Rezignace, abdikace či smrt prezidenta: Co když Miloš Zeman skončí předčasně? | Reflex.cz
nahoru

Co se stane, když odstoupí nebo zemře český prezident? Babiš může vyhlásit amnestii, Kubera volby

Petr Sokol19. října 2019 • 07:00
Co se stane, když odstoupí nebo zemře český prezident? Babiš může vyhlásit amnestii, Kubera volby
foto: Zbyněk Pecák, archiv Blesku

Ústava České republiky počítá s možností, že by se prezident rozhodl z nejvyšší státní funkce odstoupit nebo dokonce zemřel. Kdo by v takovém případě převzal moc a za jak dlouho by byly nové volby?

Pokud by český prezident rezignoval na svou funkci, učinil by tak podle Ústavy do rukou předsedy Senátu. Ten by následně velmi rychle – přesně do 10 dnů – vypsal nové volby, které by se konaly nejpozději do dalších 80 dnů

Volby prezidenta: 90 dnů „rychlokampaně“

Nové prezidentské volby by tedy proběhly nejpozději 90 dnů od okamžiku prezidentské rezignace Miloše Zemana, což by výrazně ovlivnilo průběh kampaně, která v případě řádných voleb v České republice běží mnohem delší dobu a jednotliví kandidáti se představují i déle než rok před termínem voleb. To by v případě „předčasných“ prezidentských voleb ale nebylo termínově možné.

Navíc zákon o volbě prezidenta republiky stanoví, že kandidatury musí uchazeči o prezidentský úřad podat nejpozději 66 dnů před samotnou volbou. To by v případě „rychlých“ prezidentských voleb znamenalo, že kandidáti se musí přihlásit během 14 dnů od okamžiku, kdy volby předseda Senátu vyhlásí

To by velmi zvýhodnilo kandidáty, které navrhne předepsaný počet zákonodárců (nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů), před uchazeči, které svými podpisy navrhuje minimálně 50 tisíc voličů. Sebrat 50 tisíc podpisů během 24 dnů od momentu rezignace prezidenta by totiž bylo logisticky téměř nemožné.

Pravomoci po rezignaci: náhradníci Babiš, Vondráček a Kubera

Připomeňme, že než by byla funkce prezidenta novými volbami znovu obsazena, přešla by většina prezidentských pravomocí na předsedu vlády, ale některé by získal také předseda poslanecké sněmovny a předseda Senátu. 

Předseda vlády vykonávající prezidentské pravomoci by například zastupoval stát navenek, byl by vrchním velitelem ozbrojených sil, ale mohl by i jmenovat soudce či vyhlašovat amnestie, nikoli však udělovat abolice (zastavení trestního řízení). 

Předseda sněmovny by za prezidenta vykonával pravomoci související s jmenováním premiéra a vlády, jmenováním soudců Ústavního soudu či členů bankovní rady ČNB, rozpouštěním sněmovny nebo vracením zákonů poslanecké sněmovně. 

Předseda Senátu by potom jako prezidentský „náhradník“ vyhlašoval sněmovní volby a vykonával všechny pravomoci přecházející na předsedu sněmovny, pokud by prezident odstoupil v době, kdy je poslanecká sněmovna rozpuštěna. 

Stejně by se postupovalo, kdyby prezident zemřel nebo by ho funkce na návrh Senátu zbavilo rozhodnutí Ústavního soudu, protože se dopustil velezrady nebo hrubě porušil Ústavu či jinou část ústavního pořádku.

Abdikace prezidentů v historii

V samostatné České republice se rezignace hlavy státu ještě nikdy neodehrála. Oba předchůdci Miloše Zemana – Václav Havel i Václav Klaus – odsloužili v úřadě maximální možnou dobu, když funkci prezidenta vykonávali dvě celá pětiletá období.

Česká republika tím ovšem vybočuje z tradice předcházejícího československého státu, kde byla prezidentská rezignace nejčastějším způsobem, jak hlava státu odcházela z funkce. „Rezignační“ tradici začal samotný Prezident osvoboditel Tomáš Garrigue Masaryk, který se nejvyšší státní funkce vzdal 14. prosince 1935, a to ze zdravotních důvodů. Jím vybraný nástupce v čele Československé republiky Edvard Beneš na prezidentskou funkci rezignoval dokonce dvakrát. Poprvé abdikoval krátce po uzavření a realizaci Mnichovské dohody 5. října 1938, i když později byla tato jeho rezignace zpochybňována jako vynucená, a tedy neplatná, takže Edvard Beneš přes pomnichovskou rezignaci pokračoval jako prezident exilového Československa. Podruhé Edvard Beneš z nejvyšší státní funkce odešel po únoru 1948, když nejprve odmítl podepsat novou komunistickou ústavu. Svou „druhou“ abdikaci oznámil 2. června 1948, ale oficiálně byla informace o ní zveřejněna až o pět dní později.

První dva prezidenti komunistického Československa (Klement Gottwald a Antonín Zápotocký) zemřeli ve funkci, ale po nich se „odstupovací“ tradice zase rychle vrátila.  Během začínajícího pražského jara 22. března 1968 poslal prezident Antonín Novotný předsedovi Národního shromáždění abdikační dopis, protože se dostal pod tlak spolustraníků i veřejnosti jako reprezentant starých pořádků a chtěl svým krokem pomoci „k dalšímu rozvoji socialistické společnosti.“ Odstoupit původně chtěl i Novotného nástupce na Pražském hradě Ludvík Svoboda, protože byl v roce 1974 vážně nemocen. Když se ovšem dozvěděl, že by ho mohl nahradit Gustáv Husák, abdikaci si rozmyslel a komunističtí poslanci museli změnit ústavu způsobem, který umožnil zvolit nového a fakticky odvolat starého prezidenta, když původní držitel funkce nebyl schopen úřad po dobu jednoho roku vykonávat.

Rezignace Husáka a Havla

„Dobrovolně“ z funkce odešel i poslední komunistický prezident Gustáv Husák, když po sametové revoluci abdikoval 10. prosince 1989, aby dle dohod s nekomunistickou opozicí uvolnil místo Václavu Havlovi. I on ale z československé prezidentské funkce odešel předčasně. Jako poslední československý prezident se Václav Havel vzdal prezidentského úřadu tři měsíce před vypršením jeho mandátu 17. července 1992 (s účinností k 20. červenci téhož roku), když ho parlament už rozpadajícího se Československa nezvolil na další funkční období.

Ač se tedy nyní jeví případná rezignace prezidenta republiky jako něco neobvyklého, máme u nás s odstupujícími prezidenty ve skutečnosti dlouhé zkušenosti.




Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Elizabeth Warrenová Joe Biden Bernie Sanders Kamala Harrisová

Americké prezidentské volby budou probíhat po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začínají primárkami. Přes špatný mediální obraz existují důvody, proč Donald Trump může znovu vyhrát. Ovšem uniklé průzkumy naznačují, že to bude mít těžké.

Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.


Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější