Trošku to připomíná známý vtip: „Jsem pro bezmeznou svobodu, ale vocaď pocaď...“ Ruský vpád na Ukrajinu dostal apologety Kremlu do debatního kouta. A podobně těžká situace panuje v diskuzích o ukrajinských uprchlících u protiimigračních politiků, jako například u SPD. Jak nelehké je hájit léta držené pozice, ukázal v nedělní Partii na CNN Prima News i šéf poslaneckého klubu okamurovců Radim Fiala.
Ve stručnosti se nový postoj druhé nejsilnější opoziční strany dá shrnout slovy „ano, ale“. Viz například věta: „Hnutí SPD samozřejmě podporuje humanitární pomoc těmto lidem. Ale říkáme, že jenom na nezbytně nutnou dobu. Abychom jim pomohli, aby se tu mohli schovat před válkou, zařídit si nový život…“
Anebo jinak, pokud došla řeč na finanční břímě: „Jestli to má stát Českou republiku jenom peníze, tak to je to minimum. Ale budeme se ptát, kde na to chce vláda vzít. Bude to stát až sto milionů korun.“
A Radim Fiala v Partii do třetice: „Pomáhat máme úplně všem, já tomu rozumím, je to obrovské emocionální gesto. Ale na druhou stranu je to nejhorší zpráva, kterou jsme dnes mohli slyšet, protože každý záchranný člun má nějakou kapacitu.“
SPD je možné kritizovat za mnohé, zvláště za povrchnost a zjevnou vypočítavost mnoha nápadů. Na druhou stranu – a tentokrát je tato rétorická figura na místě – obecně negativní postoj k přílivu imigrantů, zvláště tomu nekontrolovatelnému, je naprosto legitimním politickým názorem. Tady je ale zajímavé sledovat, jak se těžce kombinují opěrné stranické teze se současným společenským proukrajinským étosem.
Nemluvě o tom, jak nynější situace „doběhla“ šéfa strany Tomia Okamury, jehož někdejší proputinovské příspěvky na sociálních sítích najednou zůstaly skryty. I to se ale dá vysvětlit: „Fakt je, že ten Facebook mu někdo dělá, kdo tím byl pověřen,“ naznačil Radim Fiala, že jeho stranický šéf je v tom vlastně nevinně. To někdo jiný… A navíc: „Na druhou stranu si myslím, že to nebyly citáty, které by byly protičeské nebo proti našim občanům. Většinou to byly citáty, které znamenaly mír.“ Takže jaképak copak.
Ale zpátky k válce na Ukrajině a přílivu lidí prchajících před konfliktem i k nám. Co s tím? Radim Fiala upozorňuje, že na trhu práce vznikne konkurence, což může narušit léta betonovaný sociální smír. A že potřebujeme „rychlou, legislativní změnu zákonů“. Tak jakou jinou, že.
Problémy je ale samozřejmě potřeba řešit hlavně tam, kde vznikají, tady v tuto chvíli na Ukrajině. A co tam s tím? Je to jednoduché, jak šéf poslaneckého klubu SPD předestřel – ukončit válku a vraždění, sednout si s Rusy u kulatého stolu a udělat nějakou dohodu. A hlavně, neposílat tam další zbraně.
A co s přebytečnými ukrajinskými uprchlíky? No přeci dohodnout se s jinými zeměmi a relokovat je. Pochopitelně o žádné kvóty by nešlo.
Sečteno a podtrženo, pro politický segment jako SPD současná situace není jednoduchá ani vhodná, rétoricky to vyžaduje velké úsilí. Pokud se ale začnou objevovat reálné problémy, ať už s ukrajinskými běženci či ekonomického rázu, bude to jiné. Dobré se na to připravit.
