Zlatá horečka v jižních Čechách: Ložisko zářivého kovu je dodnes záhadou
Když se řekne zlatá horečka, nejspíš si každý představí statisíce dobrodruhů, kteří v 19. století opustili své rodiny i majetky a v nekonečných zástupech táhli pustinou k bohatým nalezištím zlata v Kalifornii nebo na Aljašce. Méně se ví, že něco podobného zažily ještě ve 20. století i jižní Čechy. Tahle horečka sice byla mnohem menší než ty americké, ale ložisko zářivého kovu, jež ji vyvolalo, je dodnes záhadou.
I duše z očistce dokáže zlato dopravit do ráje, řekl prý Kryštof Kolumbus. Vlastnictví drahého kovu ale dokáže zásadně změnit život i těch, kteří na očistec nevěří. Moc zlata nad lidmi vyplývá z toho, že je téměř nezničitelné, nádherně lesklé, a přitom vzácné. Ve skutečnosti je ho nejspíš na Zemi docela hodně, jenomže je také těžké, takže v časech, kdy byla naše planeta žhavou koulí, kleslo do nedosažitelných hlubin.
Zlato, k němuž se lidé mohou dostat, se ocitlo blízko povrchu až druhotně, nejspíš při vulkanické nebo tektonické aktivitě, něco možná pochází i z asteroidů. Většina zemí jeho ložiska nemá. Čechy jím však byly obdařeny mimořádně štědře. Zlato tu získávali už Keltové, financovalo slávu Přemyslovců i Lucemburků a ještě dnes se jeho zdejší zásoby odhadují na 400 až 500 tun v ceně okolo 550 miliard korun.
Ložiska, jež tu po dávných zlatokopech zbyla, však mají do Klondiku hodně daleko. Zkušený sběratel při velké dávce štěstí najde pár téměř mikroskopických zlatinek na dně rýžovací pánve nebo zarostlé v křemenu. Na zbohatnutí to tedy není. Jsou tu sice i průmyslově těžitelná ložiska, jako třeba Mokrsko, ale tady už zlato prostým okem neuvidíte vůbec. Vyskytuje se tu v nižších jednotkách gramů na tunu horniny a dobývat by se dalo jen z obrovských jámových lomů louhováním kyanidy. Cenou by byla devastace krajiny a vznik jezer s jedovatým odpadem.
A přece je u nás i zlato, jímž by nepohrdl ani Jack London. Můžete ho vidět třeba v geologické expozici Národního muzea v Praze. Největší kusy mají podobu plíšků, jež – na rozdíl od šupinek z rýžovacích pánví – rozhodně nepřehlédnete, protože jejich rozměry se počítají v centimetrech.
Navíc mají výrazně lesklý povrch s nevšední strukturou z malých vystupujících trojúhelníků, který jejich sběratelskou hodnotu ještě zvyšuje.
Ale především je to „zlato s příběhem“. Má vzrušující historii s otevřeným koncem. Zatímco výskyt drahého kovu v Americe, Kanadě nebo Austrálii je z geologického hlediska jasný, jeho náhlý objev v jižních Čechách je dodnes záhadou.
Na Velký pátek se země otevřela
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
