24. září se vrátila sonda OSIRIS-REX se vzorky z asteroidu Bennu. To je jeden z nejstarších asteroidů ve sluneční soustavě. Sonda odebrala vzorky půdy bohaté na uhlík, včetně jílových minerálů obsahujících vodu. Bennu by tak mohl nést odpověď na to, jak vznikl život na Zemi a naše samotná planeta. Zároveň je to asteroid, u kterého je největší pravděpodobnost, že by se mohl srazit se zeměkoulí.
Koncem září na poušti v Utahu přistála kapsle z mise OSIRIS-REX. Vrátila se tak na zem po sedmi letech vesmírného putování. Cílem mise bylo nabrat vzorky z jednoho z nejstarších asteroidů ve sluneční soustavě. Úkol byl splněn a nyní přichází na řadu vědci. Minulý týden NASA oznámila, jak moc úspěšná vesmírná výprava byla. Místo očekávaných 60 gramů se sondě podařilo odebrat 250 gramů vzorků půdy. V nich se vyskytuje dusík a jílové minerály obsahující vodu. NASA uvedla, že tyto nálezy by nám mohly pomoct pochopit vznik života na naší planetě.
Sedmileté putování kosmem
Sondu vyslala na cestu raketa Atlas V411 8. září 2016. O dva roky později v roce 2018 sonda dorazila ke své cílové destinaci planetce Bennu, nacházející se 60 miliónů kilometrů od planety Země. Následně další dva roky kroužila kolem asteroidu, mapovala jeho povrch a hledala nejvhodnější lokace pro odebrání vzorků. V roce 2020 proběhly dvě zkoušky, během nich se sonda přiblížila bodu přistání a vrátila se na oběžnou dráhu. Ten samý rok proběhl samotný odběr vzorku. Nešlo vyloženě o přistání, sonda se jen přiblížila povrchu, nabrala vzorky a hned se vrátila na oběžnou dráhu. Naposledy planetku Bennu obletěla a následoval návrat domů. Přistála 24. září tohoto roku v poušti Utah.
Astrobiologův sen
Analytik vzorků ze sondy OSIRIS-REX Daniel Glavin uvedl na tiskové konferenci, že „kapsle obsahuje spousty organických látek, jedná se o neskutečný materiál. Zkoumat něco takového je astrobiologův sen, nemůžu se dočkat, až se do toho pustím”. Vědci již nějakou dobu zkoumají, zda asteroidy jako Bennu přinesly na zem prebiotické chemikálie (vznikající samovolně již před vznikem života na Zemi). „Ze vzorků se můžeme dozvědět víc o původu sluneční soustavy, o evoluci života na naší planetě, ne-li o jeho samotném vzniku,” dodává Glavin.
Vzorek bude rozdělen mezi 200 vědců z 60 laboratoří po celém světě. Pouze ale jeho čtvrtina. Zbytek bude zachován pro budoucí generace výzkumníků, kteří ještě ani nemusejí být na světě a budou mít přístup k technologiím, které si ani nedokážeme představit.
Bennu jako možná zkáza
Asteroid Bennu je považován za nejnebezpečnější v naší sluneční soustavě. Hrozí u něj totiž riziko, že se srazí se Zemí. Ovšem podle posledních výzkumů NASA, pravděpodobnost, že k tomu dojde, je 1 ku 2 700. Ředitelka oddělení planetární vědy Lorin Glazová i tak vysvětluje, jak by nás nejnovější vzorky mohly zachránit před možným katastrofickým střetem. Říká, že mise umožnila NASA pozorovat malá silová pole vytvářená slunečním žárem a rotací planetky. Díky tomuto pozorování je možné předpovědět, kdy bude určitý asteroid nebezpečný. „Co nás opravdu zajímá, je, zda asteroid nepřeletí oběžnou dráhu Země ve stejný čas, co tam budeme my. A to je čas, kdy se tam opravdu nacházet nechceme,” dodává Glazová.
Pokud by ale k takové události mělo dojít, stačilo by jen o kousek posunout oběžnou dráhu asteroidu, aby ke srážce nedošlo. Mluvčí NASA Joanna Wendelová uvedla, že „bude dost času na to, vyslat odchylovací misi”.
Jen tři dny po přistání kapsle se vzorky z asteroidu Bennu NASA zahájila další misi na asteroid. Jmenuje se Psyche, stejně jako planetka, ke které míří. Ta obíhá Slunce mezi Marsem a Jupiterem a je složena převážně z drahých kovů. Návrat z mise se očekává v roce 2029.
