Rozmařilost, která je spojována se zeměmi bývalého Sovětského svazu a jejich satelitů, má své místo i na západě. Nová města vznikala z čistě praktických důvodů, jako tomu bylo například v Brazílii či Austrálii. Na východě převažoval industriální aspekt. Jaká známá města vznikla ve 20. století?
V českých končinách tento fenomén jasně reprezentuje město Havířov, které nedávno oslavilo 65. narozeniny. Zástavba vznikla v poválečných letech jako reakce na stále se zvyšující produkci uhlí. Svého času se Havířov pyšnil i nejnižším věkovým průměrem v rámci celé republiky.
Konec města mladých
U slovenských sousedů je benjamínkem Svit. Město oficiálně vzniklo v roce 1962, kdy se odloučilo od Popradu. Zajímavostí je, že oblast Svitu odkoupila kdysi firma Baťa. Ve východním Německu pro změnu leží město Eisenhüttenstandt, krkolomný název v překladu znamená Železárenské město. Někdejší Stalinstadt byl vybudován jako zázemí pro obří železárenský podnik v roce 1953. Socialismus z jeho ulic čiší dodnes.
Mnohem zajímavější jsou města v bývalém Sovětském svazu. V dnešním Bělorusku leží zhruba stotisícový Soligorsk, ten je situován nedaleko uhelných dolů. Režim začal s výstavbou v roce 1958, o několik let později se už obyvatelé mohli pyšnit městským statusem. V mladém městě působí například fotbalový tým Šachtar Soligorsk či stejnojmenný hokejový klub hrající běloruskou nejvyšší ligu.
Na Ukrajině fenomén nových měst udržuje město Pripjať. To vzniklo v těsné blízkosti jaderné elektrárny v Černobylu. Po výbuchu v roce 1986 byl osud městečka zpečetěn. Pripjať vznikla jako „město mladých“ a měla být výspou tehdejšího komunismu. Obyvatelé měli vysoké platy díky lukrativní práci v elektrárně, tudíž potřebovali i lepší vyžití. Před havárii v oblasti žilo padesát tisíc lidí.
Místa plná depresí
V Rusku je asi nejvýznamnějším nositelem tohoto trendu Magnitogorsk. V jeho oblasti jsou naleziště železa a magnetitu, a tak zde zaujal místo hutnický průmysl. V roce 1929 začala stavba města, na ní se dokonce podíleli němečtí architekti. Až do 80. let byl Magnitogorsk uzavřen pro cizince, což změnila až perestrojka. Dnes je to živá metropole Čeljabinské oblasti, kde bychom nalezli hokejový stadion nebo letiště.
Zajímavým příkladem nově vzniknuvších měst je Norilsk. V jeho oblasti existovaly sovětské pracovní tábory. Norilsk je zajímavý především z průmyslového hlediska, protože leží v oblasti bohaté na nikl, kobalt, měď či palladium. Díky tomu je město jedním z nejznečistěnějších na světě. Mimo jiné leží na severu Ruska a teploty pravidelně padají pod minus padesát stupňů Celsia.
Mladá hlavní města
Západní Evropa příliš nových sídel nemá, po druhé světové válce bylo postaveno belgické město Nová Lovaň. Našlo v něm domov na třicet tisíc obyvatel. Město je ukázkou moderního urbanismu. Podobně tomu je v hlavním městě Brazílie. Metropole Brasília vznikla roku 1960 pod taktovkou architekta Oscara Niemeyera. Rozhodnutí tamní vlády bylo pragmatické, chtěla mít hlavní město více ve středu státu. Vyřešila tím i věčné spory mezi Sao Paulem a Rio de Janeirem.
Podobná rivalita panovala i v Austrálii mezi Melbourne a Sydney. Vláda se dohodla na konsenzu, jehož výsledkem bylo město Canberra, které vzniklo k 12. březnu 1913. Mladíkem je také hlavní město Pákistánu, Islámábád. Téměř dvou milionová metropole byla postavena na základě rozhodnutí vlády koncem 60. let.
