Prezident Petr Pavel

Prezident Petr Pavel Zdroj: Foto ara

Setkání v Senátu: Nově zvolený prezident Petr Pavel (1.2.2023)
Setkání v Senátu: Prezident Petr Pavel (1.2.2023)
Setkání v Senátu: Nově zvolený prezident Petr Pavel, předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP09) a premiér Petr Fiala (ODS) (1.2.2023)
Setkání v Senátu: Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a nově zvolený prezident Petr Pavel(1.2.2023)
Petr Pavel při rozhovoru pro pořad Blesku Epicentrum v Hrzánském paláci (1.2.2023)
17
Fotogalerie

Petr Pešek: Generál střelcem. Nový prezident překypuje aktivitou a ráznými kroky, někdy až příliš

Telefonát s tchajwanskou prezidentkou, bezmezná podpora ukrajinského vstupu do NATO, připravenost neprodleně povýšit šéfa BIS Michala Koudelku do hodnosti generála, což Miloš Zeman léta odmítal. Petr Pavel se hned po svém zvolení do „toho“ pustil, byť do inaugurace prezidentem mu zbývá ještě více než měsíc.

Zatímco Andrej Babiš si po prohraných volbách naordinoval více než týdenní klid a mediální výstupy nechal na svých spolustranících, vítěz prezidentského klání Petr Pavel hýří aktivitou. Schází se s politiky (v úterý ministr vnitra, ve středu premiér a šéfové obou komor) i vysokými státními a policejními úředníky (na čtvrtek má naplánované šéfa NKÚ Miloslava Kalu a policejního prezidenta Martina Vondráška). A mezitím pronáší silná prohlášení a činí rázné politické kroky.

Jedním z těch hned prvních byl telefonát s tchajwanskou prezidentskou Cchaj Jing-wen, které tak chtěl vyjádřit podporu a poděkovat za její gratulaci ke zvolení. Rozčílená reakce pevninské Číny, která považuje Tchaj-wan za své území (a de facto i naše diplomacie v rámci politiky „jedné Číny“), na sebe nedala dlouho čekat. Což je ale vcelku očekávatelné a obvyklé, Peking z vnitropolitických důvodů ani jinak reagovat nemůže.

Otázka spíš je, jestli tím v zahraničně-politických otázkách Petr Pavel neprojevil i jistou zbrklost, která se může opakovat i při jiných příležitostech. Nebo řečeno jinak, nakolik je to aktivní a nakolik spíš aktivistický přístup. S demokratickým Tchaj-wanem máme nadstandardní vztahy i mnohem intenzivnější než řada západoevropských zemí, což je samo o sobě v pořádku (pozadu nechce zůstat ani šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která shodou okolností teď ve středu oznámila záměr na ostrov vyrazit).

Pak tu jsou ale jisté diplomatické zvyklosti, politický realismus a zdrženlivost (neplést se zbabělostí!). Možná by úplně stačilo tchajwanské prezidentce poděkovat stejným písemným způsobem a přímý, byť „jen“ telefonický kontakt nechat na jindy.

Nejde totiž jen teď o Tchaj-wan, může jít o podobné počiny v budoucnu. Neboli abychom se opět nedočkali kakofonie v naší zahraničí politice, podobně jako za Miloše Zemana, byť teď s „kladným“ znaménkem. Anebo si zvykneme, že i v hradní části české diplomacie zvítězí nad realismem idealismus.

I tak lze číst prohlášení Petra Pavla v rozhovoru pro britskou BBC, že Ukrajina by se po hned skončení války měla stát členem NATO. Doslova prohlásil: „Ukrajina si zaslouží být součástí společenství demokratických zemí.“ To si jistě zaslouží, pak tu jsou i jiné aspekty. Například zda by to teď nevedlo k dalšímu vyostření situace, navíc i ochota Západu bránit Ukrajinu má své limity, což ukázal i probíhající konflikt.

A v neposlední řadě je tu otázka připravenosti Ukrajiny na členství v alianci, což by Petr Pavel měl jako bývalý voják brát v potaz víc než jiní. Opět by stačilo trošku státnické rozvahy, například s odkazem na připravenost Ukrajiny a zbytku NATO na členství Kyjeva.