Úspěch čínské sondy Čchang-e 5, která přivezla vzorky hornin z Měsíce, na první pohled nevypadá jako nic světoborného: Američané už před půl stoletím odtamtud dopravili na Zemi skoro čtyři metráky kamení a něco málo se podařilo získat i sovětským automatickým sondám. Jenže všechny lunární programy někdejších dominantních supervelmocí už dávno vyšuměly do ztracena, zatímco čínské aktivity naznačují, že říše středu má s Měsícem dalekosáhlé záměry.
„Průzkum Měsíce je pro nás prioritou,“ prohlásil v souvislosti s letem sondy Čchang-e 5 Pchej Čao-jü, jeden z vysoce postavených šéfů Čínské národní vesmírné agentury. „Čína s nikým nesoutěží; stanovíme si ve vesmíru vlastní cíle na základě vlastních úvah o vědě a technologiích. Případní konkurenti nehrají při jejich výběru žádnou roli.“
Nejen cíle, ale i strategie čínského výzkumu tak nejsou o moc čitelnější, spíše naopak. Tamní kosmický program z největší části drží ve svých rukách vojáci a komunistická strana, je tedy mnohem méně otevřený, než bývá v dnešním světě zvykem. A tak i ohledně postupu, smyslu a cílů čínského výzkumu Měsíce zůstal Pchej Čao-jü jen u obecných frází: „Termín přistání pilotované lodi stanovíme na základě vědeckých potřeb a technických i ekonomických podmínek.“ Jinými slovy: Nebude-li pršet, nezmoknem.
Taková prohlášení poskytují široký prostor pro spekulace, ale jisté je jen jedno: Čína má o Měsíc mimořádný zájem. A i když o konečných záměrech mlčí, postupuje k nevyslovenému cíli sice pomalu, ale s buldočí vytrvalostí, kterou jí mohou ostatní kosmické mocnosti jen závidět.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
