nahoru

Liberálku u nejvyššího soudu vystřídala katolička a matka sedmi dětí. Stane se z Ameriky druhé Polsko?

Veronika Zenklová 30. října 2020 • 10:00
Liberálku u nejvyššího soudu vystřídala katolička a matka sedmi dětí. Stane se z Ameriky druhé Polsko?
foto: Reuters

Když v září zemřela Ruth Bader Ginsburg, skončil nejen příběh jednoho velkého amerického snu, ale na prach shořel také opěrný systém samozvaně znevýhodněných a utiskovaných občanů Spojených států. Misky vah devítimístného senátu nejvyššího soudu se pak definitivně vychýlily na stranu konzervativců ve chvíli, kdy na místo liberální Ginsburgové usedla kandidátka stávajícího prezidenta Donalda Trumpa, extrémně konzervativní Amy Coneyová Barrettová.

Tak krátce před prezidentskými volbami a v natolik kontroverzním duchu dosud žádný soudce Nejvyššího soudu USA schvalován nebyl. Jenže to by nebyl Trump, aby nějakou tu pozornost navíc z předvolebního marasmu nevyždímal. Hned v úterý přichystal v Bílém domě oslavu, na níž nová soudkyně složila svou přísahu.

Ačkoliv pro Coneyovou Barrettovou hlasovalo 52 členů horní komory amerického kongresu, všeobecné nadšení z jejího zvolení rozhodně nepanuje. Podle slov senátního lídra demokratů Chucka Schumera nebyla vybrána s ohledem na svou kvalifikaci, ale pro své radikálně pravicové názory na potraty, občanská práva a životní prostředí.

Matka sedmi dětí a rigidní katolička totiž proslula tím, že ústavu vykládá podle jejího původního znění, místo aby ji vnímala jako živý text proměňující se v čase.

Po sedmaosmdesátileté bojovnici za rovnoprávnost tak přichází na scénu přísná „služebnice boží“.

Ruth Bader Ginsburg byla na soudkyni nejvyššího soudu jmenována v roce 1993 prezidentem Billem Clintonem jako teprve druhá žena v historii a stala se ikonou feministek a obdivovanou superženou. Jmenování Cooney Barretové se zdá být součástí Trumpovy politické strategie. Konkrétně s cílem povzbudit konzervativní voliče a donutit je přijít k urnám s jeho jménem.

A tak se může stát, že v liberálních Spojených státech bude zpochybněno právo na potrat, diskutabilní „Obamacare“ a znatelně okleštěna práva menšin. A to i v momentě, kdy prezidentské křeslo bude hřát úplně jiný zadek. Spekulace nasvědčují i tomu, že si Trump stávajícím osazenstvem nejvyššího soudu připravuje půdu pro svou případnou prohru. Zmanipulované volby totiž zhodnotí jako poslední instance právě tento soud.

Veronika Zenklová



Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Joe Biden Termíny voleb

Americké prezidentské volby probíhají kvůli složitému systému po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začaly primárkami. Předvolební průzkumy ukazují, že Donald Trump to bude mít s obhajobou velmi těžké. Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.


Diskuse ke článku