Ukrajinské volby: Prezident má i parlamentní většinu, padaly rekordy | Reflex.cz
nahoru

Prezident Zelenskyj získal nadvládu nad parlamentem. Ukrajinské volby lámaly historické rekordy

Petr Sokol23. července 2019 • 12:40
Prezident Zelenskyj získal nadvládu nad parlamentem. Ukrajinské volby lámaly historické rekordy
foto: Reuters

Tah s předčasnými volbami ukrajinskému prezidentu-komikovi vyšel. Letní termín sice přinesl nejnižší zájem voličů o parlamentní volby v dějinách, když nepřišla volit ani polovina Ukrajinců, ale také rekord v zisku hlasů a mandátů pro jednu politickou stranu. Rekordním vítězem se podle očekávání stala strana nového prezidenta Volodymyra Zelenského s názvem Sluha národa po seriálu, v němž současný prezident kdysi hrál. Prezident zatím nestačil logicky moc udělat, ale Ukrajinci stále věří jeho rétorice, při níž kritizuje všechny dosavadní politiky a za nimi stojící oligarchy.

Zelenského strana dokázala obhájit nevídaný triumf z dubnového druhého kola prezidentských voleb. Sluha lidu všechny své rivaly fakticky odsoudil do role regionálních stran, které výrazněji zabodovaly jen v oblastech, odkud pochází jejich lídři nebo kde je tradiční kolébka jejich politického směru. Díky tomu teď na volební mapě země už nejsou jen dvě tradiční Ukrajiny (západní a východní), ale hned tři: v srdci východu ještě dominují proruští politici a už jen v centru západoukrajinské Haliče dokáží dominovat vlastenecké prozápadní subjekty. Všude jinde už „vládne“ Sluha lidu.

Poslanci sehnaní na inzerát

Kam přesně bude tahle samovláda směřovat, ukáže první důležitý Zelenského povolební krok – výběr nového premiéra. Prezident sliboval výběr nestranického a ekonomického odborníka, ale až konkrétní povolební rozhodnutí ukáže, zda líbivá předvolební rétorika přežije i okamžik, kdy Sluha lidu ovládl všechny klíčové politické orgány v zemi, a navíc se stal první stranou v dějinách Ukrajiny, která bude moci po volbách vládnout sama s většinou v parlamentu.

Kromě toho bude také určitě zajímavé sledovat, jak jednotný bude poslanecký klub „sluhů lidu“, protože strana kandidáty do voleb sháněla doslova na poslední chvíli a v některých případech dokonce sáhla i k hledání vhodných kandidátů pomocí internetového náboru. To vše za situace, kdy strana nemá jasnou ideologii a stojí jen na propagaci protestní politiky svého zakladatele. Takové subjekty se rozpadají i jinde než na Ukrajině, kde strany dlouhodobě nejsou příliš stabilní.

Hlas západu může čekat velká budoucnost

Nová strana Hlas rockové hvězdy Svjatoslava Vakarčuka se sice do parlamentu prosmýkla docela těsně, ale může do budoucna aspirovat na roli černého koně ukrajinské politiky. Vakarčukova formace totiž dokázala zvítězit ve Lvovské oblasti na západě země, kde se tradičně nachází hlavní bašta prozápadních a národnostně jednoznačně ukrajinských stran. Vakarčuk v kampani vystupoval vysloveně prozápadně a silně podporoval integraci země do EU i NATO, ale jinak kopíroval postupy, které se tolik vyplácí Zelenskému a jeho straně.

Lídr strany Hlas by se proto mohl stát v následujících letech hlavní alternativou vůči Zelenskému. A to i proto, že se na Ukrajině v postkomunistickém období pravidelně střídají prezidenti s politickými základnami na východě a západě země. Sluha lidu teď sice boduje skoro všude, ale díky ruskojazyčnosti i rodišti svého zakladatele ho přece jenom většina Ukrajinců počítá k politickému „východu“. Zelenskyj si možná tohle vše uvědomuje, a proto už u volební urny deklaroval, že právě Vakarčukův Hlas je pro prezidentskou stranu preferovaným koaličním partnerem, i když ho nakonec ani nebude potřebovat. Přehodit část odpovědnosti na možného budoucího hlavního rivala by se proto mohlo i tak hodit, když Zelenskyj teď s absolutní většinou bude před občany odpovídat za úplně všechno.

Kandidovala i Strana Šarija

Ostatní zavedení političtí lídři západní i východní Ukrajiny naopak zřejmě definitivně míří do starého železa. Janukovyčovi proruští pohrobci se před volbami rozdělili do dvou stran a už jen jejich silnější frakce si ještě díky hlasům z Donecké a Luganské oblasti, kde je část území pod kontrolou proruských separatistů, udržela druhé místo ve volbách. Jeho hodnotu ale devalvuje třicetiprocentní odstup na volebního vítěze.

Dlouhodobí rivalové o roli lídra prozápadního tábora – exprezident Petro Porošenko a expremiérka Julija Tymošenková – si to tentokrát zase rozdali, ale již jen o třetí místo a kolem hranice pouhých osmi procent hlasů, což znamená, že budou hrát v parlamentu druhé nebo spíš třetí housle.

Všechny ostatní strany skončily v poměrné volební části voleb pod pěti procenty a díky tomu v poli poražených. Kuriozitou mezi nimi se stala Strana Šarija. Kritici islámu se ale nemusí bát. Přes zřejmě úmyslně matoucí název nejde o islamistickou formaci, ale další protestní stranu známého novináře a youtubera, který využil skutečnosti, že jeho jméno (Anatolij Šarij) se ve správně použitém tvaru jeví právě jako název islámského tradičního práva. I tento „vtip“ jeho straně přinesl z nuly přes dvě procenta hlasů.

Aktuálně vrcholící politické zemětřesení v ukrajinské politice by se proto mohlo také jmenovat „Komik, zpěvák a youtuber“, protože součet podpory jejich tří stran v neděli překročil nadpoloviční většinu všech hlasů.

Na snímky z průběhu parlamentních voleb na Ukrajině se podívejte v naší fotogalerii:




Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Elizabeth Warrenová Joe Biden Bernie Sanders Kamala Harrisová

Americké prezidentské volby budou probíhat po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začínají primárkami. Přes špatný mediální obraz existují důvody, proč Donald Trump může znovu vyhrát. Ovšem uniklé průzkumy naznačují, že to bude mít těžké.

Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.


Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější