebe v jiných celách, dokonce i každý v jiném bloku, jenomže okna zvukotěsná nejsou. Využijí každé příležitosti, kdy nejsou poblíž dozorci a hned na sebe pokřikují a stanovují si přesný plán toho, jak bude kdo u soudu vypovídat. Pokud někdo ze strany spoluobviněných nechce přistoupit na dohodu, pak padají poměrně ostrá slova plná výhrůžek, nadávek a vydírání.

Koňování

Ze své pozorovatelny však můžete být svědky i jiných událostí, které se za zdí odehrávají. Můžete přímo sledovat, jak mezi sebou vězni obchodují. To je naprosto neodmyslitelnou součástí vězeňského folklóru. Kšeftuje se naprosto se vším a jako platidlo může posloužit naprosto cokoli, co má nějakou hodnotu. V jednu dobu tak kupují potřebnou komoditu a ta se brzy stane platidlem pro uspokojení jiné poptávky. Obálky, známky, kafe, cukr, čaj, cigarety, tabák, zapalovače, hodinky, řetízky, prsteny, ale dokonce i různá psychofarmaka či dokonce tvrdé drogy. S tím vším se kšeftuje každý den. Drogy jsou samozřejmě nejdražší položkou ze všech jmenovaných. Mají dokonce větší hodnotu než zlato či drahé šperky. 

Zajímá vás, jakým způsobem si dokážou vězni cokoli jmenovaného vyměnit, přestože je každý z nich umístěný v jiné uzavřené cele nebo dokonce z cely jiného bloku? Odpověď naleznete už při bližším prozkoumání pletiva na vycházkovém dvoře. Vidíte tam takové dlouhé světlé jakoby oštěpy. To jsou papírové šípy smotané buď ze stránek časopisů nebo novin. Přibližně 3 cm od konce tenčí strany se uváže nit složená ze tří až pěti vrstev (tzv. kůň). Tlustým koncem (je těžší) se šíp skrze zmíněné „piškoty“ prostrčí a švihem vyhodí požadovaným směrem. Protistrana udělá totéž, jen s tím, že se snaží svého koně přehodit přes toho prvního. Nakonec dojde ke stahování koňů, dokud se šípy mezi sebe nezaklestí. Ten kdo má delšího koně stáhne do své cely oba šípy, které následně odtrhne a naváže dlouhého koně, který vystačí svou délkou až k cele, s níž se takto spojil a vytvořil primitivní lanovku. Nakonec se dohodnutý kontraband vloží do sáčku či papírového válečku (aby prošel skrze piškoty) a ten se následně připevní na koně alias lanovku, která může jezdit tam a zpátky, kolikrát jen bude třeba. Tomuto procesu propojování mezi dvěma celami se říká „koňování“.  Existuje ještě další řada jiných způsobů, ovšem tento způsob je ze všech nejpraktičtější, nejjednodušší, a proto také nejpoužívanější. 

Zlehčit a zpříjemnit

Snad každý by si mohl pomyslet, že život ve vazební věznici nemůže být nijak příjemný či natolik zábavný, že by bylo možné zaslechnout z oken vězněných osob smích. Opak je však pravdou. Dříve či později se dočasně umístění obyvatelé aklimatizují na místní podmínky. Od zkušenějších se naučí veškeré potřebné dovednosti, které si brzy osvojí a zdokonalí, a nakonec dělají vše co ostatní. Snaží se ten život za mřížemi nějakým způsobem zlehčit, obohatit a zpříjemnit. Aby tak složitou situaci, jakou život ve vězení opravdu je, mohli zvládnout, jim ani nic jiného nezbývá.

Petr Komberec




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.