nahoru

Rodiče chtějí slyšet R a Ř

Prezentace klienta 14. září 2021 • 00:00
• foto: 
Shutterstock

Proč přibývá vývojových poruch řeči u dětí? Souvisí to s rozvojem digitálních komunikačních technologií? A jakou roli hrají genetické dispozice? Jaký vliv mají rodiče a kdy je na čase vyhledat pomoc odborníka? V jednom z podscastů Zdraví v kostce Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR na toto téma hovoří moderátorka Karolína Antlová s klinickou logopedkou Barborou Richtrovou.

U předškolních dětí dnes odborníci zaznamenávají více vývojových poruch řeči. Čím to je? Není to ověřené studiemi, říká Richtrová, ale pravděpodobně je to dobou, která je hodně zrychlená. Všude v našem okolí je stres, máme tendenci být zrychlení, překotní, není čas na to v klidu si povídat.

Pokud se u dítěte v předškolním věku objeví porucha řeči, porucha komunikace, může se časem projevit nějaký související problém. Většina neurovývojových poruch jazyka má podle Richtrové tzv. komorbidity, které se projeví v mladším školním věku nebo až v adolescenci. Většinou se jedná o poruchy sociálních funkcí nebo emoční behaviorální deficity. Velmi častým souběžným onemocněním je také třeba syndrom ADHD nebo specifické poruchy učení. Stres ale není jedinou příčinou, jen to podporuje.

Užívání digitálních technologií může a nemusí škodit

Ne že by technologie způsobovaly neurovývojové poruchy jazyka, říká Richtrová, ale mohou je výrazně podpořit. Myslím si, že technologie nemůžeme vymazat, že tu jsou a je dobré je používat, ale musíme je používat s rozumem, s mírou, a pokud je používají děti, měl by u nich vždycky být dospělý a sdílet s nimi verbálně, co vidí, proč to a ono dělají, komentovat to. Bohužel spousta dětí používá technologie samostatně, jsou izolovaní a zahlcení jenom obrazem a zvukem bez možnosti vlastního vyjadřování.

Za vysokým procentem poruch je genetická dispozice

Až 80 procent poruch vzniká na genetickém podkladě a k tomu se přidávají vlivy prostředí. Geny ovlivňují neurobiologické zrání člověka, ale neurobiologické zrání může ovlivnit i rizikové těhotenství nebo komplikovaný porod, třeba když děťátko nemá dostatek kyslíku.

Kvalifikovaný profesionál umí podle Richtrové odhalit riziko vývoje poruchy už před jedním rokem věku dítěte. V jednom roce by už děti obecně měly začínat říkat jednoduchá slova, užívat základní gesta, měly by mít tendenci si hrát, kontaktovat blízké osoby očima. Jestliže se dítě nekouká do očí, nehraje si s předměty, nemá tendenci užívat gesta, nežvatlá, to všechno jsou diagnostické signály, které lze zachytit jako riziko vzniku nějaké neurovývojové poruchy. Samozřejmě ale vývoj je individuální, takže je to jenom podezření, které znamená jen to, že je dobré pak dítě sledovat.

Kdy je čas vyhledat pomoc odborníka

Pokud se vývoj řeči neproměňuje v délce tří měsíců, už je dobré si dát pozor a případně si zajistit konzultaci u klinického logopeda. Lidský šestý smysl funguje bezvadně, říká Richtrová. Jestliže má maminka jakýkoli pocit, že něco není v pořádku, je lepší absolvovat preventivní konzultaci než něco promeškat.

Proč není dobré děti srovnávat a proč není výslovnost hlásek ř a r ten největší problém? Jaké jsou druhy poruch vývoje řeči? A je třeba více klinických logopedů? Dozvíte se v podcastu.