Tým biologů a IT specialistů pracuje pod vedením mladého vědce Jana Lukačeviče

Tým biologů a IT specialistů pracuje pod vedením mladého vědce Jana Lukačeviče Zdroj: Marsonaut_Vodafone

Semínka pro Marsonaut pocházejí z projektu EDEN ISS v Antarktidě
Marsonaut: Listová část je oddělená od kořenů neoprénovým prstencem
Vědec Honza Lukačevič z Marsonautu v laboratoři na pěstování ředkviček pro marsovskou kolonii
Laboratoř Marsonaut
Aeroponie je úspornější a univerzálnější nejen ve vesmírném zemědělství
18
Fotogalerie

Skleník na Marsu: Zelenina pro Rudou planetu bude z Prahy?

Kdo viděl film Marťan, ve kterém musí herec Matt Damon přežít na Marsu, ten si musí myslet, jak je to farmaření na rudé planetě jednoduché: Prostě se zasadí brambory a je to! Skutečnost je však filmu na světelné roky vzdálená, protože marsovská půda je vysoce toxická a nic by v ní nerostlo. Zemědělství na cizí planetě bude vypadat spíše jak to ukazuje speciální aeroponická laboratoř Marsonaut na České zemědělské univerzitě v pražském Suchdole.

A když říkáme laboratoř, máme tím vlastně na mysli mimozemský skleník, tedy místo s přesně kontrolovanými podmínkami pro co největší úrodu. Tým mladého vesmírného fyzika Jana Lukačeviče strávil velkou část minulého roku řešením záhady, na co si při budování takové stavby dávat pozor. "Víme od zahraničních kolegů s podobnými projekty, že zaběhnutí laboratoře může trvat klidně tři roky," řekl ábíčku Honza. V době, kdy jsme se setkali, se připravoval na ochutnání první úrody. A co jí bylo? Saláty a ředkvičky!

Nejde o obyčejnou zeleninu. Pro využití ve vesmírné expanzi člověka jsou vybírána semínka těch rostlin, které procházejí několika laboratorními cykly. Třeba právě zmíněný salát připutoval do Suchdola z antarktického skleníku Eden ISS. Němečtí vědci v něm pěstují semínka pro pěstování na Mezinárodní vesmírné stanici a o "úrodu" se podělili s Čechy.

Němci využívají ve své laboratoři tradiční hydroponii. To znamená, že kořenové systémy rostlin nejsou v půdě, ale ve vodě, která k nim přináší živiny potřebné pro růst. Češi na to jdou jinak – kořenový systém je s pomocí neoprénového prstence oddělen od listové části rostliny. Do komory s kořny pak vysokotlaková čerpadla vhání speciálními tryskami 30 µm velké kapičky živného roztoku. A tomu se říká aeroponie. Zavlažování probíhá v pravidelných intervalech. Mezi nimi roztok skapává z kořenů zpět do zásobníku. "Jde o udržitelnější zemědělství než je to klasické, ve kterém voda proteče do spodní vody nebo se odpaří," vysvětluje Honza. "My dokážeme mít jednu a tu samou vodu v zavlažovacím cyklu mnohem delší dobu."

Pokračujte ve čtení zde >>>