Volby 2019 | Edvard Kožušník: Po brexitu nás země eurozóny budou válcovat. EU není modla, musíme ji změnit | Reflex.cz
nahoru

Edvard Kožušník: Po brexitu nás země eurozóny budou válcovat. EU není modla, musíme ji změnit

Viliam Buchert6. května 2019 • 09:00
Edvard Kožušník: Po brexitu nás země eurozóny budou válcovat. EU není modla, musíme ji změnit
foto: ČTK

Edvard Kožušník (48) z ODS byl poslancem Evropského parlamentu v letech 2009-2014. Pak zůstal pracovat jako konzultant v Bruselu a podle expertů patří k velmi vlivným Čechům v sídle Evropské unie. V květnových volbách se v řadách občanských demokratů pokouší o návrat do Europarlamentu. Může se mu to z 10. místa kandidátky podařit? On si myslí, že ano. „Největším problém EU jsou její zakládající smlouvy a také to, že Junckerova komise se vymkla kontrole,“ říká v rozhovoru pro Reflex.cz.

V roce 2009 jste byl zvolen za ODS do Evropského parlamentu a před volbami jste slíbil, že na první zasedání pojedete z Prahy do Štrasburku na kole. To jste také udělal. Kdybyste byl v květnu opět zvolen, chystáte podobný kousek?

Za tu cestu na kole můžete vy, protože jste mě k tomu vyprovokoval svými otázkami v jednom našem společném rozhovoru. Byl jsem tehdy nezkušený a přistoupil jsem na to. Z pohledu politického marketingu to ale mělo velký efekt a otevřelo mi to v Evropském parlamentu hodně dveří. Letos nic takového nechystám, protože pokud budu zvolen a chci něco dohodnout pro Česko, musím být v Bruselu několik týdnů před prvním zasedáním a pohlídat si místa ve vlivných výborech.

Před deseti lety jste byl při kampani zvláštním úkazem, protože jako jeden z mála jste už tehdy naplno využil internet i u nás začínající Facebook. Dnes už to dělá každý. Co na to s odstupem říkáte?

Hodně se to posunulo, bez on-line kampaně se nemáte pouštět do žádného politického souboje. Billboardy, televize a tištěná média dnes v kampaních tolik nefungují, naopak sociální sítě, potažmo internet, nabízí přímý kontakt s voliči. Přes sociální sítě si dnes může volič doslova sáhnout na politika a může s ním komunikovat. Ani zde to ale nejde dělat tím způsobem, že si najednou koupíte inzerci na Facebooku 14 dní před volbami a uspějete. Chce to mít dlouhodobou taktiku a strategii.

Eifellova kráska: Dvoumetrová tanečnice, která ve 40. letech ovládla svět nočních klubů

K čemu vám to před deseti lety pomohlo?

Jako poměrně neznámý politik jsem získal 11 567 preferenčních hlasů vlastně z ničeho. Tehdy jsem on-line kampaň využíval především na organizaci podporovatelů, dnes je to jinak.

Ještě jedna otázka k roku 2009. Kromě jiného jste prosazoval zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média. To ještě pořád platí?

Ano. Je to forma nepřímé daně a podobné vytahování dalších daní z kapes občanů je dlouhodobě neúnosné a nezdůvodnitelné. Pořád na tom trvám. Veřejnoprávní média mají existovat, ale musí se vymyslet jiný způsob jejich financování. Mimochodem, tehdy byl na to připravený v Senátu zákon, ale neprošel o jediný hlas.

Co je hlavním tématem vaší kampaně teď?

Zůstal jsem i po roce 2014, kdy mi vypršel mandát v Evropském parlamentu, pracovat v Bruselu, kde dělám konzultanta. Prostředí je tam tak komplikované, že se musíte naučit politické řemeslo na tom místě, jinak moc neuspějete. Dnes vím, na které dveře zaklepat a s kým mluvit. Mým velkým tématem je, že Evropská unie nefunguje a musíme to změnit. Zakládající smlouvy jsou špatné, konkrétně Lisabonská smlouva. Musíme se vrátit do stavu před ní a prosazovat zejména to, co může fungovat, což je spolupráce v ekonomické oblasti.

Jak se volí ve volbách do Evropského parlamentu? Vybrat jediný lístek a kroužkovat jen…

To zní dobře a vznešeně, ale českému voliči dost vzdáleně. Máte něco konkrétního, co se týká České republiky?

Ano. Jsou to starosti lidí s vodou ve Frýdlantském výběžku. V blízkosti hranic se nachází polský hnědouhelný důl Turów. Ten se pořád rozšiřuje, bere to ze širších oblasti spodní vodu, což postihuje i naše občany. Věnuji se tomu už léta. Poláci tvrdí, že nedostatek spodní vody není problémem toho dolu, já i mnoho expertů si myslíme opak. Z pozice europoslance chci vytvářet tlak na naši i polskou vládu, aby to řešily, ne aby se o tom jenom mluvilo. Vím, že by to šlo.

Server Info.cz vás loni zařadil mezi 50 nejvlivnějších Čechů, kteří působí v Bruselu? Čím jste si to vysloužil?

V Bruselu se pohybuje 5 skupin lidí na evropské úrovni, kteří něco ovlivňují: Politici, úředníci, zástupci médií, představitelé evropských států a konzultanti. V této bublině se tvoří evropská politika. Pokud se v ní dokážete pohybovat a orientovat, můžete něco zásadního získat i pro svoji zemi. S partnery z Německa, Polska a Bulharska jsme dali dohromady konzultační firmu a lobbovali jsme za zájmy střední a východní Evropy.

Lobbing má ale u nás i negativní konotaci, například na rozdíl od Ameriky. Proč?

Dám příklad. Jedním z nejlepších českých lobbistů v Bruselu je šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Prosazuje zájmy pracujících. Na tom není nic negativního. U nás i na bruselské straně je ale už od 90. let určitá bariéra, kterou vytvořili někteří čeští politici, kteří viděli v EU vítaného nepřítele.

Myslíte exprezidenta Václava Klause?

Říkám někteří čeští politici. Ne vše, co přichází z Bruselu, je dobré. Například společná politika v energetice či otázkách globálního oteplování nám podřezává větev v oblasti konkurenceschopnosti. Některé věci jsou ale pro nás výhodné.

Buffalo Bill Evropanům ukazoval pohádky o Divokém Západě, svou show s Indiány předvedl…

Pracujete v Bruselu už 10 let. Dá se obecně říci, zda za tu dobu v podobě zákonů, směrnic a regulací EU bylo pro nás toho více dobrého, nebo špatného?

Odpovědět jednoznačně na přesná procenta nelze. Navíc my nejsme Velká Británie, pro nás není alternativou být mimo Evropskou unii. Jsme v jiné situaci.

Znamená to, že vystoupení z EU byste nepodpořil?

Odchod z EU pro nás není alternativou, protože by se to dotklo životní úrovně každého z nás. Alternativou je hluboká vnitřní reforma Evropská unie.

Co by to konkrétně znamenalo? Mnoho politiků o tom hovoří, ale neříkají jasně, co dělat.

Předně, Evropská unie není stát, je to dohoda o spolupráci jednotlivých národních států. Spolupracujme v oblastech, ve kterých se to jednotlivým státům vyplatí. Jsou to ekonomické věci, ochrana vnější hranice před migrací, volný pohyb v rámci Schengenu, bezpečnostní otázky a další. Evropská unie hlavně není žádná modla, musí to být primárně platforma, která pomáhá státům řešit jejich problémy efektivněji než na bilaterální mezivládní úrovni.

Azor Ahai: Kdo je legendární hrdina ze Hry o trůny a objeví se vůbec v seriálu?

To není odpověď na moji otázku. Jak konkrétně reformovat EU, aby nám to více vyhovovalo?

Je potřeba se vrátit k tomu, na čem po druhé světové válce společná Evropa vznikala. Tedy k míru a prosperitě. Jsem přesvědčen, že to nelze zajistit dnešními postlisabonskými rozhodovacími mechanismy. Musíme posílit roli národních států. Zahájit diskusi o tom, že legislativní iniciativu by nemusela mít jen Komise, ale třeba i Rada EU. Otočit směr rozhodování z kvalifikované většiny zpátky ve prospěch jednomyslnosti. Zavést multirychlostní Evropu. Po květnových volbách se bude tvořit nová Evropská komise. Do toho hovoří členské země a také Evropský parlament. Jak se dívám na politiky, kteří v různých zemích vládnou, tak by se ty vzpomínané zákládající smlouvy daly změnit. To je ta zásadní reforma. Záleží, jak evropské volby dopadnou.

Jak volby dopadnou?

Dosavadní největší frakce socialistů a EPP, což je politická skupina nazývaná Evropská lidová strana, budou oslabeny. Zřejmě vzniknou jiné koalice, to může vést ke změně.

Kdo nejvíce brání reformě EU?

Dnes existuje velká koalice socialistů a EPP, která dosadila na předsedu Evropské komise Jeana-Claude Junckera, kterého tam protlačila německá kancléřka Angela Merkelová. Bohužel Rada EU, což je vrcholný politický orgán evropské organizace, nechala volnou ruku této Komisi i europarlamentu. No a představitelé těchto orgánů prosazují „více Evropy“, což není v souladu s českými národními zájmy. Juncker zřídil politickou Komisi. To je velký problém. Bylo mu to dovoleno, a to by se letos nemělo opakovat.

Evropský parlament a co jste o něm vždy chtěli vědět: Jaké má pravomoci, jak nás…

Česko je velikostí i počtem obyvatel středně velký stát EU. Jak máme prosazovat své národní zájmy? Jde to vůbec proti Německu a Francii?

Česká politická reprezentace je v bruselských politikách často nečitelná. Souvisí to s roztříštěností naší domácí politiky a s rozkladem české zahraniční politiky. Kdo vlastně řídí naši zahraniční politiku? Prezident Zeman? Premiér Babiš? Ministerstvo zahraničí? Nevím. Přitom to ministerstvo určitě ne. Má to dopady na náš vliv v Bruselu. Nemáme jasně definované české národní zájmy.

Pokud by byly jasně definované, lze je prosadit proti Berlínu a Paříži?

Jde to. Podívejte se na Lucembursko, Estonsko, Nizozemsko. Ale musíme mít pro to vždy spojence. Osamoceni nic nezvládneme. Proč například vláda Andreje Babiše nepřišla s analýzou, co se stane po vystoupení Velké Británie? Vždyť to nás jednoznačně a negativně zasáhne.

Co se podle vás stane?

V momentě, kdy nebude Británie v EU, země, které nejsou v eurozóně, ztratí blokační minoritu. Změní se přepočet hlasů a země eura nás budou moci válcovat. Ovlivní to rozpočtovou a fiskální politiku. My k tomu ale žádnou analýzu nemáme a nemáme připravenu společnou strategii se zeměmi bez eura.

Kdo jsou naši spojenci v EU?

Musíme je hledat podle jednotlivých problémů. Nemusí to být vždy země Visegrádu, v něčem můžeme mít stejný zájem třeba s Portugalskem.

Jacques-Yves Cousteau: Neunavný podmořský dobrodruh
Šimon Šafránek 22. června 2018 • 09:22

Jacques-Yves Cousteau: Neunavný podmořský dobrodruh

Jaký výsledek ODS očekáváte v eurovolbách?

Tyto volby jsou o malých číslech, protože nějaká vysoká účast se nedá očekávat. Mnoho voličů neví, že pro celou republiku mají strany jen jednu kandidátku, že přednostní hlasy mohou dát z každé kandidátky jen dvěma kandidátům. Minulé volby v roce 2014 vyhrálo hnutí ANO, ale dostalo v celé zemi pouhých 244 501 hlasů. To je málo, proto hovořím o volbách malých čísel. Moje predikce je, že 15 mandátů udělají ANO, Piráti a ODS.

To ale není odpověď na moji otázku ohledně výsledku ODS.

Do hlasování se ještě může stát na domácí politické scéně hodně věcí a ODS by měla mít ambici na zisk 4 až 6 mandátů.

Co se může ještě stát? Že premiér Babiš bude obžalovaný v kauze Čapí hnízdo?

To nevím. Připomenu ale eurovolby v roce 2009. ODS získala tehdy unikátních 9 mandátů z 22 možných. To se stalo poté, co Jiří Paroubek vyprovokoval v březnu hlasování o nedůvěře Topolánkově vládě, která padla. V červnu ve volbách do Evropského parlamentu pak kvůli tomu jasně vyhrála ODS, protože se voličům nelíbilo, jak vláda padla. I já vděčím Paroubkovi za to, že jsem byl zvolen do Europarlamentu.

Může výsledek ODS ovlivnit také vyloučení Václava Klause mladšího ze strany?

Už několik týdnů jezdím po celé republice a dotazy z publika na to padají. Ale výsledek ODS to podle mě neovlivní.

Vy jste celoživotní sportovec, dokonce vedete běžecké kurzy. Dá se to využít v politice?

Jsem naturelem vytrvalý sportovec a vytrvalost je pro politiku dobrá vlastnost. Jsem kvůli tomu i hodně odolný, což se v politice také vyplatí. Před lety jsem například oběhl celou Českou republiku, od vesnice k vesnici to bylo 1400 kilometrů.

Co jste u toho zjistil?

Že jsme krásná země a že žijí zde krásní lidé.

Do Europarlamentu kandidují Vědci pro ČR, dříve Hnutí Brno+. Kandidátku povede profesor…
Mystika gotických katedrál: Co spojuje pařížskou Notre-Dame s pražskou katedrálou…




Volby 2019 do Evropského parlamentu

Kandidáti Jak volit Online Orgány EU Pravomoci EP Celoevropští lídři Volební systém Voličský průkaz Volební komise Kdy budou další volby

24. a 25. 2019 proběhnou v Česku volby do Evropského parlamentu. Celoevropsky volby výrazně ovlivní brexit, neboť dosud není, jasné, kdy nastane. Víte, proč má ČR 21 poslanců? Voby do Evropského parlamentu jsou také zajímavé v tom, že v nich občané států EU mohou volit a být voleni i mimo svůj domovský stát. Jak cizinci ovlivní volby v Česku? A jak volby 2019 dopadnou? Reflex má svůj exkluzivní odhad. Přečíst si můžete také to, jak se liší eurostrany a eurofrakce v EP

Živý přenos, galerie a zajimavosti z voleb.


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,750
23,060
29,310
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější