nahoru

Fronta na maso, která přinesla zkázu svému tvůrci. Před 65 lety komunisté odhalili Stalinův pomník na Letné

Šimon Kadeřávek 1. května 2020 • 11:00
Fronta na maso, která přinesla zkázu svému tvůrci. Před 65 lety komunisté odhalili Stalinův pomník na Letné
foto: Krokodyl, wikimedia

Téměř třicet roků zdobí pražskou Letnou metronom od Vratislava Nováka. Předchůdcem slavného kyvadla se stal megalomanský pomník Stalina. Ten v české metropoli vydržel pouhých sedm let, poté byl zbourán. Neslavně dopadl také autor celého kolosu, sochař Otakar Švec spáchal těsně před odhalením sebevraždu a na pompézní akci 1. května 1955 chyběl.

Rok po únorovém převratu oslavil kulaté narozeniny Josif Vissarionovič Stalin. Satelitní státy východního bloku se předháněly v darech a vyjádření úcty. Podobně se postupovalo i v Československu, kde vznikl návrh na vystavění pomníku. Za ideální místo byly zvoleny Letenské sady, na témže místě měla kdysi stát socha Tomáše Garriguea Masaryka. V těsné blízkosti památníku se nacházel zbrusu nový stadion fotbalové Slavie, sportoviště muselo jít logicky z cesty.

Nečekané vítezství

Komunisté vypsali soutěž na podobu pomníku a předpokládali, že zájem bude obrovský. Pravdou bylo, že spousta sochařů poslalo své návrhy ze strachu. Jedním z nich byl i Otakar Švec, renomovaný umělec má na svědomí několik soch po celé republice. I on poslal svůj návrh a k jeho překvapení zvítězil. Pod ideou sousoší byl podepsán také jeho přítel Jiří Štursa s manželkou.

V jeho plánech stál Stalin v popředí a za sebou měl zástupce pracujícího lidu obou zemí. Československo reprezentoval dělník, rolnice či novátor. V sovětské části Švec ztvárnil dělníka, vědce nebo rudoarmějce. Pomník měl být vysoký až 15 metrů, jeho jádro tvořila železobetonová konstrukce. Nezaostával ani podstavec, který měl podobné parametry. Práce hbitě pokračovaly a v den svátku práce roku 1955 byl monument odhalen.

Prestižní akce se účastnily stovky lidí, kteří k Letné zamířily ze zvědavosti. Na samotném odhalení chyběl Stalin, který zemřel v roce 1953, a také tvůrce celého pomníku Otakar Švec. Jeho jméno nebylo ani jednou zmíněno. Důvod? Švec těsně před odhalením záhadně zmizel a nikde nebyl k nalezení.

Dvojitá sebevražda

Poté, co se policisté dostali do jeho bytu, bylo nalezeno bezvládné tělo. Sochař údajně doplatil na vysoké postavení, které proléval alkoholem. V roce 1954 spáchala sebevraždu jeho manželka, což byl další hřebíček do rakve. Neprospělo mu ani blížící se datum s odhalením pomníku, protože odborné kruhy neměly o obřím Stalinovi valné mínění.

Švecova sebevražda byla trhlinou do komunistických plánů, a proto zbourali jeho ateliér. Sochařovo jméno vymazali ze všech oficiálních dokumentů, nesmělo se rovněž objevit v tisku. Zpráva o Švecově smrti se však po Praze rozšířila.

Zkáza čekala také sochu, lidé jí přijali vlažně. Začali na ní vymýšlet různé posměšky, a tak byl pomník překřtěn na frontu na maso či tlačenici. Čtvrť, jež se nacházela za monumentem dostala neoficiální název Záprdelí.

Demolice bez svědků

V roce 1956 proběhl XX. sjezd KSSS, kde byl odsouzen kult osobnosti a Stalinovo chování. Pomník se stal rázem nežádoucím. Počátkem 60. let vláda rozhodla o jeho likvidaci. Ta mělo proběhnout v tajnosti, tudíž z něj nejsou žádné oficiální fotografie. O demolici sochy mlčelo i Rudé právo, denotace však byly slyšet po celé Praze.

Socha zdobila hlavní město celých sedm let, finální účet byl vystaven na tehdy astronomických 150 milionů československých korun. Materiál z pomníku rozvozila nákladní auta po Praze. Prázdné místo chtěli komunisté zaplnit v průběhu 80. let, ale zasáhla Sametová revoluce. Jediným tichým svědkem se stal podstavec celé sochy, který je na Letné dodnes a slouží především mladým skateboardistům.

Šimon Kadeřávek




Diskuse ke článku