Pracovní prostředí ovlivňuje zdraví i spokojenost: Budete šťastnější v kanceláři nebo při práci z domova? | Reflex.cz
nahoru

Pracovní prostředí ovlivňuje zdraví i spokojenost: Budete šťastnější v kanceláři nebo při práci z domova?

-bam-15. září 2019 • 10:10
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
• foto: 
Pixabay

Svět se mění, přibývá digitálních nomádů, freelancerů a svobodných firem. Základem je spokojenost, jak v osobním tak i v pracovním životě. Co je důležité pro fungující flexibilní způsob přístupu k podnikání a jak se z toho všeho “nezbláznit”? Doporučení a zkušenosti sdílejí nomádi, remote specialisté, zástupkyně co-workingové scény Lucie Kalusek, psycholog zaměřený na kariérní poradenství Daniel Špok a MUDr. Tomáš Konvička, lékař pracovně lékařských služeb EUC Premium.

Porozumění prostoru je fundamentální pro život – prostorem se pohybujeme, pracujeme v něm, trávíme volný čas a v neposlední řadě bydlíme. Nejedná se pouze o jeho fyzickou podobu, ale také (či zejména) o sociálně-kulturní. Na prostor je možné nahlížet i jako na síť a uzly, neboli místa setkávání (od mikro sousedství, pracovního kolektivu, přes město, kraj až po makro stát a kontinent). Na základě pozorování lidského chování a interakcí je možné posoudit, zda je dané prostředí vyhovující, či jsou potřebné změny a jaké.

Například pracovat z domova se zdá jako sen, sen o pohodlí a klidu. Má však i své záporné stránky, pakliže to přeženeme. Je to jako s jídlem. Každá situace a každá chvíle vyžaduje jinou stravu. Je potřeba správně vyvážit naše potřeby. Skutečností zůstává, že trend remote práce stále roste, nejeden z nás pracuje doma a nezanedbatelné množství pracovní prostředí střídá - domov, cesty, kavárny, pronajaté kanceláře a co-working centra. Každé prostředí přináší svoje plusy a mínusy, je vždy potřeba nalézt tu správnou rovnováhu. Psycholog Dalibor Špok dodává: “Ideální jsou tzv. activity-based workspaces, kde přímo zaměstnavatel poskytuje rozmanitost pracovních prostor, ze kterých si můžeme vybrat dle nálady a typu práce.” 

Někomu bude více vyhovovat živé prostředí, někdo jiný vyhledává striktně nerušivé prostředí kanceláře, neboť právě za tím účelem byla vybudována. Někdo potřebuje péči, otevřený prostor a možnost socializace co-workingového centra.

Práce z domova, kanceláře, kolektivu či osamotě?

Každé prostředí poskytuje jiné výhody a nevýhody, neexistuje pouze jedna správná volba. Měli bychom mít vždy na paměti, jakou činnost na daném místě budeme vykonávat a o jaký projekt se jedná. Je docela možné, že pro různé typy aktivit budeme volit naprosto odlišná místa. “Nejedná se tedy od dva protipóly práce z domova kontra z kanceláře, pro někoho to bude třeba pro některé aktivity v hlubokém lese, ve vlaku, v izolovaném sklepním prostoru, kde má naprostý klid, nebo třeba během sekání trávy,” vysvětluje Dalibor Špok.

“Práce v kolektivu v nás navíc podporuje potřebu se vzdělávat a socializovat. Poskytuje nám možnosti rozvoje a samozřejmě podporuje kreativitu. U nás vytváříme hodně svobodné prostředí, musí to pro vás být místem, kam když zavítáte - chcete pracovat. Proto máme i různé druhy členství i pro digitální nomády, kteří by využili každodenní pracovní místo. Při práci se musíte cítit bezpečně a nerušeně. Ovšem to pro každého skýtá jiné možnosti. Vyberte si jestli potřebujete mít vlastní stůl, nebo jeden sdílený, vysoký barový stolek a nebo jestli budete pracovat na gauči či v houpací síti. Naši členové mají plně vybavenou kuchyň a v lednici vychlazený gin a několik druhů toniků - přeci jen některé dny se drink může hodit,” říká Lucie Kalusek, Hero Happiness Manager co-workingového centra IN-SPIRO.

Jaký má vliv pracovní prostředí na spokojenost a výkonnost člověka?

Vliv prostředí na život člověka je objektem výzkumu Harvardské univerzity již přes 80 let. Životu nebezpečná, stejně jako alkohol či kouření, je člověku i samota. Nezapomeňte, že nemusíte být samotní ve smyslu poustevníků; sami se můžete cítit i v partnerství.

Kvalitní dlouhodobé vztahy jsou klíčem ke spokojenosti v osobním i profesním životě. Prostředí nás učiní šťastnějšími než peníze a moc. Robert Waldinger mluví o spokojenosti a 80letém Harvardském výzkumu a poznatkům ve svém TED talk: „Dali jsme dohromady poznatky za 80 let. Co nejvíce ovlivňuje spokojenost lidí není jejich hladina cholesterolu, ale jak jsou spokojeni ve vztazích, neb právě kvalitní dlouhodobé vztahy ovlivňují jejich fyzické ale i mentální zdraví.“ 

Tomáš Konvička dodává: “Pokud člověk pracuje ve fungujícím kolektivu, kde je správně rozložena práce, zaveden adekvátní systém rotací, dochází k lepším pracovním výsledkům, nižší fluktuaci zaměstnanců a nemocnosti. Větší uspokojení z práce vede k menší únavnosti, nižšímu zatížení organizmu, rychlejší regeneraci a snížení výskytu civilizačních onemocnění.” Dalibor Špok dodává: “Podobně jako hlad - ten taky není konstantní a když jsme delší dobu bez jídla, zvětšuje se. Přesně stejným způsobem může už po relativně krátké době v přílišné sociální izolaci klesat motivace, stoupat úzkost, klesat chuť k sociálnímu kontaktu a podobně. Proto umění svobody, kterou nám současná doba přináší, není v tom, najít si co nejpohodlnější cestu (což je bohužel u mnohých důvod, proč chtějí pracovat doma), ale najít si takovou cestu, která povede jak k užitečné produktivitě, tak k dobrému psychickému stavu, který podpoří naše pracovní úsilí (což je při určitém pohledu jedno a totéž). Že taková varianta vždy bude zahrnovat také to, co není příliš pohodlné (například právě část pracovní doby, strávené v kanceláři nebo s lidmi, kterým bychom se raději vyhnuli), asi není třeba dodávat.”

Jak naše spokojenost psychická ovlivňuje tu fyzickou? 

Tomáš na tuto otázku reaguje následovně: “Jsou to v zásadě spojené nádoby. Pokud na tom nebudeme psychicky dobře, je jen otázka času, kdy se to projeví na naší tělesné schránce a naopak. Dlouhodobý stres, noční práce, vnucené pracovní tempo, tlak na výkon, má podíl v civilizačních chorobách jako je vysoký tlak, cukrovka, deprese a podobně. Zároveň pokud budeme pracovat v prostředí, které nás dostatečně stimuluje a uspokojuje, v dobrém kolektivu, projeví se to jednak na lepších pracovních výsledcích, ale také se nám bude lépe snášet i fyzické zatížení z práce.“

Slova Tomáše na závěr: “Moderní přístupy by neměly zahrnovat pouze pracovnělékařské prohlídky, ale celkové zhodnocení zdravotního stavu jak stran vhodné pracovní pozice, tak v případě větších podniků i případně úpravy rotací na jednotlivých pozicích. Větší zaměstnavatelé dnes již standardně nabízí zaměstnancům benefity jako cílené rehabilitace či rekvalifikace na jinou pozici na doporučení lékaře pracovnělékařských služeb. Mezi moderní přístupy patří i zajištění většiny vyšetření přímo na pracovišti, bez nutnosti odesílat pracovníky k externím specialistům.”

-bam-




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější