Bitva na Moravském poli je jednou z našich slavných a klíčových porážek. Nejenže v ní král Přemysl Otakar II. v ní ztratil pro českou korunu velká území sahající až k Jaderskému moři, ale také zde přišel o život. Jakým způsobem se to přesně stalo, se historici neshodnou, ale asi to nebylo nic hezkého. Podle některých zpráv ho nepřátelé nahého vláčeli po bojišti, plivali a močili na něj. Zabili ho mocnou ranou mečem do hlavy, který mu v podstatě rozpůlil lebku.
O prohře na Moravském poli 26. srpna 1278 se v našich dějinách dlouho tradovalo, že byla důsledkem zrady české šlechty. Že český pán Milota z Dědic, který velel klíčové těžké jízdě, z boje ujel a tím způsobil prohru. Že jiný mocný šlechtic Záviš z Falknštejna sliboval královi podporu, ale nakonec bojoval v řadách jeho protivníka Rudolfa Habsburského.
Obojí podle historiků není pravda, jde prý o výklad tehdejších českých kronikářů, podle kterých král český, „železný a zlatý“, prostě nemohl prohrát „jen tak“, že za tím musela být nějaká zrada. Ve skutečnosti Milota z Dědic byl jedním z nejvěrnějších králových bojovníků, Záviš z Falknštejna na bojišti vůbec nebyl a Přemysl prohrál, protože nebyl moc dobrý vojenský stratég.
Český král předchozích 20 let válcoval své nepřátele silou – konkrétně hlavně silou své těžké jízdy, které se přezdívalo „železná“ (a která také dala Přemyslovi jedno z jeho přízvisek). Tehdy se ve střední Evropě také bojovalo podle rytířské cti, že se obě vojska srazila „čelně“ a kdo měl prostě větší sílu, odvahu a vydržel déle, ten bitvu vyhrál. Panovník vyrážel do bitvy v čele vojska, nebo minimálně jednoho z prvních šiků (bylo to přeci „rytířské“), a tudíž úmrtí vládců na bojišti nejsou žádnou vzácností.
Rudolf Habsburský, zkušený vojenský harcovník ve své oblasti na pomezí jižního Německa a Švýcarska, ale už uměl zařadit do repertoáru „modernější“ prvky - jako léčku. Ta byla považována za naprosto nerytířskou, dokonce se jí často určení vojáci vzpouzeli vůbec vykonat. Ale na Moravském poli taková Rudolfova léčka rozhodla celou bitvu.
O co šlo, a jak konkrétně Přemysl Otakar II zemřel, se dozvíte z dalšího dílu Životů slavných.
