nahoru

Joe Biden – nejstarší zvolený prezident, miláček železničářů, kterého provází rodinné tragédie

Petr Sokol 8. listopadu 2020 • 11:00
Joe Biden – nejstarší zvolený prezident, miláček železničářů, kterého provází rodinné tragédie
foto: ČTK

Veterán americké politiky a bývalý viceprezident Joe Biden se v lednu příštího roku stane v pořadí 46. prezidentem USA. O nejvyšší politický úřad ve Spojených státech a asi i na celé planetě Joe Biden usiloval už potřetí. Až letos ale dokázal přejít přes primárky levicové Demokratické strany, a to dokonce při rekordně širokém kandidátském poli. Následně přemohl i původně favorizovaného Donalda Trumpa a překazil mu prezidnetskou obhajobu, takže teď zakončí svou zářnou politickou kariéru návratem do Bílého domu. Tentokrát už jako prezident.

Už samotná Bidenova nominace do letošních prezidentských voleb ale byla trochu paradoxní, protože současná Demokratická strana se snažila na Trumpovo vítězství z roku 2016 reagovat posunem doleva a personální politikou, která by se dala parafrázovat pomocí dříve velmi známého reklamního hesla jedné globální oděvní firmy.

 

Menšiny a starý bílý muž

„United colours of democrats“ sázející na ženy, rasové menšiny a mladé letos ovšem do prezidentského souboje s Donaldem Trumpem trochu paradoxně vyslala „starého bílého muže“, který navíc patří k umírněnému, více středovému proudu své strany. Jenže Biden má dvě výhody: jako umírněný oslovuje více voličů kolem politického středu než některý radikálnější demokraté z levého okraje strany a má navíc strhující osobní i politický životopis.


Demokratickou nominaci měl Joe Biden na dosah ruky už v roce 2016, kdy byl zástupcem Baracka Obamy, protože viceprezidenti bývají logickými volebními nástupci prezidentů, pod kterými sloužili. Jenže Biden se v době, kdy začínala minulá prezidentská kampaň, stáhl ze scény. Důvodem bylo to, co lemuje celou jeho politickou kariéru – rodinná tragédie. Ve 46 letech kvůli nádoru na mozku zemřel Bidenův syn Beau.

Biden jako senátní benjamínek

Joe Biden, rodák z města Scranton v Penslyvánii, se stal v listopadu 1972 jedním z historicky nejmladších členů amerického Senátu, když už jako třicetiletý vyhrál "nevyhratelnou" volební kampaň proti úřadujícímu republikánskému senátorovi v jeho domovském státě Delaware na východě USA. Pomohla mu tehdy jeho energie, umírněnost vyplývající z toho, že sám kdysi býval příznivcem republikánů, či sympatická rodina s třemi malými dětmi.

Jenže právě ji už v prosinci téhož roku zasáhla obrovská tragédie: Bidenova žena Neilia jela s dětmi na vánoční nákupy a vjela svým osobním autem pod kamion. Na místě zahynula ona i dvouletá dcerka, oba synové byli zraněni. Joe Biden chtěl rezignovat a věnovat se dětem, ale nakonec po přesvědčování stranických lídrů složil v kapli nemocnice, kde se zotavovali jeho synové, přísahu a stal se na dlouhé roky senátorem.

Miláček železničářů

V té době se zrodil také další příběh doprovázející jeho politickou kariéru. Mladý senátor jezdil každé ráno téměř dvě hodiny vlakem do Senátu ve Washingtonu a večer se vracel za svými syny zase po kolejích. Železničáři nevěřili, že to vydrží dlouho, ale Biden zůstal věrný tomuto dojíždění celou svou senátorskou kariéru a stal se nejenom miláčkem zaměstnanců místních železnic, ale i oblíbencem voličů v domovském Delawaru.

V Senátu díky tomu strávil dlouhých 36 let. Už dvakrát se dříve pokoušel o prezidentskou kandidaturu, ale až na vrchol nedošel. Často ho zradil jeho zvláštní talent občas vypustit z úst něco hodně nepolitického. Proti tomu však stála jeho solidnost, více úřednický než politický přístup k mandátu a naladění na stejnou strunu s americkou střední třídou, z níž jako syn úspěšného prodejce ojetých aut vzešel.

Jako zkušeného harcovníka si ho i proto vybral mladý Barack Obama v roce 2007 za svého viceprezidenta. Roli zvládnul bez větších chyb, ale za výrazným Obamou nebyl příliš vidět. Po skončení prvního Obamova mandátu dokonce údajně prezidentovi poradci zvažovali, že následující čtyři roky by měla být viceprezidentkou Hillary Clintonová, ale nakonec Bidena pro druhé Obamovo funkční období nevyměnili.

Druhou dámou USA byla v tomto období Bidenova druhá manželka JIll, která se nyní stane historicky první První dámou USA s italskými kořeny. 

Zmařené dědictví: Smrt Bidenova syna

Biden se možná během svého viceprezidentského úřadování v Bílém domě už trochu smiřoval s tím, že na prezidenta bude za nedlouho kandidovat jiný Biden – jeho syn Beau. Ten po něm podědil politické buňky a po otcově vzoru se opět relativně mladý stal generálním prokurátorem státu Delaware. Celonárodní pozornosti si užil, když při celostátní demokratické nominační konvenci v roce 2008 popisoval Joe Bidena jako otce a řada lidí v sále po jeho emocionálním projevu neudržela slzy.

Beau se začal chystat na kandidaturu do amerického Senátu a všichni věřili, že ho jednou čeká prezidentská kandidatura. To se ale již nestane, protože nejstarší viceprezidentův syn v květnu 2015 zemřel po boji s rakovinovým nádorem na mozku. Joe Biden proto pochopitelně v této situaci neměl myšlenky na vlastní prezidentskou kandidaturu a zdálo se, že jeho výrazná kariéra bude lemována tvrdými ránami osudu na počátku i na konci.

Když ale tehdejší demokratickou favoritku Hillary Clintonovou začaly pronásledovat aféry, pokles podpory a „trápení“ ze strany levicového rivala Bernieho Sanderse, začala řada demokratů Bidena přesvědčovat, ať své rozhodnutí přehodnotí. Jeho poradci se ho tehdy prý ale zeptali, zda chce opravdu svou zářnou politickou kariéru skončit tím, že bude sedět v hotelu v Des Moines (hlavním městě státu Iowa, kde startují primárky) a sledovat, jak skončil třetí. Biden však spíše zvažoval, zda by byl vzhledem k rodinným událostem schopen plně se zapojit do kampaně a do své třetí bitvy o Bílý dům. Nakonec krátce před první primárkovou debatou v říjnu Joe Biden oznámil, že do voleb nejde.

Druhý JFK a souboj kmetů

Jenže Biden po celé první Trumpovo funkční období vévodil průzkumům, v nichž demokratičtí voliči odpovídali na otázku, kdo by se měl úřadujícímu prezidentovi v roce 2020 postavit, a tentokrát kandidaturu přijal.

 

Na Bidena se útočilo zleva

Biden si  následně prošel nesnadnými primárkami. Dlouhodobě sice vévodil průzkumům obliby mezi demokratickými voliči, ale musel odolávat faktu, že všichni tři jeho hlavní pronásledovatelé náleželi k levicovému křídlu strany a dohromady měli dlouho větší podporu než bývalý viceprezident. V kampani mu také nic nedarovali a zkoušeli Bidena jednotlivě „otloukat“.

Kalifornská senátorka Kamala Harrisová na něj hned v první demokratické debatě vytáhla případ ze 70. let (!), kdy jako senátor odmítal rozhodnutí federální vlády, že se v rámci boje proti segregaci budou do čistě bělošských škol povinně dovážet děti z černošských čtvrtí. Biden se bránil, že vždy proti segregaci bojoval, ale tehdy jen nevěřil v efektivitu celostátního řešení. Po skončení primárek ale na tuto epizodu "zapomněl" a Kamalu Harrisovou, která se přátelila s jeho předčasně zemřelým synem, nominoval jako svou kandidátku na viceprezidentku. 

Další levicový rival Bernie Sanders na Bidena v primárkové kampani útočil kvůli rozdílnému pohledu na zdravotnickou reformu. Biden totiž chce, aby si Američané mohli vybrat, zda budou pojištěni státem nebo soukromě, "Ultralevičák" Sanders naopak chce povinné státní zdravotní pojištění pro všechny, což je v USA dost revoluční představa, ale zároveň sen levicového křídla demokratů..

Hodně levicoví demokratičtí kandidáti i jejich podporovatelé navíc v primárkové kampani tvrdili, že Biden sice může bodovat v politickém středu, ale těžko „zvedne“ příslušníky menšin a radikální voliče. Nakonec se ale ukázalo, že Bidenovi nominaci za demokraty získaly hlavně hlasy od černošských Američanů. Jeho vítězství v primárkách v Jižní Karolině, kde demokratickýcm voličům dominují právě Afroameričané, zlomilo celý výběr demokratického kandidáta v jeho prospěch a ukončilo šanci, že Bidena v primárkovém souboji udolá Bernie Sanders.  

Měl rád republikána

Biden je zkrátka politicky umírněný téměř v každém ohledu a i v samotné prezidentské kampani dokázal přilákat i tu část republikánských voličů, na kterou je svérázný Donald Trump už příliš silné kafe. Ostatně symbolizuje to i jeho řeč na nedávném pohřbu republikánského senátora Johna McCaina.

Biden před rakví svého dlouholetého přítele řekl: „Jmenuji se Joe Biden. Jsem demokrat a měl jsem rád Johna McCaina.“ Byla to slova, která v silně rozdělené Americe o sobě teď demokraté a republikáni příliš často neříkají. I proto se kvůli boji o politický střed Donald Trump musel Joe Bidena obávat nejvíce ze všech možných demokratických soupeřů. V kampani na něj Trump útočil jako na unaveného kariérního politika, který vlastně nikdy nic neprosadil. Tahle kritika ale nakonec nestačila, přestože nemalá část Američanů podle průzkumů věří, že kondice Joe Bidena není nejlepší a že nedoslouží ani celé funkční období. 

Klidnou sílu Joe Bidena naopak potvrdil průběh celé prezidentské kampaně, v níž ani jednou na celostátní úrovni neprohrával v průzkumech s Donaldem Trumpem. Pomohla mu samozřejmě epidemie covid-19 a s ní spojený propad americké ekonomiky. Biden navíc vsadil na kartu menší výraznosti a dalo by se říci, že úspěšně nechával Donalda Trumpa, aby se porazil sám. Mnozí si mysleli, že  tahle taktika jakoby se promlčet do Bílého domu nakonec nebude úspěšná, ale volební výsledky ukázaly opak. Biden dokázal obnovit tzv. Bidenovu voličskou koalici postavenou na velké podpoře rasových menšin, ale přidal vysokou podporu z předměstí velkých měst, kde volby rozhodují umírnění běloští voliči. Na rozdíl od Hilary Clintonové volili "obyčejného chapíka" Bidena i mnozí běloští dělníci na Středozápadě, kteří minule utekli od demokratů k Donaldu Trumpovi.  

Joe Biden se díky tomu stal historicky nejstarším zvoleným prezidentem USA v dějinách. V době prezidentské inaugurace v lednu 2021 mu totiž bude už 78 let a dva měsíce a bude v momentě prezidentské přísahy o sedm let starší, než, když se úřadu ujal dosavadní nejstarší nově zvolený prezident v historii – Donald Trump. Už v době listopadových prezidentských voleb navíc Biden překročil věk Ronalda Reagana, když z nejvyšší funkce jako dosud nejstarší úřadující prezident odcházel. 

Pravě vzhledem k faktu, že Bidenovi bude na konci jeho prvního prezidentského mandátu už 82 let, oznámil demokratický kandidát už během letošní kampaně, že nebude prezidentskou funkci obhajovat. 

Biden se také stane historicky teprve druhým římskokatolickým prezidentem USA, přičemž tím premiérovým se stal jeho stranický předchůdce J. F. Kennedy. Mimochodem Biden sedával v Senátu na stejném místě jako v minulosti právě JFK, s nímž ho pojí rovněž irské kořeny jeho předků.

Zda se stane Joe Biden podobně výrazným prezidentem teprve uvidíme. Lehké to ale každopádně nebude mít, protože proti němu zřejmě bude stát Senát s republikánskou většinou, silně levicové křídlo jeho vlastní strany i poražený, ale nezničený Donald Trump.




Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Joe Biden Termíny voleb

Americké prezidentské volby probíhají kvůli složitému systému po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začaly primárkami. Předvolební průzkumy ukazují, že Donald Trump to bude mít s obhajobou velmi těžké. Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.


Diskuse ke článku