Ilustrační koláž

Ilustrační koláž Zdroj: fotomontáž Jan Ignác Říha

Danuše Nerudová byla několik týdnů na vzestupu. Favoritem prvního kola ale asi nebude.
Monika Babišová se přetvořila z miliardářky na „prodavačku“ klobás
Generál Petr Pavel se snaží v kampani finišovat. Úplně vpravo písničkář Jaroslav Hutka, vedle něj režisér Jan Hřebejk.
Senátor Marek Hilšer hodně mluví, ale moc šancí podle všeho v prvním kole nemá
4
Fotogalerie

Známe vítěze prvního kola aneb 12 mýtů o prezidentských volbách a utajený favorit Babiš

Za několik dnů se otevřou volební místnosti a nejpozději koncem ledna budeme znát jméno nového prezidenta republiky. Hlasovat v prvním a ve druhém kole jsou však odlišné světy a motivace. Tentokrát se podíváme jen na šance kandidátů v prvním kole. Současně chceme polemizovat s hlavními mýty a představami, které v českém prostředí obestřely prezidentskou volbu. V závěru se pokusíme naznačit, kdo první kolo vyhraje a proč.

1) Ruleta tří? Ne, souboj dvou světů

Prezentace předvolebních průzkumů i řada komentářů popisují letošní prezidentské volby jako jakousi „ruletu tří“, z níž může do druhého kola postoupit kterákoli dvojice tvořená třemi hlavními favority – Andrejem Babišem, Danuší Nerudovou a Petrem Pavlem. Mnozí komentátoři se proto dokonce upínají k vytváření návodů, jak by měly být volby „dohrány“, aby byl Andrej Babiš vyřazen už v prvním kole. To je asi největší omyl předvolebních úvah.

Teorie o ruletě tří zakořenila ze dvou důvodů. Jednak je líbivá pro voliče Česka A, kteří jsou tak či onak názorově spojeni s vládní koalicí. Zároveň slouží Andreji Babišovi k mobilizaci jeho voličů ve stylu: Když nepřijdete, nedostanu se ani do druhého kola. To však neodpovídá realitě.

Dva předcházející celostátní velké volební duely – prezidentské volby před pěti lety i souboj o Poslaneckou sněmovnu na podzim 2021 – totiž svými výsledky vykreslily úplně jiný volební obraz dnešní České republiky. V obou těchto kláních se totiž čelně střetly dvě protichůdné části české politické společnosti. Na jedné straně více městské, vzdělanější a, zjednodušeně řečeno, pravicovější, liberálnější a promodernisticky orientované Česko A a proti němu venkovštější, „sudetské“ a opět po staru řečeno levicovější Česko B.

Žádné volby prvního řádu od roku 2013 (dvoje prezidentské a troje sněmovní) přitom nepotvrdily tezi, že by Česko A bylo početnější než Česko B. Oba velké volební bloky, do nichž se rozpadá česká politická společnost, jsou přibližně stejně velké.

Česko B ovšem vyhrálo obě přímé prezidentské volby v roce 2013 i 2018. Proč by tedy mělo v prvním kole prezidentské volby mít Česko A dva rovnocenné zástupce (Nerudová, Pavel) a Česko B jen jednoho (Babiš)?

Před deseti lety vyhrál „béčkař“ Miloš Zeman v druhém kole s dvěma milióny 717 tisíci hlasy a předstihl Karla Schwarzenberga téměř o půl miliónu hlasů.

V prezidentském klání 2018 dokázalo Česko B pro svého kandidáta shromáždit v rozhodujícím kole dokonce dva milióny 853 tisíc hlasů, zatímco kandidát „protisvěta“, Jiří Drahoš, si připsal jen dva milióny a 701 tisíc voličů. Česko B tedy mělo náskok 150 tisíc hlasů.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!