nahoru

Může Trump ještě zvrátit volby u Nejvyššího soudu?

Petr Sokol 7. listopadu 2020 • 06:30
Americký prezident Donald Trump.
Americký prezident Donald Trump.
• foto: 
Reuters

Zatímco aktuálně spočítané volební hlasy ukazují vítězství Joe Bidena, visí nad výsledkem stále otazník v podobě prohlášení Donalda Trumpa, že volby stejně požene až k Nejvyššímu soudu USA.  Má ještě šanci u této nejvyšší soudní instance výsledek volby zvrátit?

Republikáni na mnoha místech, kde jsou výsledky těsné, nebo kde došlo během sčítání k obratu z jasného prezidentova vedení v náskok Joe Bidena, podaly řadu návrhů místním soudům, aby korigovaly průběh sčítání. V USA to není nic neobvyklého. Volby se tam už staly obvyklou náplní soudního rozhodování. Může za to, jak americký systém práva, tak v první řadě systém voleb, který je v zámoří pro Evropana až nepochopitelně decentralizovaný.

Ústavní systém totiž téměř všechna pravidla pro organizaci voleb nechává na 50 amerických státech. Ty navíc často připouští, aby se volby odlišně prováděly dokonce v jednotlivých okresech, kterým se v Americe říká county. Díky tomu v USA existují stovky, ne-li tisíce oddělených volebních systémů, v nichž se různé detaily organizace voleb řeší odlišně.

Běžná soudní dohra voleb

Taková rozdílnost kombinovaná s aktuálně velkým příkopem mezi oběma velkými stranami tvoří podhoubí pro spoustu volebních „dohrávek“ formou soudních tahanic. Není proto překvapivé ani neobvyklé, že Trumpova kampaň nyní sahá po žalobách, kterými se republikáni snaží dosáhnout výhod pro sčítání hlasů nebo zastavit pro ně nevýhodný vývoj výsledků.

Ostatně demokraté se už dlouho před volbami chystali na to samé, pokud by volby dopadly opačně. Navíc demokraté provedli řadu pokusů soudní cestou těsně před letošními volbami změnit v řadě států podmínky korespondenčního hlasování. Tlačili pomocí žalob zejména na to, aby státy musely počítat i s korespondenčními hlasy, které volebním komisím dojdou až po oficiálním volebním dnu – tedy po 3. listopadu. V tomto ohledu ostatně letošní volby už dvakrát u Nejvyššího soudu skončily. Republikáni se k němu odvolali, když demokraté ve Wisconsinu a Pensylvánii prosadili pomocí žalob sčítání hlasů doručených i po volbách. Údajně ryze stranický Nejvyšší soud, jak ho líčí americká levicová média, při tom dal v jednom případě za pravdu republikánům a pozdější sčítání ve Wisconsinu zakázal, zatímco v druhém státě – v Pensylvánii – předběžně souhlasil s tím, aby se počítaly hlasy došlé i tři dny po volbách.

Představa, že „zlí“ trumpovci teď zkouší zneužít soudy pro manipulování voleb, kterou propaguje většina amerických médií, je dalším klišé zaujaté části komentátorů, protože demokratů by to jistě udělali také a v minulosti to už ostatně vyzkoušeli.    

Mrtvé hlasy

Problémem pro Trumpa naopak zatím je to, že republikáni s povolebními žalobami uspěli jen v jednom případě: ve státě Pensylvánie jim soudce dal za pravdu, že volební orgány musí ke sčítání pustit jejich volební pozorovatele, kterým do té doby bylo bráněno v přístupu.

Další stížnosti Trumpovy kampaně mířily nejenom k tomu, aby soudy z různých důvodů zastavily sčítání korespondenčních hlasů, ale také poukazovaly na údajné podvody. Podle republikánů mělo například v Nevadě dojít k tomu, že hlasovali lidé, kteří mezi tím umřeli nebo se odstěhovali z tohoto státu jinam. Na jiných místech měli republikánští pozorovatelé vidět, že byli mezi platné hlasy přidány ty, které došly až po termínu k uznání hlasu.  Žaloby k zastavení sčítání byly odmítnuty pro chybějící důvod, proč by se to mělo stát, stížnosti na podvody nebyly přijaty pro údajně chybějící důkazy, že se popsané skutky skutečně staly.

Historické rozsudky

Pro trumpovce teď bude těžké dostat volby před Nejvyšší soud, protože vlastně zatím chybí hmatatelný důvod, proč by volby sbor devíti nejvyšších soudců měl řešit. V historii se ostatně Nejvyšší soud zapojil do rozhodnutí o výsledku prezidentských voleb jen dvakrát.

Poprvé to bylo nominací 5 svých zástupců do bizardní komise, která se skládala ze třetiny z jeho soudců, z třetiny ze senátorů a z třetiny z členů Sněmovny. Komise pak rozhodla, že odebere průběžné vítězství v prezidentských volbách v roce 1872 Samuelu Tildenovi a přiřkne ho Rutherfordu Hayesovi. To už ale bylo dávno.

Bush vs. Gore

V paměti je naopak ještě rok 2000, o němž se tvrdí, že tehdy výsledek voleb Nejvyšší soud sám rozhodl a „daroval“ prezidentství Georgi Bushovi mladšímu. Bylo to však složitější.

Nejvyšší soud USA tehdy zrušil rozhodnutí floridského nejvyššího soudu, který nařídil přepočet výsledku v tomto státě, což mohlo změnit výsledek ve prospěch demokratického kandidáta Al Gorea. Federální nejvyšší soudci ale rozhodli, že floridský soud právo nařídit přepočet neměl, protože nemůže měnit platné státní zákony. Konečný rozsudek tehdy skutečně znamenal, že se stane prezidentem George W. Bush, ale nešlo o nějaké hlasování soudců, kdo bude pánem Bílého domu, ale jen o posuzování právních okolností voleb a sčítání na Floridě.

Trump je teď navíc v opačném gardu. Potřeboval by na rozdíl od G.W. Bushe, aby soud výsledky změnil, nikoli jako v roce 2000 fakticky potvrdil. Navíc ve hře není jen jeden stát, ale dosavadní prezident by potřeboval otočit států hned několik.

Velmi malá šance

Republikáni nyní sice podali znovu návrh na zrušení dodatečného sčítání v Pensylvánii, ale ani úspěch v této cause by jim zřejmě vítězství ve volbách už nepřinesl. Moc jim proto asi nepomůže, že státní soudce v Pensylvánii už také nařídil oddělit některé sporné hlasy od zbytku. Zárodek hry o dvacet pensylvánských volitelů tu ale je. 

Kvůli tomu, že Biden Trumpa předběhl hned v několika klíčových státech, by republikánská kampaň a její právníci museli ale najít hned několik markantních případů podvodů či porušení práva, aby vše pro ni úspěšně skončilo u Nejvyššího soudu a ten by ještě musel snad ve všech případech dát Trumpovým příznivcům za pravdu.  To je teď hodně málo pravděpodobný výsledek.

Trumpovci ale možná vědí, že u soudů neuspějí a jen se snaží navodit pro budoucí volby, třeba i pro Trumpovu možnou kandidaturu v roce 2024, atmosféru, že volby byly ukradeny, nebo byly aspoň trochu podivné…   




Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Joe Biden Termíny voleb

Americké prezidentské volby probíhají kvůli složitému systému po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začaly primárkami. Předvolební průzkumy ukazují, že Donald Trump to bude mít s obhajobou velmi těžké. Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.


Diskuse ke článku