První případy nákazy koronavirem byly v Číně potvrzeny koncem prosince minulého roku a WHO (Světová zdravotnická organizace) byla vyrozuměna o existenci případné nové nemoci. Dnes ve světě existuje 121 564 případů nakažení. Jak jsme na tom s lékem nebo vakcínou? Kdy je můžeme očekávat? Můžeme je vůbec očekávat?
Laboratoře po celém světě momentálně jedou na plné obrátky pracujíce na metodách boje s onemocněním Covid-19, způsobeným novým zákeřným typem koronaviru. Zprávy o nových průlomech se začínají objevovat stále častěji, ale zároveň narůstají i případy podvodníků, kteří se snaží na celosvětové krizi přiživit prodejem falešných léků a medikamentů, o kterých tvrdí, že léčí koronavirus, zmírňují příznaky, zpomalují postup viru a podobně. Tyto případy se vyskytují spíše ve světě nežli u nás, ale i přesto si to pojďme pro jistotu ujasnit: Momentálně neexistuje žádná vakcína, prášek, pilulka, mastička, čípek či kapky do nosu, které by se daly na volném trhu zakoupit a použít k vyléčení se z nakažení koronavirem.
To ovšem neznamená, že je vše ztraceno. Věda jen potřebuje na vývin léků svůj čas. Již dnes se objevují případy vědeckých průlomů, ovšem každý vyvinutý potenciální lék musí projít dlouhým procesem testování a poté schválení, než bude možné ho zavádět ve velkém.
Na čem se tedy momentálně pracuje?
Použití již existujících léků může být nejrychlejší způsob, jak s virem alespoň částečně bojovat. Již existující a používané léky nemusí nutně znovu procházet základními klinickými testy léčiv, neboť jejich vliv a působení na člověka jsou již známy. Je ovšem opět nutné otestovat, v jaké míře jsou efektivní proti novému typu koronaviru.
Remdesvir – Slibné výsledky zatím přináší lék Remdesvir vyvinutý americkou společností Gilead Sciences. Remdesvir byl původně určený k boji s onemocněním ebola, ale později se ukázal efektivní i při léčení starších koronavirů SARS-CoV a MERS-CoV. Koncem ledna byl otestován na pacientovi s novým koronavirem v americkém Seattlu. Pacient byl v kritickém stavu s dýchacími obtížemi a po podání léku se jeho stav následující den výrazně zlepšil. Nakonec se pacient vyléčil a byl propuštěn domů. Společnost Gilead Sciences proto požádala o svolení vyzkoušení medikamentu i u dalších pacientů. Povedlo se a momentálně probíhá pět klinických studií s remdesivirem: dvě prováděné čínskými vědci, jedna se zaměřuje na závažné infekce a druhá na mírné a střední infekce; jedna sponzorovaná NIAIDem (Národní ústav alergických a infekčních nemocí); a dvě sponzorované Gileadem v zemích po celém světě s velkým počtem případů. Dne 16. března 2020 se o lék rozhodli zažádat i představitelé České republiky.
Chloroquine – Lék, který byl kdysi běžně používán k prevenci a léčbě malárie, ale protože si lidé vyvinuli zvýšenou přirozenou odolnost proti chorobám přenášeným komáry, lék se nyní nepoužívá často. Australští vědci z Queenslandské univerzity v Brisbanu věří, že chloroquine může být klíčem k léčbě COVID-19, nejnovějšího kmene koronaviru. Lék bohužel může vyvolávat četné vedlejší účinky, mezi nejčastější patří svalové problémy, ztráta chuti k jídlu a průjem. Čínští zdravotníci však v únoru rozhodli, že chloroquine je dostatečně bezpečný a mohl by být účinný při léčbě pneumonie (infekce plic) vyvolané koronavirem a nejčastějším důvodem krizového průběhu onemocnění.
Lopinavir/Ritonavir – S marketingovým názvem Kaletra je lopinavir/ritonavir kombinace látek používaných od roku 2006 pro léčbu pacientů s HIV a AIDS. Je to antivirová léčba, kterou mohou lidé infikovaní HIV užívat dvakrát denně ke snížení hladiny viru cirkulujícího v těle. Je to druh léku nazývaného inhibitor proteázy, který účinkuje tak, že brání virům v používání enzymu nazývaného proteáza, který je pro ně zásadní, aby se mohly šířit. První vlna čínských pacientů v Austrálii byla léčena tímto lékem s velmi slibnými výsledky a profesor David Paterson z australské university v Brisbane doufá, že dokáže zorganizovat velké klinické testy na chloroquine i kaletru do konce měsíce.
Pasivní protilátková terapie
Krev zotavených pacientů by mohla být použita při léčbě. Navrhuje to tým vědců z Johns Hopkins University v Baltimoru. Protilátky obsažené v krevním séru pacientů, kteří se již zotavili z nového koronaviru, by mohly být vpraveny do těla jiným lidem a nabídnout jim tak krátkodobou ochranu před nákazou. Tato metoda byla objevena již v roce 1890, kdy se zjistilo, že specifické protilátky by mohly chránit před bakteriálními toxiny. Metoda pak byla hojně využívána k potlačení vypuknutí epidemií spalniček, dětské obrny, příušnic a chřipky.
„Zavedení této možnosti nevyžaduje žádný výzkum ani vývoj,“ říká imunolog Arturo Casadevall. „Může být nasazena během několika týdnů, protože je založena na standardních postupech krevních transfúzí.“
Aby léčba fungovala, museli by vyléčení pacienti s koronavirem darovat svou krev poté, co se uzdravili, ale stále se zotavují z nemoci. Během této fáze krevní sérum obsahuje vysoké množství přírodních protilátek produkovaných k boji proti viru SARS-CoV-2.
Jednalo by se o nouzové řešení, které je možné použít, když ještě není k dispozici žádná účinná léčba ani vakcína.
A jak jsme na tom s vakcínou?
Kanadská společnost Medicago tvrdí, že se jim vakcínu podařilo vyvinout. Biofarmaceutická společnost ve městě Quebec financovaná Pentagonem uvedla, že vyrobila vakcínu na COVID-19 pouhých 20 dnů po obdržení genetické sekvence koronaviru pomocí unikátní technologie, kterou brzy doufají, že předloží ke schválení.
Společností, které hlásí objevení vakcíny nebo přiblížení k jejímu objevení, je více (BioNTech, CureVac a Moderna Therapeutics jsou momentálně 3 hlavní hráči). Americká společnost Moderna Therapeutics již vyhlásila nábor a doufá, že najde 45 dobrovolníků mezi 18 a 55 lety. Čtyři pacienti ve výzkumném zařízení Kaiser Permanente již injekci dostali. První člověk, který injekci s testovanou vakcínou obdržel, je 43letá matka dvou dětí Jennifer Haller ze Seattlu. První fáze testování zkoumá, zda vakcína vyvolává imunitní reakci a zda daná dávka způsobuje nepříznivé účinky. První fáze může být dokončena poměrně rychle, nicméně následující fáze, která bude zahrnovat tisíce dobrovolníků a bude se podrobněji zabývat účinností, bude trvat podstatně déle a získání komerčně dostupné vakcíny během jednoho roku by bylo velmi rychlé.
Doktor John Tregoning, odborník na infekční nemoci z britské Imperial College v Londýně, uvedl: „Tato vakcína využívá již existující technologii. Byla vyvinuta podle velmi vysokého standardu z látek, o kterých víme, že je bezpečné je používat u lidí, a ti, kteří se účastní hodnocení, budou velmi pečlivě sledováni. Ano, je to velmi rychlý postup – ale je to závod s virem, nikoliv mezi vědci a děláme to ve prospěch lidstva.“
Testování vakcín tedy možná začalo v porovnání s předchozími epidemiemi velice rychle, nicméně odborníci tvrdí, že bude trvat mnoho měsíců, než si budeme jisti, že některá z testovaných vakcín funguje.
