Giovanni Gasparro: Rituální vražda dítěte (detail)

Giovanni Gasparro: Rituální vražda dítěte (detail) Zdroj: Giovanni Gasparro

Giovanni Gasparro: Rituální vražda dítěte (celý obraz)
Giovanni Gasparro: Rituální vražda dítěte (detail)
Giovanni Gasparro: Rituální vražda dítěte (detail)
Giovanni Gasparro: Rituální vražda dítěte (detail)
Giovanni Gasparro: Rituální vražda dítěte (detail)
10
Fotogalerie

Rituální vražda dítěte. Autor tohoto obrazu si vysloužil nařčení z antisemitismu

Oceňovaný italský malíř Giovanni Gasparro ve svých barokně laděných dílech obvykle vyobrazuje ryze křesťanská témata. Minulý týden v úterý ale na svém facebookovém profilu zveřejnil obraz, který se zaměřením trochu liší. Autor v něm zachytil průnik s judaistickou kulturou poměrně kontroverzním způsobem. Vybral si k tomu příběh Šimona z Tridentu, malého chlapce rituálně zavražděného židy.

Skupina šklebících se lidí se zahnutými nosy a žlutými zuby na malbě obklopuje malého chlapce, jehož rozpažené ruce a překřížené nohy nápadně připomínají Ježíše Krista na kříži. Postavy obestoupené kolem křesťanského dítěte přitom v rukou drží různé nástroje patrně určené k mučení, dva muži chlapce škrtí kusem látky, další pak čekají pod ním s nádobami nachystanými pravděpodobně na zachycení krve odkapávající od způsobených ran.

Ztvárněná tragédie se údajně měla odehrát ve městě Trident, ležícím na severu Itálie. V březnu roku 1475 zde zmizel teprve dvouletý chlapec Šimon. Podle pověsti bylo tělo malého dítěte nalezeno ve sklepě domu jistého Samuela, člena židovské obce. Žalostná událost v období Velikonoc vyprovokovala místní křesťany k radikálním krokům. Všichni tridentští obyvatelé hlásící se k judaismu byli zatčeni a následně mučeni, pod nátlakem se pak přiznali k rituální vraždě.

Roku 1588 papež Sixtus V. prohlásil Šimona za svatého, od té doby platil za patrona obětí únosů a mučení. A to až do 20. století, kdy mu papež Pavel VI. v rámci snahy o odstranění antisemitismu ze základů katolicismu odřekl mučednický status.

Vlna kontroverze

„Typický projev antisemitismu, ve kterém je žid vyobrazen jako špinavý, slizký a krvežíznivý jedinec vedený falešným náboženstvím,“ neskrýval své rozhořčení podle zpravodajského serveru The Times of Israel Gadi Luzzatto Voghera, ředitel milánského Centra pro soudobou židovskou dokumentaci. V pátek navíc dílu vytkl několik historických nepřesností včetně klobouku zvaného shreitmel nebo spodik. Podle něj tyhle pokrývky hlavy nosili výhradně lidé z chasidistického hnutí na území Ukrajiny a Běloruska okolo 18. století.

„Je to přesně jako ve středověku! Oldschoolový antisemitismus je zpět! Tento umělec je očividně zvrácený, katolická církev by měla zavrhnout antisemitu, kterého dříve uznávala,“ rozvášnil se na Twitteru americký politik židovského vyznání Div Hikind.