Uplynulé komunální a zvláště senátní volby připomněly, jak pomýlené je u nás vnímání volebního systému. Anebo rozhodovacího mechanismu, chceme-li. Jednak vítěz nebere vše. A za druhé, dvoukolový většinový systém eliminuje ty, kteří mají nějaký hrot.
Což je i problém hnutí ANO. Politická síla se stabilní podporou v intencích 25–30 procent. Ovšem i s velkým potenciálem nevraživosti, jak se ukázalo i v druhém kole senátních voleb. A to může být i jistým varováním pro šéfa hnutí ANO pro jeho případnou prezidentskou kandidaturu.
Dá dohromady oněch zhruba 30 procent skalních voličů, ale v druhém kole pohoří. Takto vyznívají i interní průzkumy, které si ANO nechává dělat…
Nejde ale jen o tento konkrétní příklad. Pokud vezmeme vox populi, je zřejmé, že ve voličstvu doutná frustrace. Viz podpůrkyně bývalého premiéra, paní Koumarová: „Kdyby se volilo poctivě ve všech okresech v republice, a ne jenom v některých, tak ty volby by dopadli jinak. Byl to zase podvod na lidi.“ (Pravopis ponechán v původní formě.)
Paní K. ani nikomu z dalších frustrovaných voličů asi nevysvětlíme, že nejde o podvod na voličích ani snahu brát jim jejich právo volby. Odpověď je jednoduchá – je to volební systém. Nebo přesněji dvoukolová většinová varianta, jejímž cílem je eliminovat extrémy. Což se daří.
A je to spravedlivé? Při pohledu na výsledek druhého kola senátních voleb se až příliš snadno nabízí odpověď, že ne. Třebas při pohledu na výsledek houfu nominantů za ANO, z nichž uspěli pouze dva. Jenže právě v tom spočívá ona volební spravedlnost.
Nebo nespravedlnost, jak to značná část voličstva vnímá. Například SPD značně posílilo v komunálních volbách na severu Čech, v těch senátních se ale pouze dostalo do druhého kola, navíc marně. Je tedy hlas lidu přehlížen?
Trochu je a je to dobře. Jedním z účelů voleb je vyprodukovat vládnoucí, odpovědnou a smysluplnou politickou sílu (nejlépe většinu), která bude schopná spravovat věci veřejné. Senát můžeme vnímat jako nedokonalost, zbytečnost. Anebo prostě jako instituci, které by slušela větší legitimita, například díky větší provázanosti s krajskými radami či zastupitelstvími po vzoru Rakouska či Německa.
Jenže tady je česká kotlina. A jestli to Andrej Babiš testoval, tak už ví. Například že strkat hlavu do oprátky dvoukolové volby není rozumné.
