Nový podcast CNC O všem! se věnuje boření mýtů v českém zemědělství. Poslední díl je zaměřen na řepku olejnou, která se do povědomí veřejnosti zapsala spíše negativně. Proč se tak často pěstuje, co všechno se z ní vyrábí a jaký má vliv na půdu? Nejen těmto otázkám moderátorů Kateřiny Machové a Ondřeje Jünglinga čelil David Bečka z České zemědělské univerzity v Praze.
„O řepce olejné se říká, že poli škodí, že způsobuje erozi půdy a není pro ni nijak přínosná. Opak je ale pravdou. Řepka udržuje půdní úrodnost, protože zabraňuje vyplavování půdních živin, a navíc má i velmi dobrou tzv. předplodinovou hodnotu. V praxi to znamená, že například pšenice, jež je pěstována na poli, na kterém dříve rostla řepka, dává až o 10 % vyšší výnosy. Také je významnou nektarodárnou a pylodárnou plodinou. Podle některých studií se z jednoho hektaru řepky olejné získá až 60 kilogramů medu,“ říká David Bečka.
Řepce olejné je také vyčítáno, že je vidět tzv. na každém rohu. Dlouhé lány žlutých květů se objevují po celé České republice. Je to dáno tím, že u nás i v celé Evropské unii má řepka široké využití. Používá se v potravinářství při výrobě stolních olejů a margarínu, ale i v technologii při výrobě detergentů, pracích prostředků nebo glycerolů. Její vylisované zbytky se také využívají jako krmivo pro hospodářská zvířata. „Těžko hledat za řepku náhradu. Bylo by možné zvýšit například plochy pro pěstování luskovin, které mají na půdu také velmi dobré účinky. Ale co bychom s takovým množstvím hrachu dělali? Spotřeba hrachu je poměrně nízká, jeho využití pro krmné účely je omezené. Ani slunečnice nedokáže řepku nahradit, protože podmínky pro její pěstování jsou poměrně omezené,“ vysvětluje Bečka.
Řepka olejná je terčem kritiky i kvůli tomu, že je jedním z řady alergenů. „Řepka je sice alergenem, ale zároveň je potřeba dodat, že je primárně samosprašná. Tedy přenos jejího pylu větrem nebo hmyzem je poměrně malý. Proto ji ani v pylovém zpravodajství nenajdete na předních místech. Tím samozřejmě nikterak nezlehčuji potíže, které alergikům způsobuje. Co je ale potřeba vyvrátit, je mýtus, že pyl řepky olejné nacházíme na kapotách aut. Jak už jsem říkal, tento pyl se na velké vzdálenosti nepřenáší. Na autech tedy vídáme pyl ze smrků, borovic a travních porostů,“ uzavírá Bečka.
Chcete se o řepce dozvědět více? Poslechněte si celý podcast O všem!, který boří léta zažité mýty.
