Andrej Babiš, Petr Pavel

Andrej Babiš, Petr Pavel Zdroj: Zbyněk Pecák, ČTK

Prezidentské volby 2023: Petr Pavel ve svém volebním štábu. (14.1.2023)
Prezidentské volby 2023: Petr Pavel ve svém volebním štábu. (14.1.2023)
Prezidentské volby 2023: Petr Pavel s manželkou Evou ve svém volebním štábu. (14.1.2023)
Prezidentské volby 2023: Danuše Nerudová s manželem ve štábu Petra Pavla, kterého doprovází manželka. (14.1.2023)
Prezidentské volby 2023: Petr Pavel. (14. 1. 2023)
15
Fotogalerie

Dvě cesty na Hrad: Pavel musí sjednocovat, Babiš odrazovat a oba mobilizovat nevoliče

Mechanické sčítání volebních výsledků z prvního kola dělá optického favorita z Petra Pavla, protože on a jeho podporující kandidáti z prvního kola dostali dohromady přes 56 procent hlasů.

Zkušenost z voleb hlavy státu před pěti lety ale ukazuje, že Miloš Zeman minule dokázal ovládnout druhé kolo, přestože dostal v prvním kole „jen“ 38,56 procenta a neměl na své straně žádného neúspěšného kandidáta z prvního kola, jehož voliči by ho měli „logicky“ podpořit ve finálovém klání. Nyní má Andrej Babiš z prvního kola ještě nižší výsledek, ale k dispozici na posílení hlasy Jaroslava Bašty z SPD. Šance jsou vyrovnané a pro oba finalisty existuje nelehká, ale reálná šance na vítězství.

Pavlova sjednocovací cesta

Petr Pavel se v první řadě musí zaměřit na zisk maxima voličů třech kandidátů, kteří ho po prvním kole jednoznačně podpořili. Nejmenší problém bude u podporovatelů „prezidentky Danuše“, protože tam byl překryv s táborem Petra Pavla hodně vysoký a motivace k antibabišovské volbě hodně podobná. Samozřejmě se ale najdou někteří v sociálně-liberálním jádře jejích voličů, kterým nemusí být po vůli volba vojáka a člověka, který volá po klidu a pořádku. To samozřejmě nejsou hodnoty, které budou všechny mladé příznivce Danuše Nerudové zvedat ze židle.

Venkovští katolíci

Větším oříškem může být „nahánění“ voličů Pavla Fischera. Toho podle volební geografie volili velmi nadprůměrně katoličtí voliči. Komplikaci může navíc přinést fakt, že Fišerovi voliči se tentokrát podle volební geografie zdají ještě více lidovečtí než před pěti lety. Tehdy měl například současný senátor silně nadprůměrnou podporu v Praze, která se rovnala jeho výjimečně dobrému výsledku na lidoveckém Uherskohradišťsku. Tentokrát mu zůstal nadprůměr na katolické jižní Moravě, ale jen průměrný výsledek v Praze. Právě udržení venkovských katolických voličů v menších obcích zejména na Moravě či ve Slezsku, může být klíčové proto, jak velký podíl Fischerových voličů Petr Pavel získá ve druhém kole. Jsou to totiž v tomto případě voliči, kteří měli mnohdy v minulosti jako druhou volbu levicovou sociální demokracii a nikoli liberální městské strany a část z nich minule v druhém kole podpořila Miloše Zemana. Se 100 procenty Fischerových voličů Petr Pavel určitě počítat nemůže.

Podporu Fischerovi dali i malí kandidáti Marek Hilšer a Karel Diviš, jejich dohromady čtyři procenta budou zřejmě hlavně protestními hlasy s menší vyzpytatelností pro druhé kolo. Zejména Marek Hilšer dělal kampaň proti „velkým kandidátům“ a zájmovým skupinám za nimi, takže teď část takto získaných protestních voličů může i přes výzvy samotného kandidáta také radši vůbec nevolit.

Volebně méně protřelý Petr Pavel musí rovněž obstát v předvolebních debatách jeden na jednoho s Andrejem Babišem, což bude úplně jiná disciplína než dosavadní televizní diskuze. Nesmí se nechat vyprovokovat jako v poslední debatě na TV Nova, kde odsekl moderátorovi, zda mu otázku pro něj poslal Mirek Kalousek. Zároveň musí generál ustát tvrdé ataky Andreje Babiše na jeho komunistickou minulost i politickou nezkušenost. Neměl by podlehnout vábení některých komentátorů a snažit se distancovat se od současné vlády. První kolo potvrdilo, že voliči mezi dnes provládním Českem A a opozičním Českem B fakticky nepřecházejí a koketování s nějakou třetí cestou v závěru kampaně by Pavlovi jen ubralo jeho voliče z prvního kola a nepřidalo žádné nové.

Milošova kopie

Andrej Babiš naopak potřebuje jít plně ve stopách Miloše Zemana z roku 2018 a jeho tehdejší úspěch dokonat v ještě větší míře. Musí v první řadě odradit maximum potenciálních voličů Petra Pavla a natolik je znechutit, že raději nebudou volit nikoho. Proto útočí na Pavla jako na rozvědčíka. Nechce tím získat nové voliče pro sebe, ale vzkázat antikomunistickým voličům v Česku A, že jsou v druhém kole dva bývalí komunisté a nemá proto vůbec smysl chodit k volebním urnám.

Dryáky pro „vlastence“

Babišovo dryáčnictví má i další důvod, kterým je snaha vyluxovat maximum zbylých voličů Okamurova SPD, kteří se ke kandidátovi ANO nedali už v prvním kole. Logicky je nezíská úplně všechny, ale má reálnou šanci přesvědčit velkou většinu z nich. Vrábelovská, tzv. vlastenecká scéna ostatně už straší tím, že „generál pošle naše děti na frontu“, čímž jasně agituje ve prospěch podpory Andreje Babiše.

Lídr hnutí ANO navíc potřebuje nutně mobilizovat další voliče, kteří v prvním kole zůstali doma. To pro něj bude největší oříšek, protože výrazný nárůst volební účasti v prvním kole byl velmi nadprůměrně tažen oblastmi, kde je Andrej Babiš silný a kde v minulosti dominoval Miloš Zeman. Jejich společný tábor už očividně „povolal“ rozsáhlé voličské rezervy v oblastech jako je Ústecko, Karlovarsko či Ostravsko a je velkou otázkou, kolik svých většinou nevolících potenciálních příznivců ještě může povolat na druhé kolo.

Hledá se nevolič

Naopak u Petra Pavla se v tomto ohledu zdá, že nárůst účasti v jeho baštách ve velkých městech nebyl tak velký, aby zde ještě neměl určité voličské zdroje.

O tom, kdo z nich, kolik „nových“ voličů za 14 dnů přiláká, rozhodne, průběh kampaně a celkový výkon obou pretendentů na Pražský hrad. Do značné míry z logiky dvoukolové volby více uspěje ten, který více vystraší své příznivce obavou ze zvolení toho druhého. Počty takto získaných nových voličů pak rozhodnou, která cesta na Hrad se zrealizuje.