nahoru

Šest bláznivých, ale reálných výsledků dnešních amerických voleb, kdy v noci nevyhraje ani Trump ani Biden

Petr Sokol 3. listopadu 2020 • 19:15
Šest bláznivých, ale reálných výsledků dnešních amerických voleb, kdy v noci nevyhraje ani Trump ani Biden
foto: Reuters

Celý svět se rozdělil na dvě poloviny a trochu po vzoru Losny a Mažnáka se těší buď na noční obhajobu Donalda Trumpa, nebo naopak na nástup Joe Bidena do Bílého domu. Všichni čekají, že ráno budeme vědět, zda vyhrál současný republikánský prezident nebo jeho hlavní demokratický vyzyvatel. Jenže tentokrát je na stole i třetí cesta, podle níž do rána nevyhraje ani jeden z obou favoritů.

Tahle „třetí“ varianta má dokonce hned několik scénářů, jak podivně může dnešní americká volební noc skončit. Tady jsou základní z nich.

1. Nedopočítáno

Američané se podle zveřejněných statistik kvůli covidu-19 zamilovali do hlasování poštou. Z toho by mohl mít radost každý epidemiolog. Jinak to už ale asi vidí každý člen některé z amerických okrskových volebních komisí. Spočítat skoro 64 milionů poštovních hlasů bude trvat hodně dlouho a prodlouží celý sčítací proces, protože u korespondenčních hlasů se většinou navíc porovnává podpis na obálce s podpisem na volební registrační kartě. Ale ani to není jediný zádrhel. V některých státech musí podle zákonů nebo podle pozdějších soudních rozhodnutí komise čekat i několik dalších dnů, zda ještě nedojdou korespondenční hlasy orazítkované až v hlavní volební den - 3. listopadu. Při velmi těsném výsledků v některých klíčových státech proto můžeme zítra ráno zjistit, že není jasné, kdo bude prezidentem, protože se bude muset čekat na dopočítání všech korespondenčních hlasů, z nichž část bude stále „na cestě“. Jak dlouho to může trvat? To teď nikdo přesněji neodhadne.

2. Dva prezidenti

Prodleva ve sčítání může ovšem vést ještě k jednomu kurioznímu scénáři, které už delší dobu řeší zejména zámořská média a majitelé sociálních sítí. Podle něj se oba hlavní kandidáti prohlásí během sčítání výsledků za zvolené prezidenty.

Zejména levicová média probírají zejména variantu, že se Donald Trump už večer amerického času sám prohlásí za vítěze, protože povede v hlavních bitevních státech. Jenže jeho vedení může vyplývat z faktu, že jako první se ve většině států budou sčítat hlasy odevzdané dnes ve volebních místnostech a teprve potom hlasy došlé poštou. V těch prvních by měly jasně převažovat republikánské hlasy pro Trumpa, v těch druhých naopak hlasy pro Bidena. Díky tomu může skutečně během amerického večera vše vypadat tak, že Trump vyhrává, ale pak se může trend obrátit a skončit i Bidenovým vedením. Firmy Twiter a Facebook, stejně jako některá média proto už dokonce oznámila, že nezveřejní a neodvysílají předčasnou sebekorunovaci některého z kandidátů. Bez ohledu na toto kontroverzní rozhodnutí se ale může skutečně stát, že se za vítěze prohlásí Biden i Trump a pak začne přetahování a neformální, právnické „druhé kolo“ voleb, na něž se právnické týmy obou kandidátů už otevřeně chystají.     

3. Rozhodnou soudci

Při zmíněné situaci se dvěma prezidenty totiž může situace dojít až do bodu, kdy budou muset soudy rozhodnout, kdo skutečně vyhrál. Ta nastane zejména ve scénáři, kdy v některých státech padnou požadavky na přepočítání volebních výsledků. Kopírovalo by to situaci z roku 2000, kdy až rozhodnutí Nejvyššího soudu zastavilo přepočítávání v rozhodujícím státu Floridu a určilo tím za prezidenta George Bushe mladšího.

Zároveň se oba tábory při takovém nejasném výsledku nebo hodně těsném rozdílu v klíčových bitevních státech připravují na soudní bitvy o platnost téměř každého hlasu. Ty se samozřejmě také mohou poměrně dlouho protáhnout – extrémně až do prosincových daných termínů pro určení volitelů.

Stejně tak Nejvyšší soud ještě může mít poslední slovo i v situaci, kdy soudy nižších úrovní vstoupí do rozhodování, jak dlouho mají komise čekat na korespondenční hlasy. V některých státech se „deadline“ pro přijímání poštovních hlasů už soudně řešil, jinde se k němu mohou soudy ještě samozřejmě vrátit.

Klíčovou roli pak může podobně jako v roce 2000 sehrát skutečnost, že v Nejvyšším soudu nyní převažují republikánům bližší konzervativci nad demokratům „fandícími“ liberály, a to v počtu šest ku třem, kam poměr v nejvyšší soudní instituci posunulo „last minute“ jmenování a prosazení nové soudkyně Amy Coney Barrettové. Zatím vždy, když Nejvyšší soud vstoupil do prezidentských voleb, rozhodoval podle ideologického dělení, takže to lze očekávat i letos.

Není asi třeba dodávat, že soudní tahanice, dva „prezidenti“ a přetrvávající nejistota, kdo vyhrál může skončit na mnoha místech USA pouličními nepokoji, vyvolanými radikály z obou stran.    

4. Dvojí volitelé

Soudní dohra prezidentských voleb ale vlastně není tím nejhorším scénářem, který děsí neutrální pozorovatele nebo umírněné příznivce obou stran. Tím je vývoj, kdy v některých státech situace dospěje až k tomu, že si obě strany nanominují za daný stát vlastní volitele.

Podle platných pravidel totiž o tom, kdo jsou konkrétně volitelé v poslední instanci rozhodují dané státy a jejich orgány. Pokud ve sporném státě ale v současnosti vedle sebe funguje guvernér z jedné strany a většina v místním z parlamentu z druhé, může se stát, že se budou přetahovat a buď vygenerují dvě listiny s odlišnými jmény volitelů, nebo se neshodnou ani na jednom souboru volitelů. První případ se stal naposledy v roce 1960 na Havaji, kde to ale způsobil pozdější přepočet hlasů a nešlo o rozhodující volitelské hlasy, takže se vše vyřešilo v klidu. Letos může být ale situace třaskavější a za určitých okolností může o správných volitelích rozhodnout až celostátní Kongres, když mu přijdou dva výsledky hlasování volitelů ze sporného státu. Volitelé se totiž podle pravidel sejdou ve svém státě a odešlou výsledek jejich hlasování do Washingtonu, kde Kongres hlasy sečte. Právě poslanci a senátoři mohu proto rozhodnout, který výsledek hlasování je ten „správnější.“

5. Bez vítěze

Může se ale také stát, že z nějakého státu hlasy volitelů nepřijdou, nebo Kongres ze dvou variant nevybere, což v extrémním případě povede k tomu, že žádný z kandidátů nepřekročí magickou hranici 270 volitelů a nikdo nebude zvolen. Pak ale už nastupuje za daných okolností v zásadě standardní postup, popsaný v zákonných pravidlech. Když není nikdo zvolen voliteli, rozhodne o budoucím prezidentovi hlasování dolní komory Kongresu – Sněmovny. Ti ale nehlasují většinově, ale podle států. Sčítá se, kolik států v poslaneckém hlasování vyhraje ten který kandidát, přičemž k výhře je třeba většina států (aktuálně 26).  

6. Remíza

Podobně jako před čtyřmi lety může být dnešní výsledek natolik těsný, že počty volitelů skončí nečekanou plichtou. Prezidentských volitelů je totiž trochu překvapivě sudý počet, konkrétně 538, což matematicky připouští remízový výsledek 269 ku 269, kdy oba kandidáti budou od magického a vítězného čísla 270 odděleni jen jediným dělitelem. Například, když Trump vyhraje všechny jižní státy kromě Arizony a přidá Ohio a Pensylvánii, může být celkový výsledek opravdu 269 ku 269. Když by to opravdu nastalo, dojde k rozhodnutí ve Sněmovně Kongresu, jak bylo popsáno v předcházejícím bodě.

Možná se některé popsané scénáře mohu zdát málo pravděpodobné, ale dnes v noci k nim může být nejblíže za dlouhá desetiletí.  Sledujte proto náš online během celé volební noci a možná kvůli právě popsanému i dlouho po ní…




Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Joe Biden Termíny voleb

Americké prezidentské volby probíhají kvůli složitému systému po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začaly primárkami. Předvolební průzkumy ukazují, že Donald Trump to bude mít s obhajobou velmi těžké. Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.


Diskuse ke článku