nahoru

Život v největším brazilském paneláku v době popírání pandemie: boucháním hrnců proti „malé chřipce“

Veronika Zenklová 18. dubna 2020 • 12:05
São Paulo
São Paulo
• foto: 
Profimedia

Z dálky vypadá největší dům v São Paulo jako vlna. Masivní betonová konstrukce s 1 160 byty je zároveň největší obytnou budovou v celé Latinské Americe. Dům o velikosti města, který byl navržen jako sociální experiment v 50. letech, má dokonce své vlastní PSČ. Jak vypadá tohle podivné město ve městě během pandemie koronaviru?

Zatímco brazilský prezident o přesném počtu obětí viru COVID-19 stále mlží, největší bytový komplex v Latinské Americe přijal svá vlastní opatření k zastavení jeho šíření. Fotograf Joao Pina zachytil a zaznamenal, jak se právě teď žije obyvatelům proslulého Copanu.

Statistiky uvádějí, že k 15. dubnu bylo virem COVID-19 infikováno na 28 320 Brazilců a 1736 jich na následky nemoci zemřelo. Z těch, kteří zahynuli, bylo téměř 800 ze státu São Paulo. Stejně jako v jiných zemích je však i zde počet nakažených pravděpodobně mnohem větší. Podle odhadů nové studie je v Brazílii až sedmkrát více případů, než bylo oficiálně hlášeno. Ministr zdravotnictví země, Luiz Henrique Mandetta, varoval, že systém veřejného zdraví by se mohl do konce dubna zcela zhroutit.

Vězeň s fotoaparátem

Fotograf Joao Pina strávil posledních dvacet let v Latinské Americe. Do São Paula přišel teprve koncem minulého roku, ale vzhledem k situaci se spolu s dalšími obyvateli města ocitl před několika týdny v povinné karanténě. Když se dozvěděl o budově Copan a její historii, rozhodl se, že ji podrobně prozkoumá. Karanténu využil jako skvělou příležitost. Pronajal si jeden z bytů a pozoroval, co se kolem něj děje. 

Budova Copan byla dávným snem architekta Oscara Niemeyera, který chtěl vybudovat místo pro lidi ze všech vrstev brazilské společnosti. Uspěl. Mezi více než pěti tisíci současnými obyvateli jsou umělci, magnáti i uklízečky.

Stejně jako muž, který Copan postavil, se i jeho nynější obyvatelé staví čelem k politické situaci v zemi. Každou noc ze svých oken bouchají hrnci a pánvemi na protest proti manipulaci pandemií, které podle nich využívá současný prezident.

Jair Bolsonaro totiž prohlásil, že nevěří, že COVID-19 je jakkoli závažný. Nazval jej „malou chřipkou“ a veřejně zpochybnil počet obětí. Uspořádal dokonce politické shromáždění, které mělo povzbudit lidi k návratu do práce. A jeho příznivci tuto nebezpečnou zprávu vnímají jako fakt. „Tento týden dokonce zpívali na ulici, že koronavirus je lež, a blokovali projíždějící sanitky,“ říká Joao Pina.

Od roku 1993 se o chod Copanu stará osmdesátiletý manažer, Affonso Celso Oliveira, kterého obyvatelé nazývají starostou. Když se v lednu poprvé doslechl o šíření viru, nechal okamžitě zavřít střechu budovy, obvykle přeplněnou stovkami denních návštěvníků. Dále povolal úklidový personál, aby neustále čistili a dezinfikovali výtahy.

Zaměstnanci budovy mají místo poukázek na veřejnou dopravu palivové poukázky, takže se mohou vyhnout přeplněným autobusům i ulicím rušného města. Mnozí si zprvu mysleli, že Oliveira přehání, ale nyní mu říkají génius. Díky jeho opatřením se v Copanu dosud nepotvrdila žádná nákaza koronavirem.

Dobří lidé ve zlé době

„Během svého pobytu v Copanu jsem fotografoval téměř dva tucty obyvatel a hrstku zaměstnanců. Byl mezi nimi hasič ve službě, který každý den dojíždí do Copanu tři hodiny; malíř, který v době olední pauzy hraje na housle nebo pošťák, který každý den distribuuje poštu do všech 1160 bytů. Když jsem poznal muže, ženy a děti ze všech oblastí života žijících společně v Copanu, viděl jsem silný pocit společenství a solidarity,“ říká Joao Pina.

„Po třech týdnech v karanténě vnímám ten zvláštní druh pohybu ve městě. Na základě smíšených zpráv od státní a federální vlády se lidé vracejí do práce. V zemi s jedním z nejdramatičtějších příjmových rozdílů na světě převažuje strach z dalšího ekonomického krachu. Raději bych dál zůstal v Copanu,“ dodává.

Veronika Zenklová




Diskuse ke článku